Budoucí šéf CIA vyslovil slovo poprava. Pro Edwarda Snowdena je příchod Trumpa špatnou zprávou

Martin Novák Martin Novák
1. 12. 2016 6:16
Nový ředitel americké zpravodajské služby CIA Mike Pompeo chce znovu rozšířit sledování internetu a telefonních hovorů. Bývalý pracovník Národní agentury pro bezpečnost (NSA) Edward Snowden, který před třemi lety zveřejnil informace o rozsahu amerického sledování elektronické a telefonní komunikace a pak uprchl do Ruska, podle něj zasluhuje smrt.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Reuters

Washington/Praha - Na známého amerického whistleblowera Edwarda Snowdena je vydán mezinárodní zatykač.

On sám se už tři roky ukrývá v Rusku a na podporu jeho potenciálního návratu do USA vznikla nedávno mezinárodní kampaň.

Vítězství Donalda Trumpa v amerických prezidentských volbách je ale pro Snowdenovy naděje na návrat domů doslova studenou sprchou. Nová administrativa nemíní bývalého pracovníka Národní agentury pro bezpečnost (NSA) omilostnit a prominout mu, že před třemi lety zveřejnil informace o obrovském rozsahu amerického sledování elektronické a telefonní komunikace.

Nově jmenovaný ředitel Ústřední zpravodajské služby (CIA) Mike Pompeo dokonce soudí, že Snowden by měl být popraven, pokud stane někdy před soudem. 

Loajalita na prvním místě

Loajalita je pro Donalda Trumpa důležitá. Pro něj a lidi z jeho okolí byl Snowden především neloajální vůči své vládě a zemi.

Nový šéf CIA Pompeo se na jeho adresu ostře vyjádřil týden před prezidentskými volbami, ještě jako člen bezpečnostního výboru Sněmovny reprezentantů.

"Měl by být přivezen z Ruska a řádně souzen. Spravedlivý by byl trest smrti. Mé přátele a vaše přátele, kteří slouží v armádě, dostal do velkého rizika informacemi, které ukradl a předal zahraničním mocnostem," řekl kongresman zvolený za stát Kansas.

Otázka, zda se Snowden vrátí do USA dobrovolně, tak zřejmě má na další čtyři roky jasnou odpověď. Ale ani Barack Obama mu nic nesliboval. Minulý týden řekl v rozhovoru pro německý týdeník Der Spiegel: "Nemohu udělit milost někomu, kdo ani nepředstoupil před soud a neobhajoval se."

Snowden na dotaz, zda se neobává v rámci možné dohody Trump - Putin svého vydání do USA, odpověděl novinářům v listopadu jen stručně: "Kdoví."

Jeho šance na návrat do USA a obhajobu jsou sice minimální, ale pořád ne nulové. Ruská vláda má totiž ve Spojených státech taky muže, kterého by ráda dostala domů. Obchodníka se zbraněmi Viktora Buta, odsouzeného v roce 2012 k pětadvacetiletému trestu vězení.

Místo otevřenosti tvrdá ruka, tvrdí whistleblower

Na vítězství Donalda Trumpa v amerických prezidentských volbách reagoval Edward Snowden letos 14. listopadu na debatě, pořádané právnickou fakultou na univerzitě v argentinském Buenos Aires. Snowden mluvil samozřejmě na dálku přes videomost. Rusko po dramatickém útěku z USA přes Hongkong neopustil od 23. června 2013.

Kontroverzní whistlewblower tvrdí, že Trumpova administrativa chce rozšířit "špehování občanů".

"Začínáme nahrazovat otevřenou vládu naprostým autoritářstvím. To je problém, kterému čelíme ve Spojených státech po výsledku posledních voleb," prohlásil.

Kongres loni rozsáhlé sledování internetu a telefonních hovorů omezil. Právě nový šéf CIA Pompeo ale patří k těm, kteří chtějí, aby zpravodajské služby měly znovu větší pravomoce. V září v komentáři na stránkách listu Wall Street Journal dokonce přímo vyzval k rozšíření a zdokonalení sledovacích kapacit.

