Shrnutí: Co je plynovod South Stream? Plán, jak dovést ruský plyn do střední Evropy přes Černé moře a Balkán, aniž by procházel přes ukrajinské území. Maďarsko, Rakousko, Srbsko či Bulharsko South Stream vnímaly jako způsob, jak zajistit dodávky plynu v případě narušení tranzitu přes Ukrajinu, což už Evropa zažila před osmi lety a znovu před pěti lety. Plyn z ruského projektu by navíc uspokojil skoro 15 procent evropské poptávky.

Ruský prezident Vladimir Putin dnes slíbil Turecku snížení ceny plynu v příštím roce o šest procent. Také se shodl se se svým tureckým protějškem Recepem Tayyipem Erdoganem na zvýšení dodávek ruského plynu do Turecka o tři miliardy metrů krychlových ročně. Putin to učinil během návštěvy turecké metropole Ankary, kde jej Erdogan přivítal ve svém novém honosném paláci.

Putin dnes hovořil také o definitivní rusko-turecké dohodě o zvýšení kapacity plynovodu Blue Stream, který přivádí ruský plyn přes Černé moře do Turecka. Turecký ministr energetiky Tanez Yildiz již v dubnu uvedl, že se kapacita má zvýšit ze současných 16 na 19 miliard metrů krychlových ročně.

Foto: Thinkstock

Z kremelské prezidentské administrativy odešlo několik vysoce postavených úředníků, kteří koordinovali politiku Moskvy vůči povstaleckým regionům na východě Ukrajiny. Napsal to dnes informovaný ruský list Vedomosti. Důvodem je prý absence plánu na ukončení východoukrajinské krize.

Údajně na vlastní žádost opustili prezidentský tým Boris Rapaport, který řídil politické vztahy Ruska s "lidovými republikami" na Donbasu, a Alexandr Avdějenko, který měl na starosti vztahy ekonomické. Kromě nich z odboru prezidentské kanceláře, který se zabývá vztahy s Ukrajinou, odešlo ještě několik dalších úředníků a expertů. 

Podle informací ruských novinářů je za "ukrajinskou" politiku Kremlu odpovědný Vladislav Surkov, vlivný poradce prezidenta Vladimira Putina. Surkov je trnem v oku východoukrajinských radikálů, kteří Kremlu vyčítají přílišnou váhavost v tlaku na Kyjev. Nepsaný vůdce donbaských separatistů Igor Strelkov v říjnu o Surkovovi prohlásil, že místo pomoci Donbas likviduje.  

Ukrajinský voják na východě země. | Foto: Reuters

Ruský prezident Vladimir Putin dnes připustil, že Moskva není s to pokračovat v projektu výstavby plynovodu South Stream, který měl přivádět ruský plyn do střední Evropy, a přitom se vyhnout Ukrajině. Evropská komise i Spojené státy mají vůči projektu vážné námitky, naopak zejména Maďarsko pod vedením premiéra Viktora Orbána o výstavbu velmi stálo. 

Během návštěvy Turecka Putin uvedl, že projekt nemůže pokračovat bez souhlasu Bulharska. "Pokud Evropa nechce pokračovat s plynovodem South Stream, pak (projekt) pokračovat nebude," citovala Putina agentura Reuters.

Foto: Vojtěch Marek

Česká republika poskytne zvláštní monitorovací misi Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) na Ukrajině 2,8 milionu korun. Dnes tento finanční dar schválila vláda. Peníze mají misi pomoci pokrýt náklady vzniklé v souvislosti s jejími novými úkoly, které pozorovatelé plní po podpisu Minského protokolu z počátku září.

Mise OBSE má podle smluv z běloruské metropole monitorovat klid zbraní, ověřovat jeho dodržování, informovat o incidentech a kontrolovat bezpečnostní situaci na ukrajinské straně hranice s Ruskem v Luhanské a Doněcké oblasti

Podle diplomatických zdrojů ČTK je velmi pravděpodobné, že součástí prozatímních sil NATO, o nichž mluví šéf NATO Jens Stoltenberg, bude také až 150 českých výsadkářů.

Praha totiž pro síly rychlé reakce jako takové v příštím roce vyčleňuje podle plánu asi 1500 vojáků.

