Praha - V předvečer uvedení filmu amerického režiséra Olivera Stona o spolupracovníkovi amerických tajných služeb Edwardu Snowdenovi přinesl deník Financial Times ojedinělý rozhovor se Snowdenem, který se skrývá v Moskvě.
Dnes třiatřicetiletý americký analytik se proslavil v roce 2013, kdy vynesl a nechal v několika světových médiích zveřejnit způsoby práce americké tajné služby NSA, která sleduje a odposlouchává nejen americké nepřátele, ale i spojence.
V USA mu za vlastizradu hrozí soud, před třemi lety dramaticky utekl přes Hongkong až skončil v Rusku. Tím jako by potvrzoval spekulace svých odpůrců, kteří tvrdí, že byl jen nástrojem v rukou ruských tajných služeb, které se stále agresívněji snaží podkopat jednotu západního světa.
Snowdena proto v rozhovoru nepřekvapilo, že – jak tvrdí Američané – ruské tajné služby pod rouškou hackerských skupin ukradly data Demokratické strany a snaží se ovlivnit americké prezidentské volby. "Že se něco z Demokratické strany ztratilo, mě nepřekvapuje a nezajímá. My (Američané) takto sbíráme informace o politických stranách po celém světě. Zajímavé na tom je, že informace byly následně zveřejněny. To je novinka," řekl Snowden.
A co je na tom podle něj tak nové? "Že se to udělalo kvůli politickému efektu," řekl.
Digitálních útoků bude přibývat
Podobných akcí bude podle něho přibývat, protože digitálních útoků bude přibývat, budou nepředvídatelnější a ochrana před nimi bude stále složitější. Určitým řešením by podle něho byla jistá právní odpovědnost tvůrců bezpečnostního softwaru za nedbalost či chyby tohoto softwaru. "Něco jako je nyní v potravinářském průmyslu. Lidé z mého oboru se ze mě kvůli tomu zblázní, když něco takového navrhnu," řekl Snowden.
Ojedinělý rozhovor poskytl v moskevském hotelu v pokoji, kde se ubytoval bývalý šéfredaktor deníku Guardian Alan Rusbridger.
Forma byla společný oběd, který si objednali na pokoj. Reportéři deníku Guardian v roce 2013 se Snowdenem spolupracovali na zveřejňování informací, které exagent ukradl z centrály NSA, jak tvrdí film, pomocí tajné schránky ve své oblíbené Rubikově kostce. Bylo to opravdu tak? Přímé odpovědi se Snowden vyhnul, podobně jako na většinu otázek, které mu Rusbridger v hotelovém pokoji při obědě kladl. "Je pravda, že jsem Rubikovy kostky rozdával kolegům," řekl Snowden.
Z filmu podle svých slov nemá ani dolar, živí se přednáškami a pracuje prý na programech, které mají pomocí lidem se zájmem o svobodu slova jako on. "Pořád pracuji pro Spojené státy, i když to neuznávají," tvrdí Snowden s tím, že se ani pořádně nenaučil rusky. "V Rusku sice fyzicky spím, ale žiji v angličtině a v časovém pásmu východního pobřeží USA," tvrdil Snowden, který chce údajně jednou z Ruska odejít. Jeho právník v USA podal žádost o milost prezidentu Baracku Obamovi.
Nemá prý těžké spaní z toho, že informace, které poskytl, mohly pomoci například teroristům z Islámského státu při plánování útoků v Evropě. "Usáma bin Ládin přestal používat mobil už v roce 1998... Mnohem dřív, než jsme o metodách sledování a odposlechu věděli my jako veřejnost, tak oni je znali. Kdyby ne, byli by mrtví," tvrdí Snowden.
Celý přepis rozhovoru deník Financial Times zveřejní v pondělí.
