Ropný kontrakt století "urval" v Iráku Shell

Martin Novák Martin Novák
11. 12. 2009 18:00
Vláda v Bagdádu otevírá ropný průmysl zahraničním investicím
Hořící ropovody - od roku 2003 častý obrázek v Iráku.
Hořící ropovody - od roku 2003 častý obrázek v Iráku. | Foto: Reuters

* Irácká vláda rozděluje zakázky těžařským společnostem * V některých částech země se zatím z bezpečnostních důvodů těžit nedá * Příjmy z ropy jsou základem irácké ekonomiky

Bagdád - V Iráku nastala dlouho očekávaná chvíle pro všechny, kteří se zabývají těžbou ropy nebo v oboru podnikají a pracují.

Vláda rozdělovala kontrakty na práci v největších nalezištích, kde se dosud netěží nebo kde je těžba omezena.

Zástupci desítek zahraničních firem přijeli do Bagdádu za mimořádných bezpečnostních opatření. Městem projížděli v opancéřovaných vozech s temnými neprůstřelnými skly, podél cest hlídali vojáci a nad městem létala policejní helikoptéra.

V úterý se totiž ukázalo, že pobyt v irácké metropoli může být stále nebezpečný. Série bomb umístěných v automobilech v centru města zabila téměř 80 lidí.

Prokázané zásoby ropy (odhad)

Země mld.barelů Saúdská Arábie 261 Kanada 178 Írán 126 Irák 112 Spoj. arab. emiráty 98 Kuvajt 96 Venezuela 78 Rusko nejméně 72 Libye 39 Nigérie 35

Klíčové jednání se uskutečnilo v budově iráckého Ministerstva ropného průmyslu, které bylo už několikrát terčem atentátů. Vláda však nakonec rozdělila jen dvě pole z původních pěti. Hlásilo se o ně 44 firem včetně amerických gigantů Chevron a ExxonMobil.

Největší kontrakt nakonec v Bagdádu získala společnost Royal Dutch Shell a také malajsijská Petronas.

Mají práva na průzkum a těžbu obrovského ropného pole Madžnún, které zatím produkuje pouhých 46 tisíc barelů denně. "Oznamujeme, že kontrakt na Madžnún získalo konsorcium firem Shell a Petronas," řekl stručně ministr ropného průmyslu Husajn Šahristání.

Pole by v budoucnosti mělo produkovat 1,8 milionu barelů ropy denně, jeho zásoby experti odhadují na více než 12 miliard barelů.

Na Madžnún si dělalo zálusk konsorcium dalších dvou gigantů. Francouzského Totalu a čínské státní společnosti CNPC. Francouzi se navíc o kontrakt ucházeli ještě v době, kdy byl v Iráku u moci Saddám Husajn.

Total a CNPC dostaly kontrakt na těžbu z menšího pole Halfája, které obsahuje zhruba 4 miliardy barelů "černého zlata".

Už v červnu získaly právo těžit na velkém poli Rumajlá u hranic s Kuvajtem CNPC a British Petroleum.

Saddám v posledních letech své vlády upřednostňoval z politických důvodů ruské, francouzské a čínské firmy. Po roce 2003 se zase očekávalo, že nový režim, dosazený Američany, se bude snažit zavděčit zvýhodňováním amerických firem.

Foto: Reuters

Irácké zásoby ropy se odhadují na více než 112 miliard barelů, což ho řadí na třetí  místo na Blízkém východě za Saúdskou Arábii a Írán. Ropa v Iráku je navíc oproti jiným zemím poměrně snadno dosažitelná a těžba tak není příliš nákladná.

Ropovody, rafinérie, zásobníky a vůbec veškeré technické zařízení je ale v Iráku ve velmi špatném stavu. V důsledku osmileté války s Íránem (1980 až 1988), dvou válek s USA (v roce 1991 a pak 2003) a také kvůli mezinárodním sankcím v devadesátých letech.

Navíc povstalci a odpůrci nové vlády často kladou bomby na ropovody. Terčem pumového útoku se také několikrát stala rafinérie v Bajdží severně od Bagdádu.

Foto: Aktuálně.cz

Problémem Iráku je také to, že mnoho expertů a specialistů na zpracování a vývoz ropy v posledních šesti letech zemi opustilo a je těžké je nahradit. Podle agentury Reuters se irácká vláda chystá s lukrativními pracovními nabídkami oslovit zájemce v okolních arabských zemích.

V jižních částech země je bezpečnostní situace lepší a práce na obnově a zvýšení těžby tam mohou začít. Přesto firmy počítají s tím, že budou muset investovat značné částky na ochranu svých zaměstnanců pracujících v Iráku.

 

Právě se děje

před 32 minutami

Jihokorejský ministr, který měl řešit korupci ve vládě, kvůli vlastním skandálům nabídl rezignaci. V úřadu byl od začátku září

Nový jihokorejský ministr spravedlnosti Čo Kuk, jehož jmenování kvůli korupčnímu skandálu jeho rodiny vyvolalo v zemi demonstrace a otřáslo místní liberální vládou, dnes nabídl rezignaci. Informovaly o tom dnes agentury Reuters a AP. Zatím podle nich není jasné, zda jihokorejský prezident Mun Če-in demisi přijme.

Hlava státu Čoa jmenovala do funkce 9. září, jeho hlavním úkolem bylo dovést do konce reformu prokuratury. Cílem reformy je poskytnout více pravomocí policii a vytvořit zvláštní agenturu, která by se zabývala korupčními kauzami vysoce postavených vládních činitelů.

Příchod dřívějšího prezidentova poradce pro občanské záležitosti a profesora práva vyvolal protesty, protože úřady vyšetřují finanční investice jeho rodiny a také sporné přijetí jeho dcery na univerzitu. V Soulu ale manifestovali i Čoovi příznivci, kteří kauzu označovali za umělou a hon na čarodějnice. Sám Čo popírá, že by se dopustil něčeho nezákonného.

Zdroj: ČTK
před 46 minutami

Svíce u Gottovy vily na Bertramce se na přání rodiny zatím odklízet nebudou

Termín úklidu byl na přání rodiny odložen, zatím není známo na kdy. Lidé začali chodit spontánně k vile 2. října, kdy bylo oznámeno úmrtí osmdesátiletého zpěváka. Místo zaplavili svíčkami, květinami, vzkazy, fotografiemi, plyšáky, balonky a dalšími předměty.

"Na přání rodiny se termín úklidu pietního místa Nad Bertramkou posouvá, přesný termín zatím není znám. Vše řeší hlavní město Praha přímo s rodinou," napsala mluvčí TSK Lišková.

Další zprávy