Sydney - Špatná nálada a negativní myšlení nemusí být ve výsledku pro člověka tak špatné. Tvrdí to alespoň australská studie, v níž vědci dokazují, že být smutný znamená být také méně důvěřivý, mít lepší schopnost soudit jiné a lepší paměť.
Informaci přinesla agentura Reuters. Studie, jejímž autorem je profesor psychologie Joseph Forgas z Univerzity Nového Jižního Walesu, prokázala, že lidé v negativním rozpoložení jsou kritičtější a věnují větší pozornost svému okolí než šťastnější jedinci.
Ti bývají naopak náchylnější k tomu uvěřit všemu, co se jim řekne.
"Zatímco pozitivní nálada podle všeho podporuje kreativitu, přizpůsobivost, spolupráci a důvěru v duševní zkratky, negativní nálady spouštějí pozornější, pečlivější myšlení, díky kterému věnujeme větší pozornost vnějšímu světu," napsal profesor Forgas ve své studii, která vyšla v novém čísle časopisu Australasian Science.
"Naše studie naznačuje, že smutek...podporuje vytváření strategií vhodných k řešení náročnějších situací," dodal.
V rámci studie Forgasův tým provedl sérii experimentů s lidmi, u kterých vědci nejprve vyvolali smutnou nebo veselou náladu při sledování filmů a rozpomínáním si na smutné nebo veselé životní události.
Při jednom experimentu pak měli veselí a smutní účastníci pokusu posoudit pravdivost všeobecně rozšířených mýtů a neověřených zpráv. Lidé s negativní náladou byli vyhodnoceni jako méně náchylní těmto tvrzením věřit.
Stejně tak byli méně náchylní přijímat rychlé názory založené na rasových či náboženských předsudcích a dělali i méně chyb při líčení událostí, jichž byli svědky.
