Špinavější než auta a letadla. Námořní doprava hledá zelený pohon budoucnosti

Simona Fendrychová Simona Fendrychová
8. 10. 2019 6:24
Belgický přístav Antverpy pracuje na strategii, jak vypouštět jen tolik emisí, kolik planeta dokáže vstřebat. K dosažení takzvané uhlíkové neutrality, o kterou se snaží Evropa, už rok pomáhá člun na vodíkový pohon převážející pasažéry. Plavidlo Hydroville představuje budoucnost pro lodní dopravu, jedno z nejšpinavějších průmyslových odvětví na světě.
Hydroville je první plavidlo na světě, které spaluje vodík v dieselovém motoru. | Video: CMB Technologies

Hydroville převeze šestnáctičlennou posádku potichu a bez vypouštění jakýchkoliv škodlivých látek do prostředí. Jde o první plavidlo na světě, které spaluje vodík v dieselovém motoru. Během tohoto procesu se neuvolní žádný oxid uhličitý ani siřičitý. Jediným vedlejším produktem je oxid dusíku, který ale katalyzátor přemění na neškodný dusík a vodu.

Člun vlastní belgická společnost Compagnie Maritime Belge (CMB), která se dostala do čela závodu, jehož cíl je najít způsob, jak námořní průmysl přispěje svým dílem k řešení klimatické krize.

Právě lodní doprava vypouští ještě více emisí než letecká. 

Dohromady jsou letadla a lodě zodpovědné za pět procent skleníkových plynů vypouštěných do atmosféry, z toho přes tři procenta jdou na vrub námořní dopravě. Kdybychom námořní dopravu postavili na úroveň jednotlivých států, šlo by o šestého největšího znečišťovatele ovzduší na světě, po Číně, USA, Indii, Rusku a Japonsku.

A pokud se nepřijde na to, jak i do tohoto průmyslového odvětví zapojit nové zelené technologie, bude to v budoucnosti ještě horší. Lodě převážejí 90 procent veškerého zboží, se kterým se na světě obchoduje.

Mezinárodní námořní organizace (IMO) varuje, že pokud se nic nezmění a lodě budou dál spalovat fosilní paliva, vzrostou emise v tomto odvětví do konce tohoto století o 50 až 250 procent. To by znamenalo, že v roce 2050 bude námořní doprava produkovat 17 procent celosvětových emisí škodlivých plynů.

Mapa námořní dopravy ze dne 7.10. 2019. Zeleně znázorněné jsou dopravní lodě, červené jsou tankery, růžové rybářské lodě, tmavě růžové jsou výletní lodě a jachty.
Mapa námořní dopravy ze dne 7.10. 2019. Zeleně znázorněné jsou dopravní lodě, červené jsou tankery, růžové rybářské lodě, tmavě růžové jsou výletní lodě a jachty. | Foto: MarineTraffic

Nové předpisy pro lodě

IMO se tomu snaží zabránit a zavázala se, že do roku 2050 naopak sníží emise nejméně o 50 procent. Od ledna 2020 začne platit zákaz plavidel používajících palivo s obsahem síry vyšším než 0,5 procenta, v současnosti může mít palivo 3,5 procenta síry. Právě oxid siřičitý je největším problémem u velkých nákladních lodí. Lodní palivo je méně rafinované a při jeho spalování vzniká velký objem síry.

Je to velmi ambiciózní plán, protože na velkých nákladních plavidlech doposud nebyly nové zelené technologie nikdy používány.

Investice a vývoj ale pomáhají posouvat velké společnosti, které se samy zavázaly výrazně snížit emise. Například americká firma Amazon v září oznámila nákup 100 tisíc elektrických dodávek na rozvoz zboží. Bez uhlíkové stopy chce doručovat své produkty také například švédská Ikea. Plnit takové cíle ale nejde v rámci celosvětového obchodu s loděmi, které stále pohání nafta.

Uvědomují si to i mnohem menší hráči. Koalice tichomořských států, které jsou na lodní dopravě zcela závislé, nedávno žádala u OSN o finanční pomoc na nákup nových lodí, které nevypouštějí emise. Trajekty se zásobami potravin nebo s turisty připlouvají na Tuvalu nebo Šalamounovy ostrovy s každodenní pravidelností. Přispívají tak k oteplování atmosféry, následně tání ledovců a zvyšování hladiny oceánů, což ohrožuje přímo existenci těchto států.

Zelené technologie

"Plavidla na bázi vodíku jsou jediným řešením s nulovými emisemi," vysvětlil pro americkou stanici CNN generální ředitel belgické společnosti CMB Alexander Saverys. Zatím je jediným plavidlem na vodíkový pohon malý člun Hydroville, firma ale nedávno podepsala spolupráci s japonskou dopravní společností na výrobu prvního hybridního trajektu, který bude pohánět vodík a nafta. Hotový by měl být v roce 2021. Do té doby firma pracuje na vývoji větších nákladních člunů. V příštích deseti letech chce přijít na trh i s kontejnerovými loděmi na vodíkový pohon. "Hydroville je malý projekt, který předběhl svou dobu o deset let," vysvětlil Saverys.

Existují ale i jiné cesty. Na konci srpna dokončil svou první plavbu největší plně elektrický trajekt na světě. Zkušební trasa vedla mezi dvěma dánskými ostrovy. Loď, která uveze asi 200 cestujících a 30 automobilů, poháněly pouze baterie. Na jedno nabití je schopna urazit až 22 námořních mil.

Na elektrických lodích pracuje i dánská firma Maersk, vůbec největší námořní dopravní společnost na světě.

Špinavý turismus

Letos v červenci pak dokončila v Norsku plavbu vůbec první výletní loď na hybridní pohon. Loď MS Roald Amundsen od společnosti Hurtigruten plula kolem severního pobřeží Norska až do Hamburku a díky bateriím mohla na část cesty zcela vypnout dieselové motory. Množství vypuštěných emisí tím snížila o 20 procent.

Výletní lodě představují obrovskou zátěž pro životní prostředí. Například výletní lodě jedné jediné společnosti Carnival Corporation vyprodukují desetkrát více emisí než všechna auta v Evropě dohromady, ukázala nedávná studie. Mezinárodní firma se sídlem na Floridě vlastní sedm z dvaceti nejvíce znečišťujících lodí.

Některé evropské přístavy vydávají vyhlášky, které zakazují kotvit luxusním výletním lodím, jež nesplňují limity stanovené na vypouštění oxidů síry. Například francouzské přístavní město Cannes od příštího roku nedovolí vylodění pasažérů z takových lodí.

 

Právě se děje

před 7 hodinami

Facebook zvýšil čtvrtletní zisk, tržby překonaly očekávání. Dařilo se i Amazonu či Googlu

Americká společnost Facebook, která provozuje stejnojmennou sociální síť, ve třetím čtvrtletí meziročně zvýšila čistý zisk o zhruba 29 procent na 7,85 miliardy dolarů (184 miliard Kč). Oznámila to dnes firma. Její tržby překonaly očekávání analytiků, protože nárůst využívání internetu v době koronavirové krize podpořil její příjmy z reklamy.

Tržby americké společnosti Alphabet, která je majitelem internetové firmy Google, stouply ve třetím čtvrtletí meziročně na 46,17 miliardy dolarů (bilion Kč) ze 40,5 miliardy dolarů, což znamená návrat k růstu. Překonaly odhady analytiků, když se díky přílivu inzerentů dařilo kanálu YouTube, ale i cloudovým službám.

Tržby internetového prodejce Amazon stouply ve třetím čtvrtletí o 37 procent na 96,15 miliardy dolarů (2,3 bilionu Kč) a překonaly odhady. Firma dnes sdělila, že čeká díky pokračování pandemie, kvůli níž mnoho lidí přesouvá nákupy na síť, meziroční růst mezi 28 a 38 procenty i v aktuálním čtvrtletí. Zisk se ztrojnásobil na 6,3 miliardy dolarů (147,7 miliardy Kč).

Zdroj: ČTK
Další zprávy