Praha - Namísto stovek miliard korun, které chce kabinet Petra Nečase investovat do nových dvou bloků Temelína, by Česko mělo raději usilovat o vylepšení přenosné sítě a snížení spotřeby, tvrdí někdejší eurokomisař Vladimír Špidla.

V rozhovoru pro Aktuálně.cz popsal, jak by měl vypadat energetický mix budoucnosti. A proč by nesázel na současné jaderné reaktory.

A.cz: Česká vláda klade ve své energetické koncepci velký důraz na jadernou energetiku. Je to podle vás správné?

Záleží na tom, co máte na mysli pod pojmem "jaderná energetika". Ta existuje samozřejmě v té podobě, v jaké ji chce rozšiřovat vláda. Pak tady ale máme ve vývoji jaderné reaktory čtvrté generace.

Současné reaktory přijdou do důchodu za nějakých třicet let a je otázkou, zda je rozumné stavět kapacity, které jsou založené na čtyřicet let staré technologii, a tím zablokovat veškerou další modernizaci na šedesát či osmdesát let. A to v situaci, kdy máme značný přebytek energetických zdrojů.

Pozice jaderné energetiky v českém mixu se dá jistě diskutovat, ale z mého hlediska je vládní strategie zoufale konzervativní a nepředpokládá, že energetika je nyní ve stadiu technologického a koncepčního zlomu.

A.cz: Jdeme ale proti evropskému trendu. Německo jádro opouští, Švédsko, Itálie se rozhodly jaderné programy neobnovovat, Francouzi chtějí část atomových elektráren zavřít…

Myslím, že u nás máme poněkud nepřiměřené zalíbení v jaderné energetice. Ta otázka zní: Mají ty stovky miliard, které se investují do nových dvou bloků Temelína, smysl? Nedalo by se za ně pořídit něco rozumnějšího? Nebylo by možné za ně českou energetiku významně inovovat? Zlepšit přenosovou síť a výrazně snížit spotřebu? 

To není ideologická otázka, zda jádro absolutně ano, či ne, jde o racionální zhodnocení investic. Jádro ve své aktuální podobě renesanci nezaručuje. Tu může jaderná energetika naopak zažít, pokud se začnou budovat reaktory čtvrté generace, které nepracují s klasickým štěpným materiálem.

Klasické jádro zůstalo okrajovým zdrojem

A.cz: Ne všichni ale jádro opouštějí. Na jaderné energetice staví Rusko, Indie a Čína ji chtějí napodobit.

Málokdo si uvědomuje, jak malá je dnes celková instalovaná kapacita atomových elektráren. Ve světovém mixu představují asi 6,8 procenta celkového objemu primární energie a to je méně než obnovitelné zdroje, které představují 11 procent.

V zásadě se dá říci, že klasické jádro, které se na počátku jevilo jako univerzální zdroj, zůstalo zdrojem okrajovým. Většina inovačních kapacit jde nyní jiným směrem. Jako rozumnou věc vidím modernizovat Dukovany a prodloužit jejich životnost, soustředit se ale na zastaralou technologii v případě nových bloků Temelína se mi nezdá rozumné.

Odhadnout dobu výstavby nových bloků je složité, ale myslím, že se příliš nezmýlím, když budu předpokládat uvedení do provozu začátkem 30. let 21. století.

A.cz: Je tady ještě jeden problém, který není dořešen, a sice odpady. Jediné Švédsko buduje hlubinné úložiště, ostatní země o skladování jaderného odpadu diskutují, ale celá záležitost ustrnula na místě. Česko je příliš malá země, aby hlubinná úložiště budovala…

No, nejsme malá země a hlubinné úložiště můžeme někde vybudovat…

A.cz: Není ale vyzkoušeno, co to udělá…

Tak to dnes nikdo nemůže vědět, protože než se celá věc vyzkouší, bude to trvat hodně dlouho. Musí se to zavrtat do nějakého stabilního podloží, většinou se používá žulové, nebo se používají staré solné doly.

U nás samozřejmě nic takového dosud není vybudováno, u našich elektráren se hromadí odpad v meziskladech v ocelových kontejnerech. Ty nejsou ovšem skladovány v podzemí. Na reálné vyřešení otázky hlubinného úložiště budeme muset počkat ještě několik desítek let. 

Německé rozhodnutí zrálo dvacet let

A.cz: Německé vládě je v souvislosti s plánovaným výstupem z jaderné energetiky předhazován oportunismus. Většina německé společnosti je vůči jádru silně skeptická.

Německo od jádra skutečně odejde a představy, že Němci jednoho dne prozřou, jsou prostě naivní. Shodli se na tom již dříve sociální demokraté a Zelení a teď křesťanští demokraté a liberálové, takže to není nějaké nahodilé rozhodnutí, tohle zrálo dvacet let.

Další vláda bude mít silný podíl Zelených a představa, že by Němci zase couvli, je mylná. V jiných druzích energie je většina inženýrského nadání a Německo jako inženýrsky zdatná země se zmocní těch technologií, které se právě teď rodí, a tak se stane opět producentem a inovačním lídrem.

Rozhodnutí o vystoupení z jaderné energetiky padla ve Švýcarsku a Belgii, Itálie se rozhodla vůbec jaderné elektrárny nebudovat a ani britská renesance není už tak pravděpodobná, jak se uvažovalo dříve. Podíl jaderné energie je považován za příliš vysoký také ve Francii a jeho redukce je pravděpodobná.

Němci prostě dospěli k názoru, že jádro ve své současné podobě je zastaralá technologie a nevidí v něm budoucnost.