Katalánský premiér nezávislost nevyhlásil, Madridu ale pohrozil. Ten se už chystá na protiútok

Simone Radačičová Simone Radačičová
19. 10. 2017 10:35
Katalánský premiér Carles Puigdemont pohrozil Madridu, že pokud s ním nebude komunikovat, katalánský parlament formálně vyhlásí nezávislost. Podle agentury AP to tak znamená, že Katalánsko dosud samostatnost nevyhlásilo. Španělský premiér Mariano Rajoy chtěl po Puigdemontovi, aby mu do čtvrtečního dopoledne ujasnil pozici Katalánska. Pokud by se tak nestalo, Madrid by regionu omezil autonomii. A podle zdrojů agentury Reuters k tomu skutečně dojde, protože Puigdemontovo vyjádření je pořád nejasné. Puigdemont už dříve vyzval, aby jednání Barcelony s Madridem zprostředkovala Evropská unie. Centrální vláda to však odmítá.
Demonstrace v Katalánsku.
Demonstrace v Katalánsku. | Foto: Reuters

Barcelona - Osud Katalánska je čím dál nejasnější. Předseda tamní regionální vlády Carles Puigdemont měl ve čtvrtek definitivně říct, zda minulý týden opravdu vyhlásil nezávislost.

Jenže to neudělal. Místo toho trvá na požadavku dalšího jednání s Madridem. A pokud Španělsko nebude ochotné diskutovat, katalánský parlament formálně vyhlásí nezávislost regionu, dodal Puigdemont.

Španělská vláda má ale jiný názor. Už dopředu premiér Mariano Rajoy varoval, že jestli Puigdemont odpoví na jeho otázku ohledně samostatnosti Katalánska nejasně, musí očekávat "trest". A to se zřejmě i stane.

Podle zdrojů agentury Reuters se španělská vláda v sobotu sejde, aby spustila článek 155 španělské ústavy.

Ten jí umožní dočasně převzít autonomii Katalánska. Region se pak pravděpodobně neobejde bez předčasných voleb do regionálního parlamentu.

Může zasáhnout EU?

Puigdemont už dříve vyzval ke klidnému vyřešení sporu, ke kterému by došlo pod dohledem Evropské unie. Tuto možnost ale Madrid odmítá.

"Brusel by se mohl této úlohy zhostit jen tehdy, pokud jej k tomu vyzvou obě strany. Španělská vláda ale zatím takovou cestu nepreferuje, vnímá celý spor jako vnitřní záležitost země," vysvětlila Aktuálně.cz europoslankyně Dita Charanzová (ANO).

"Plně to chápu a respektuji, momentálně tak roli mediátora pro EU nevidím jako aktuální," dodala.

Trochu jinak se ale na dění dívá europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL). "Byl bych nejraději, aby se Madrid s Barcelonou dokázaly domluvit samy, ale chápu, že se situace bohužel vyhrotila natolik, že je mediace nutná a chce to velmi zkušené mediátory. Ty podle mě najdou jen mezi diplomaty EU," míní Zdechovský.

Pokud by však podle něj našli zprostředkovatele v rámci jiného státu, bylo by to zřejmě lepší.

Jak totiž upozorňuje i europoslanec Pavel Poc (ČSSD), evropské právo neumožňuje Evropské komisi zasahovat do vnitrostátních záležitostí. A tou krize ve Španělsku podle něj určitě je.

"Momentálně mohou představitelé EU leda tak vyzývat ke vzájemnému dialogu a doufat, že se dospěje ke konstruktivnímu řešení," domnívá se.

Spustí se domino efekt?

Katalánsko navíc není jediným regionem, který uvažuje o nezávislosti. Ve Skotsku se už nyní objevují snahy o zopakování referenda o odtržení.

Země hlasovala o nezávislosti už v roce 2014, kdy se voliči vyslovili pro setrvání ve Spojeném království. Vše ale změnil brexit, který znovu oživil volání po novém referendu.

Spory v Katalánsku mohou podle europoslance Zdechovského spustit "domino efekt" i v dalších regionech.

"Kdo sleduje situaci ve Španělsku, ví, že se ozvalo už i Baskicko a zřejmě by to posílilo snahy o samostatnost Korsiky, Sardinie, severní Itálie, Skotska, Severního Irska a dalších regionů, což by v konečném důsledku oslabilo Evropskou unii," domnívá se.

Europoslankyně Charazová pak varuje před skutečností, že samostatné Katalánsko by nebylo automaticky členem EU.

"Každý region je jiný, řeší jiné problémy… Domino efektu se proto neobávám. Musíme si ale připustit, že nějaký efekt by oddělení Katalánska mít mohlo - už jen jako příklad území, kde separatistické snahy nakonec uspěly," míní Charanzová.

Venkov pro nezávislost, velká města proti

Není však jisté, jakou podporu vůbec separatisté v Katalánsku mají. Až donedávna byli odpůrci nezávislosti méně vidět a také byli hůře organizovaní než zastánci odtržení od Španělska.

To se ale pomalu mění. Za poslední týden se v Barceloně konaly hned dvě velké demonstrace za jednotu Španělska.

Jednou z nejvýraznějších tváří odpůrců odtržení od Španělska je například bývalý šéf Evropského parlamentu z let 2004 až 2007 Josep Borrell, který sám pochází z Katalánska.

Sedmdesátiletý politik, bývalý šéf španělských socialistů (PSOE), sám sebe považuje za "Katalánce, Španěla a Evropana".

V několika posledních měsících vystupuje na obranu jednoty Španělska a kritizuje aktuální katalánskou vládu. Ta podle něj zatáhla Španělsko do ústavní krize.

Borrell se domnívá, že region je v pohledu na nezávislost rozdělený. Podle něj tuto myšlenku podporuje zejména venkov - obyvatelé velkých měst včetně Barcelony jsou ale spíše proti.

Podle něj by aktuálně bylo vhodné, aby předseda katalánské vlády Puigdemont vypsal nové regionální volby. Ty by pak ukázaly, jako sílu mají jak zastánci, tak i odpůrci nezávislosti Katalánska.

Bez změn se ale Španělsko do budoucna neobejde. "Když mám problém se svojí ženou, pošlu jí květiny," řekl Borrell serveru Politico s tím, že Španělsko by mělo Katalánsku nabídnout lepší podmínky v daňové otázce. Například Baskicko má v tomto ohledu silnější autonomii, může si samo určovat a vybírat daně.

 

Právě se děje

Další zprávy