Špioni: Írán na atomové bombě už 4 roky nedělá

sim, man
4. 12. 2007 14:30
I tak zůstává podle Bílého domu vážnou hrozbou
Politika George Bushe pro Írán je správná, tvdí jeho poradci.
Politika George Bushe pro Írán je správná, tvdí jeho poradci. | Foto: Reuters

Washington/Teherán - Demokraté ve Spojených státech vyzvali prezidenta George Bushe, aby urychleně změnil politiku vůči Íránu.

Teherán se jim náhle nejeví jako tak velký nepřítel, přestože v USA i Evropě panují obavy z jeho jaderného programu.

A může za to čerstvě odtajněná studie zpravodajců USA, kteří tvrdí, že Teherán přestal na výrobě atomové bomby pracovat už před čtyřmi roky. Od programu upustil v roce 2003 zejména kvůli mezinárodnímu tlaku a strachu ze sankcí, uvedla zpravodajská stanice CNN.

"Intenzivní tlak mezinárodního společenství na Írán a nalezení dalších způsobů, jejichž prostřednictvím by země dosáhla bezpečnosti, prestiže a svých cílů, může přispět k tomu, že současný režim nebude ani nadále vyvíjet atomové zbraně," citovala CNN ze zprávy.

Íránský prezident Mahmúd Ahmadínežád.
Íránský prezident Mahmúd Ahmadínežád. | Foto: Reuters

Teherán novou zprávu uvítal a ocenil. "Samozřejmě vítáme, když země, které měly o našich cílem a úmyslech pochybnosti, vidí věci realisticky," uvedl íránský ministr zahraničí Manúčehr Mottakí.

Co ze zprávy vyplyne ?

Nové poznatky nahrají spíše těm, kteří volali po dialogu s íránským režimem a odmítali bombardování jeho jaderných zařízení.

Pravděpodobně se sníží možnost vypuknutí války mezi USA a Íránem. Bush nevyloučil možnost použití síly a tvrdil, že existence Íránu vyzbrojeného atomovými pumami je nepřijatelná. Dokonce v jednom z projevů varoval před třetí světovou válkou.

V Radě bezpečnosti OSN nyní bude pro Washington složitější prosazovat tvrdé sankce vůči islámské republice. Ty odmítají Čína  a Rusko, ale i další státy nyní nejspíše začnou vyzývat ke zdrženlivosti.

Ruský prezident Vladimir Putin v říjnu prohlásil, že o snaze Íránců vyrobit bombu neexistují důkazy.

Bílý dům: hrozba trvá 

Špioni dále tvrdí, že Írán nebude moci ani v následujících letech pokračovat ve výrobě jaderných zbraní, protože nemůže mít do roku 2010 dostatek obohaceného uranu.

Pokud by tedy režim prezidenta Ahmadínežáda o jadernou bombu usiloval, může se mu to podle zpravodajců podařit nejdříve v letech  2010 až 2015.

Bílý dům odmítá zprávu vykládat tak, že Írán již není hrozbou.

Prezidentův bezpečnostní poradce Stephen Hadley prohlásil, že jde sice o dobrý signál, ale nebezpečí trvá. "Tyto odhady poskytují naději, že se problém podaří vyřešit diplomatickou cestou - bez použití síly - o což se vláda pokouší," řekl Hadley.

Největším zastáncem útoku na Írán je v Bushově administrativě viceprezident Dick Cheney. Tvrdší politiku vůči islámské republice, která neudržuje s USA diplomatické vztahy od roku 1980, prosazují více republikáni než demokraté.

Dále čtěte:

 

Právě se děje

Aktualizováno před 4 hodinami

Summit EU se shodl na dosažení klimatické neutrality do roku 2050

Lídři zemí Evropské unie se dnes po dlouhém vyjednávání shodli, že EU bude do poloviny století klimaticky neutrální. Informoval o tom předseda Evropské rady Charles Michel. Podle informací ČTK obsahují závěry zmínku o jaderné energii jako součásti energetického mixu, kterou prosazovalo Česko. Dočasnou výjimku si podle diplomatických zdrojů vyjednalo Polsko.

Zdroj: ČTK
před 5 hodinami

Summit projednal víceletý rozpočet EU, shodu nenašel

Evropští lídři ve čtvrtek na bruselském summitu projednali návrh příštího víceletého rozpočtu Evropské unie. K textu předloženému finským předsednictvím má většina unijních zemí připomínky a k jednání se chtějí vrátit počátkem příštího roku. Podle informací ČTK uvažuje předseda Evropské rady Charles Michel o svolání mimořádného summitu na únor.

Prezidenti a premiéři se k otázce rozpočtu na období 2021 až 2027 dostali po neúspěšném podvečerním vyjednávání o klimatických závazcích. Na stole měli návrh, který již po zveřejnění sklidil kritiku od Evropské komise i většiny členských států. Finský text počítá s celkovým objemem rozpočtu ve výši 1,07 procenta hrubého národního důchodu (HND) EU. Zatímco komisi, která navrhovala 1,11 procenta, se nelíbí snížení celkového objemu rozpočtu, státy střední a jižní Evropy jsou rozladěny zejména poklesem peněz pro strukturální fondy. Západoevropské země pak namítají, že by se měl rozpočet i vzhledem k odchodu Británie jako čistého plátce snížit až na jedno procento.

Zdroj: ČTK
před 5 hodinami

Lídři EU se shodli na prodloužení sankcí vůči Rusku

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie se dnes jednomyslně shodli na půlročním prodloužení hospodářských sankcí vůči Rusku. Oznámil to mluvčí předsedy Evropské rady Barend Leyts. Podle unijních lídrů Moskva stále nedodržuje mírové dohody z Minsku, které se týkají východu Ukrajiny ovládaného od roku 2014 separatisty a jejichž naplnění je podmínkou pro zrušení postihů.

Německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Emmanuel Macron informovali své kolegy o výsledcích pondělní pařížské vrcholné schůzky. Takzvaná normandská čtyřka tvořená ještě ruským prezidentem Vladimirem Putinem a jeho ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským se v Paříži nedokázala shodnout na ukončení konfliktu na východě Ukrajiny. V oblasti Donbasu za více než pět let bojů mezi vojsky prozápadní vlády v Kyjevě a separatisty podporovanými Kremlem zemřelo na 13 000 lidí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy