Špinavější než auta a letadla. Námořní doprava hledá zelený pohon budoucnosti

Simona Fendrychová Simona Fendrychová
8. 10. 2019 6:24
Belgický přístav Antverpy pracuje na strategii, jak vypouštět jen tolik emisí, kolik planeta dokáže vstřebat. K dosažení takzvané uhlíkové neutrality, o kterou se snaží Evropa, už rok pomáhá člun na vodíkový pohon převážející pasažéry. Plavidlo Hydroville představuje budoucnost pro lodní dopravu, jedno z nejšpinavějších průmyslových odvětví na světě.
Hydroville je první plavidlo na světě, které spaluje vodík v dieselovém motoru. | Video: CMB Technologies

Hydroville převeze šestnáctičlennou posádku potichu a bez vypouštění jakýchkoliv škodlivých látek do prostředí. Jde o první plavidlo na světě, které spaluje vodík v dieselovém motoru. Během tohoto procesu se neuvolní žádný oxid uhličitý ani siřičitý. Jediným vedlejším produktem je oxid dusíku, který ale katalyzátor přemění na neškodný dusík a vodu.

Člun vlastní belgická společnost Compagnie Maritime Belge (CMB), která se dostala do čela závodu, jehož cíl je najít způsob, jak námořní průmysl přispěje svým dílem k řešení klimatické krize.

Právě lodní doprava vypouští ještě více emisí než letecká. 

Dohromady jsou letadla a lodě zodpovědné za pět procent skleníkových plynů vypouštěných do atmosféry, z toho přes tři procenta jdou na vrub námořní dopravě. Kdybychom námořní dopravu postavili na úroveň jednotlivých států, šlo by o šestého největšího znečišťovatele ovzduší na světě, po Číně, USA, Indii, Rusku a Japonsku.

A pokud se nepřijde na to, jak i do tohoto průmyslového odvětví zapojit nové zelené technologie, bude to v budoucnosti ještě horší. Lodě převážejí 90 procent veškerého zboží, se kterým se na světě obchoduje.

Mezinárodní námořní organizace (IMO) varuje, že pokud se nic nezmění a lodě budou dál spalovat fosilní paliva, vzrostou emise v tomto odvětví do konce tohoto století o 50 až 250 procent. To by znamenalo, že v roce 2050 bude námořní doprava produkovat 17 procent celosvětových emisí škodlivých plynů.

Mapa námořní dopravy ze dne 7.10. 2019. Zeleně znázorněné jsou dopravní lodě, červené jsou tankery, růžové rybářské lodě, tmavě růžové jsou výletní lodě a jachty.
Mapa námořní dopravy ze dne 7.10. 2019. Zeleně znázorněné jsou dopravní lodě, červené jsou tankery, růžové rybářské lodě, tmavě růžové jsou výletní lodě a jachty. | Foto: MarineTraffic

Nové předpisy pro lodě

IMO se tomu snaží zabránit a zavázala se, že do roku 2050 naopak sníží emise nejméně o 50 procent. Od ledna 2020 začne platit zákaz plavidel používajících palivo s obsahem síry vyšším než 0,5 procenta, v současnosti může mít palivo 3,5 procenta síry. Právě oxid siřičitý je největším problémem u velkých nákladních lodí. Lodní palivo je méně rafinované a při jeho spalování vzniká velký objem síry.

Je to velmi ambiciózní plán, protože na velkých nákladních plavidlech doposud nebyly nové zelené technologie nikdy používány.

Investice a vývoj ale pomáhají posouvat velké společnosti, které se samy zavázaly výrazně snížit emise. Například americká firma Amazon v září oznámila nákup 100 tisíc elektrických dodávek na rozvoz zboží. Bez uhlíkové stopy chce doručovat své produkty také například švédská Ikea. Plnit takové cíle ale nejde v rámci celosvětového obchodu s loděmi, které stále pohání nafta.

Uvědomují si to i mnohem menší hráči. Koalice tichomořských států, které jsou na lodní dopravě zcela závislé, nedávno žádala u OSN o finanční pomoc na nákup nových lodí, které nevypouštějí emise. Trajekty se zásobami potravin nebo s turisty připlouvají na Tuvalu nebo Šalamounovy ostrovy s každodenní pravidelností. Přispívají tak k oteplování atmosféry, následně tání ledovců a zvyšování hladiny oceánů, což ohrožuje přímo existenci těchto států.

Zelené technologie

"Plavidla na bázi vodíku jsou jediným řešením s nulovými emisemi," vysvětlil pro americkou stanici CNN generální ředitel belgické společnosti CMB Alexander Saverys. Zatím je jediným plavidlem na vodíkový pohon malý člun Hydroville, firma ale nedávno podepsala spolupráci s japonskou dopravní společností na výrobu prvního hybridního trajektu, který bude pohánět vodík a nafta. Hotový by měl být v roce 2021. Do té doby firma pracuje na vývoji větších nákladních člunů. V příštích deseti letech chce přijít na trh i s kontejnerovými loděmi na vodíkový pohon. "Hydroville je malý projekt, který předběhl svou dobu o deset let," vysvětlil Saverys.

Existují ale i jiné cesty. Na konci srpna dokončil svou první plavbu největší plně elektrický trajekt na světě. Zkušební trasa vedla mezi dvěma dánskými ostrovy. Loď, která uveze asi 200 cestujících a 30 automobilů, poháněly pouze baterie. Na jedno nabití je schopna urazit až 22 námořních mil.

Na elektrických lodích pracuje i dánská firma Maersk, vůbec největší námořní dopravní společnost na světě.

Špinavý turismus

Letos v červenci pak dokončila v Norsku plavbu vůbec první výletní loď na hybridní pohon. Loď MS Roald Amundsen od společnosti Hurtigruten plula kolem severního pobřeží Norska až do Hamburku a díky bateriím mohla na část cesty zcela vypnout dieselové motory. Množství vypuštěných emisí tím snížila o 20 procent.

Výletní lodě představují obrovskou zátěž pro životní prostředí. Například výletní lodě jedné jediné společnosti Carnival Corporation vyprodukují desetkrát více emisí než všechna auta v Evropě dohromady, ukázala nedávná studie. Mezinárodní firma se sídlem na Floridě vlastní sedm z dvaceti nejvíce znečišťujících lodí.

Některé evropské přístavy vydávají vyhlášky, které zakazují kotvit luxusním výletním lodím, jež nesplňují limity stanovené na vypouštění oxidů síry. Například francouzské přístavní město Cannes od příštího roku nedovolí vylodění pasažérů z takových lodí.

 

Právě se děje

před 55 minutami

Litevský prezident dal milost dvojici ruských špionů

Litevský prezident Gitanas Nauséda dal milost dvojici ruských občanů, kteří byli v Litvě předloni odsouzeni za špionáž. Podle agentury AFP informoval prezidentský úřad. Nauséda tak otevřel cestu k možné výměně špionů s Moskvou.

Litevská média s odvoláním na nejmenované zdroje informovala, že Rusové Nikolaj Filipčenko a Sergej Mojsejenko by mohli být vyměněni za Aristidise Tamošaitise a Jevgenije Mataitise.

Filipčenko si v litevském vězení odpykává desetiletý trest za pokusy zverbovat pracovníky litevské rozvědky k instalování odposlechu v rezidenci bývalé prezidentky Dalie Grybauskaitéové a Mojsejenko trest v délce deseti a půl roku za to, že dodával Rusku informace o činnosti litevské armády.

před 1 hodinou

Kvůli silnému větru nejezdí od rána kabinová lanovka na Ještěd

Kvůli silnému větru nejezdí od rána kabinová lanovka na Ještěd v Liberci. Vítr na horní stanici dosahuje 90 kilometrů v hodině, přípustných je přitom 58 km/h, pak už je provoz nebezpečný. Podle prognóz počasí zřejmě nebude možné kvůli větru jezdit po celý den, řekl přednosta lanovky Vladimír Štěpán.

Kabinová lanovka na Ještěd je oblíbenou turistickou atrakcí, v provozu je přes 85 let. V minulosti stávala kvůli větru zhruba dvakrát až třikrát za rok. V posledních letech ale větrných dnů přibývá.

Silný vítr fouká v pátek také v Jizerských horách a Krkonoších, další problémy ale hlášeny nejsou. Meteorologové vydali na dnešek výstrahu, vítr může na horách dosáhnout v nárazech 70 až 90 kilometrů v hodině.

Další zprávy