Sadovyj navrhl na post vicepremiérky Natalii Jareškovou, spoluzakladatelku ukrajinské společnosti Horizon Capital.

"Navzdory faktu, že se narodila ve Spojených státech, žije na Ukrajině posledních 20 let. Je opravdovou vlastenkyní a zná všechny naše reálie," vysvětlil.

Slovenský velvyslanec na Ukrajině Juraj Siváček agentuře Ukrinform řekl, že Bratislava je ochotna poskytnout své specialisty. Zároveň upozornil, že ukrajinské zákony zatím neumožňují zaměstnávání cizinců ve státní správě.

Podle slovenského exministra vnitra Ivana Mikloše by však cizinci měli ve vládě působit spíš jako poradci. "Ministr je politická postava. Musí to být Ukrajinec, možná ten, který dlouhodobě žil v zahraničí a pracoval tam, ale je ukrajinský občan," uvedl v rozhovoru pro server Ukrajinska pravda.

V nové ukrajinské vládě by mohlo pracovat až šest cizinců. Mezi kandidáty na ministerské funkce jsou podle televize TSN občané USA, Gruzie, Litvy a Slovenska.

Prezident Petro Porošenko již dříve naznačil, že zvažuje udělení občanství zahraničním odborníkům, kteří budou působit ve vládě a v dalších orgánech státní správy. Vyvolal tím ale značnou kritiků oponentů, podle nichž tak Ukrajina přiznává neschopnost řídit vlastní zemi.

Velení Národní bezpečnostní rady se - na základě analýz z místa - domnívá, že ruští žoldáci, kteří přijíždějí do Donbasu, odmítají zasáhnout do bojů proti ukrajinským vojákům. Takových případu přibývá, tvrdí Kyjev.

"Velká část těch, kteří nyní míří z Ruska na Donbas, odmítá bojové nasazení. Chtějí hlavně přijít k penězům, ne bojovat o nějaké ideály. Právě odmítání některých žoldnéřů jít do boje vede ke konfliktům mezi vedením separatistických republik a jejich ozbrojenými oddíly," konstatuje se ve zprávě armády.

Ukrajinská armáda nebude pouštět novináře do Donbasu bez vojenské eskorty. Důvodem je údajně "zintenzivnění podvratné činnosti nepřítele".

Součástí ruského humanitárního konvoje, který na Ukrajinu vjel v neděli, bylo podle zprávy pozorovatelské mise OBSE i 18 cisteren s palivem.

Všechna auta měla na boku nápis "Humanitární pomoc z Ruské federace", dodávají pozorovatelé. Prošla údajně krátkou celní kontrolou.

Porošenko se plány na vstup do EU netají delší dobu. Například minulý týden vyzval poslance, aby "pracovali efektivně", aby byl vstup do společenství možný co nejdříve.

Prvním vicepremiérem v rodící se ukrajinské vládě by se mohl stát Andrij Sadovyj, starosta Lvova a lídr strany Svépomoc.

Post mu nabídli lídři parlamentních frakcí Bloku Petra Porošenka a Lidové fronty. Bloku bude v nové administrativě patřit mimo jiné křeslo předsedy parlamentu, frontě pak post premiéra, jímž se už minulý týden stal prozatímní předseda vlády a lídr partaje Arsenij Jaceňuk.

Na anektovaný Krym vyrazila delegace ruské Státní dumy. Tématem návštěvy předsedy dolní komory ruského parlamentu Sergeje Naryškina je podle agentury TASS "legislativní podpora další integrace Krymské republiky a města Sevastopol".

Nejprve krátké shrnutí víkendového dění:

Na východní Ukrajinu dorazila v neděli nová humanitární pomoc z Ruska. Více než stovka kamionů dovezla do Luhanské a Doněcké oblasti přes 800 tun nákladu.

Ukrajinská krize se v Istanbulu dostala i na program jednání mezi papežem Františkem a cařihradským patriarchou Bartolomějem. Oba církevní hodnostáři ve společném prohlášení vyzvali znesvářené strany, aby "hledaly cestu dialogu a respektování mezinárodního práva".