Máme problém, přiznalo Rusko zrušením plynovodu South Stream

Martin Novák Martin Novák
2. 12. 2014 13:31
Padající rubl, pokles cen ropy a sankce Evropské unie působí Rusku těžkosti. Gazprom na financování plynovodu nemá.
Čerpací stanice Gazpromu.
Čerpací stanice Gazpromu. | Foto: Reuters

Praha – Ročně měl z Ruska do Evropy dodávat 63 miliard kubíků plynu, pokrývat deset procent evropské spotřeby plynu a stvrdit dominantní postavení Ruska a jeho Gazpromu na evropském trhu s plynem.

Nic z toho ale nebude. Tím, kdo projekt South Stream oficiálně ukončil, byl v pondělí v Turecku ruský prezident Vladimir Putin.

Projekt za čtyřicet miliard dolarů tak potkává podobný osud jako konkurenční návrh plynovodu Nabucco, kterým část Evropské unie chtěla naopak snížit ruský podíl na dodávkách plynu.

Nebude ani Nabucco, ani South Stream.

"Není to až tak velké překvapení, trh na to už delší dobu čekal. Vše k tomu směřovalo. Je to určitý krok k omezení závislosti Evropské unie na ruském plynu, ale velmi malý. Jen střípek. Je třeba budovat infrastrukturu na používání zkapalněného plynu a zajistit dovoz ze Spojených států. Výraznější posun v tomto směru může nastat tak za tři, čtyři roky," řekl Aktuálně.cz analytik a hlavní stratég investiční společnosti Cyrrus Marek Hatlapatka.

Konec South Streamu podtrhává ruské ekonomické problémy, na kterých se podílí pokles cen ropy a sankce Evropské unie, uvalené na Rusko kvůli jeho politice na Ukrajině a podpoře tamních separatistů.

"Gazprom v současné době a po uvalení sankcí není schopen stavbu South Stream financovat," říká ruský analytik Michail Korčemkin ze společnosti East European Gas Analysis.

"Rusko je pod tlakem a hledá, jak investovat omezené zdroje v době, kdy na něj dopadají sankce. Nejrychleji rostoucí trh s plynem je v Asii, ale tam Rusko nemá dostatečné exportní kapacity," uvedl pro agenturu Reuters Carlos Pascual, expert na energetiku z Kolumbijské univerzity v New Yorku.

Ale když nebude Nabucco ani South Stream, tak co tedy vlastně bude?

Vladimir Putin dal své preference najevo už v Ankaře. Oznámil tam, že preferovaným ruským partnerem na vybudování nového plynovodu je právě Turecko.

Turkům nabídl zlevnění ruského plynu a zástupci Gazpromu podepsali s tureckou společností Botas memorandum o porozumění, které je základem pro dohodu o stavbě plynovodu pod Černým mořem. Zatím není jasné, kolik bude projekt stát a komu všemu má být určen plyn, proudivší touto cestou.

South Stream narážel na problémy celý letošní rok. Například Bulharsko na nátlak Evropské komise pozastavilo veškeré práce na projektu, s kritikou Bruselu se setkal i souhlas Maďarska a Srbska s plynovodem (Srbsko není členem Evropské unie, ale zahájilo už přístupové rozhovory, tak se od něj očekává, že se bude držet politiku EU).

Ruský deník Kommersant ve své analýze píše, že právě problémy v Bulharsku se staly bodem obratu, ve kterém Gazprom a ruská vláda změnily názor a rozhodly se v South Streamu nepokračovat.

"Země západního Balkánu a Itálie tak budou nadále záviset na plynovodech vedoucích přes Ukrajinu," napsal ruský ekonomický deník Kommersant.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Vesmírná stanice by podle Moskvy měla být v provozu do roku 2028

Mezinárodní vesmírná stanice (ISS) bude v provozu do roku 2028. Televizní stanici Rossija-24 to dnes podle agentury TASS řekl představitel střediska letového využívaní kosmických aparátů ruské raketové korporace RKK Eněrgija Jurij Gidzenko.

"Přemýšlíme o tom (o prodloužení délky provozu ISS) a na nejvyšších místech bylo rozhodnuto, že stanice bude létat do roku 2028," citoval Gidzenka TASS. Na délku funkčnosti orbitálního komplexu přitom podle něj nebudou mít vliv nyní zalepované trhliny, na čemž pracují ruští členové posádky ISS.

Podle dosavadní dohody účastníků projektu ISS by stanice měla fungovat do roku 2024, nicméně pokračují jednání o tom, že by se komplex využíval dál i po uplynutí tohoto termínu. Šéf ruské vesmírné agentury Roskosmos Dmitrij Rogozin loni v listopadu označil jako předčasné úvahy o konci využívání Mezinárodní vesmírné stanice po roce 2025.

Smlouvu o zřízení ISS podepsali ve Washingtonu v lednu 1998 představitelé 14 zemí a agentur pro kosmické lety. Prvním krokem bylo v listopadu téhož roku vynesení ruského modulu Zarja (Úsvit) na oběžnou dráhu. Trvale je stanice obydlená od 2. listopadu 2000. Životnost ISS byla původně do roku 2016, postupně byla ale prodloužena nejprve do roku 2020 a naposledy do roku 2024.

Zdroj: ČTK
Další zprávy