Statistiky ukazují, že si firmy našly prostředníky, přes které své zboží, jakými jsou zejména počítačové čipy a lasery, do Ruska vyvážejí. Jako překladiště jim slouží hlavně Turecko, Čína a země bývalého Sovětského svazu jako Arménie, Gruzie, Kyrgyzstán, Uzbekistán a Kazachstán.
"Je to patrné na vzájemném obchodě mezi Západem a těmito zeměmi. Ten totiž během několika měsíců násobně stoupl. A tento vzestup se dá pozorovat právě jak z českých, tak i evropských statistik," uvádí Petříček, zástupce šéfredaktora ekonomického týdeníku Ekonom, v pořadu Spotlight News. "A naopak do Ruska klesl export ze západních zemí o zhruba 50 procent, někdy i trochu víc," dodává.
Evropská unie nyní chystá jedenáctý balíček sankcí od počátku loňské invaze na Ukrajinu. Ten mimo jiné počítá s možným potrestáním zmíněných třetích zemí, které obcházení sankcí teoreticky umožňují. Návrh cílí hlavně na čínské a hongkongské společnosti. "Evropští diplomaté se na tomto balíčku snaží najít shodu už několik týdnů, ale zatím se jim to nedaří, protože se bojí, že by to mohlo poškodit unijní vztahy třeba s Čínou nebo Tureckem," vysvětluje novinář.
Otázkou ale podle něj zůstává, jak by tyto nové restrikce vypadaly. EU totiž přímo nemůže zakázat společnostem z třetích zemí, aby s Ruskem přestaly obchodovat. "Unie by to tak ráda vyřešila mechanismem, který by unijní vývoz do těchto zemí omezil. To je ale samozřejmě zase politicky citlivé téma, protože obchodní vztahy mezi těmito zeměmi jsou poměrně vysoké," podotýká.
Tvrdší západní sankce vůči Rusku by však mohly mít dopad pouze v případě, že by se na nich dokázal shodnout celý svět nebo alespoň klíčové mocnosti, míní Petříček. To ale dle jeho názoru nepřichází v úvahu. "Pragmaticky si myslím, že Rusko nějakým způsobem pojede ekonomicky dál, protože ono se nám to možná z našeho evropského pohledu nezdá, ale Rusko má pořád nějaké přátele po celém světě," uzavírá.
