Kuvajt - Téměř dvacet let trvalo, než Irák a Kuvajt definitivně zakopou válečnou sekeru poté, co 2.srpna 1990 irácká armáda na pokyn tehdejšího prezidenta Saddáma Husajna na malý sousední emirát zaútočila a obsadila ho.
V únoru 1991 mezinárodní koalice pod vedením USA Iráčany z Kuvajtu vytlačila a od té doby v zemi nebyl žádný irácký velvyslanec.
Až do dneška. Vláda v Bagdádu jmenovala po téměř dvaceti letech prvního diplomata s působností pro Kuvajt. Muhammada Bahra Ulúma, syna známého šíitského duchovního a bratra bývalého ministra ropného průmyslu.
Oznámil to kuvajtský deník al-Džarída s odvoláním na irácké ministerstvo zahraničí.
Kuvajt jmenoval svého prvního velvyslance v Iráku už v říjnu 2008. Je jím bývalý náčelník generálního štábu irácké armády Alí Mumín.
Vztahy Iráku a Kuvajtu byly napjaté od roku 1961, kdy Kuvajt po odchodu Britů vyhlásil nezávislost.
Irák si na území činil nárok a ačkoliv Kuvajt diplomaticky uznal, odmítl podepsat dohodu o vymezení hranic.
Invazí v srpnu 1990 vyvrcholily spory obou zemí o těžbu ropy ve sporném pohraničním území. Saddám navíc Kuvajťany obviňoval, že překračují stanové kvóty pro těžby a tím udržují nízkou cenu ropy, což poškozuje iráckou ekonomiku.
Tehdejší vládce Kuvajtu emír Džábir Ahmad Sabah v den invaze jen těsně vyvázl, stihl před postupujícími iráckými vojsky uprchnout do Saúdské Arábie.
Během půl roku trvající okupace Iráčané vyloupili většinu obchodů a skladů v Kuvajtu, mnoho budov zničili, usmrtili asi tisíc lidí. Zapálili také kuvajtské ropné vrty.
Emír se pak Saddámovi pomstil tím, že v roce 2003 umožnil americké armádě, aby vedla válku z kuvajtského území. Konflikt skončil svržení a následně i dopadením Saddáma.
Saddám i emír Džábir Ahmad Sabah jsou už mrtví. Oba zemřeli v roce 2006. Exprezidenta popravili Iráčané v prosinci, kuvajtský vládce zemřel v lednu na krvácení do mozku.