Nově zvolený americký prezident Donald Trump je zjevně opatrný při prvních krocích vůči Rusku a Vladimiru Putinovi. Videokomentář Martina Nováka. | Video: Martin Novák
 

Právě se děje

Aktualizováno před 3 minutami

Policie zadržela muže, kterého podezírá, že v německém Espelkampu zastřelil dva lidi

Německá policie po několika hodinách pátrání zadržela muže podezřelého ze střelby ve městě Espelkamp, při které zemřeli dva lidé, uvedla agentura Reuters.

Deník Bild napsal, že se střílelo dopoledne v centru města, které má přibližně 25 000 obyvatel. Německá média nejprve informovala o jednom mrtvém a jednom těžce zraněném. Později policie podle zpravodajské televize n-tv oznámila, že při střelbě zemřel druhý člověk. Na místo byli vysláni příslušníci speciální policejní zásahové jednotky SEK.

Oběťmi střelby jsou muž a žena, uvedla policie. Z jejích informací vyplývá, že se střílelo v jednom z domů a také před ním. Podle regionálního deníku Westfalen-Blatt se do pátrání po podezřelém zapojili policisté z celého regionu a po několika hodinách ho dopadli.

Zdroj: ČTK
před 17 minutami

Obraz Antonína Slavíčka Léto se v aukci prodal za 12,4 milionu korun

Malba Antonína Slavíčka s názvem Léto se na dnešní aukci v Praze prodala za 12,4 milionu korun včetně aukční přirážky. Nejde o autorův rekord, ale je to jedno z jeho nejlépe prodaných děl, řekl Milan Dřímal za pořádající galerii Arthouse Hejtmánek.

Obraz z roku 1897 zachycující bujnou louku chvějící se v horkém letním vzduchu byl naposledy vystaven v roce 1961, na veřejnosti se tak nyní znovu objevil po 60 letech. Slavíček, jeden ze zakladatelů českého moderního malířství, je označován za nejvýznamnějšího českého impresionistu. Vyvolávací cena obrazu byla 5,5 milionu bez aukční přirážky.

Za vyšší cenu než dnes byl v minulosti prodán Slavíčkův obraz Na lavičce z roku 1899, v aukci v listopadu 2016 za 18 milionů korun. Další jeho slavné dílo Žně v Kraskově (1906) bylo v květnu 2017 vydraženo za 13,4 milionu korun.

Zdroj: ČTK
před 56 minutami

Americká sněmovna odvolala souhlas s vojenskými operacemi USA v Iráku

Americká Sněmovna reprezentantů dnes schválila návrh zrušit téměř dvacet let staré rozhodnutí Kongresu, které umožnilo nasazení vojenské síly v Iráku. Pokud návrh projde i Senátem, prezident USA by potřeboval k případnému spuštění bojové operace na iráckém území nový souhlas zákonodárců. Současný šéf Bílého domu Joe Biden zneplatnění autorizace z roku 2002 podporuje.

Sněmovna ovládaná od roku 2019 Bidenovou Demokratickou stranou tento postup podpořila už loni. Senát, kde měli až do letošního roku většinu republikáni, ovšem návrh odmítaný administrativou prezidenta Donalda Trumpa neprojednal, připomíná zpravodajský web Axios.

Dnes zrušení souhlasu s vojenskými operacemi v Iráku podpořilo kromě demokratické většiny také 49 republikánů. Loni tak učinilo pouze deset zástupců Republikánské strany. Výsledek dnešního hlasování byl 268 pro a 161 proti.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Rusko omezuje internetové připojení, tvrdí, že chce blokovat dětskou pornografii

Ruský cenzurní úřad omezil fungování dvou služeb, které umožňují internetové připojení přes takzvanou virtuální privátní síť (VPN). Podle agentury TASS tak chce zabránit v přístupu k webům s dětskou pornografií a internetovým stránkám propagujícím sebevraždy a narkotika.

Zdroj: ČTK
Další zprávy