Madrid - Je vcelku jedno, zda je dnes v Evropě u vlády pravice či levice. Úsporná opatření, která se jednotlivé evropské vlády snaží v souvislosti s finanční krizí prosadit, narazí vždy na zásadní nesouhlas opozice, odborů a veřejného sektoru.
Mohutným protestům čelila řecká socialistická vláda počátkem května, stejně jako pravicový kabinet italského premiéra Silvia Berlusconiho koncem minulého měsíce. K "rozhodnému odporu" proti škrtům v sociální oblasti ohlášeným v pondělí kancléřkou Angelou Merkelovou se chystá německá odborová centrála DGB.
Dnes vyšli do ulic Španělé. Vláda socialistického premiéra Josého Luíse Zapatera totiž počínaje 1. červnem snižuje o pět procent platy ve státní sféře s cílem zastavit hrozivě narůstající veřejné zadlužení.
Stávkují učitelé, zdravotnický personál, zaměstnanci pošt a letišť. Pouze veřejná doprava funguje jako obvykle, neboť ji zajišťují soukromí kontraktoři.
Ani socialistický kabinet v Madridu nedokázal úsporný balíček definovat tak, aby nepostihl v prvé řadě ty méně majetné.
Má to svou logiku. Škrty v platech "dolních deseti milionů" přinesou nepoměrně vyšší efekt, než zvyšování daní "horních deseti tisíc".
Práce jako morální závazek
Úsporný balíček Zapaterovy vlády, s jehož pomocí by měl státní rozpočet ušetřit v příštích čtyřech letech padesát miliard eur, se socialistům podařilo protlačit parlamentem jen díky tomu, že se hlasování zdržela katalánská centristická formace Konvergence a jednota (CiU).
Pravicová Lidová strana s úsporným balíčkem, tak jak byl formulován, nesouhlasila, protože je podle jejího názoru "improvizovaný, nepostačující a nespravedlivý".
Kromě toho, že socialisté zmrazí příští rok platy, zruší také porodné i automatické navyšování penzí podle výše inflace. Škrty čekají také veřejné investice a rozvojovou pomoc.
Ne všichni zaměstnanci veřejného sektoru ale s protesty souhlasí.
"Kvůli penězům stávkuji jen zřídka, má mzda je financována z veřejných peněz a mám určitý morální závazek, totiž vykonávat svou práci," citovala agentura Reuters laborantku z jedné z madridských nemocnic Esther Gallegovou. "Neřekla bych, že snižování platů je tím nejlepším řešením, ale protesty proti téhle vládě nejsem nijak nadšena...Nemyslím si, že by (konzervativní) opozice byla lepší volbou."
Zapaterova vláda musí letos snížit deficit státního rozpočtu z loňských 11,2 na 9,3 procenta hrubého domácího produktu. Příští rok chce mít schodek na šesti a v roce 2012 na třech procentech HDP.
Španělsko, které je čtvrtou největší ekonomikou Evropské unie, se nyní potýká s dvacetiprocentní nezaměstnaností.
