Bratislava - Slovensko se ocitlo po vraždě investigativního novináře Jána Kuciaka v nepřehledné politické krizi. Minulý pátek se po celé zemi konaly největší demonstrace od roku 1989. Desetitisíce lidí nejen v Bratislavě požadovaly konec vlády premiéra Roberta Fica.
Nejmenší vládní strana Most-Híd odejde z koalice, pokud se s partnery neshodne na konání předčasných voleb.
Ještě předtím v pondělí odstoupil Ficův spojenec ze strany Směr, ministr vnitra Robert Kaliňák. Jeho rezignaci požadovaly kromě demonstrantů také opoziční strany i Most-Híd. Šéf parlamentu a vládní Slovenské národní strany (SNS) Andrej Danko dokonce v úterý naznačil, že koalice jedná také o možnosti výměny premiéra.
Co nyní čeká Slovensko, kterým zmítá politická nejistota?
Ačkoliv se Robert Fico snaží udržet na svém místě za každou cenu, pád jeho vlády a vyhlášení předčasných voleb je v tuto chvíli nejpravděpodobnějším vyústěním nepřehledné politické situace, míní slovenský deník Sme.
Fico předčasné volby odmítá, a to i přesto, že mu hrozí rozpad vládní koalice. Její nejmenší člen, strana Most-Híd, na nich jednoznačně trvá. Další koaliční strana SNS už dříve dala najevo, že s předčasnými volbami problém nemá. Na pondělí svolal její předseda Andrej Danko, který je zároveň předsedou parlamentu, mimořádnou schůzi, na které budou poslanci jednat o návrhu vyslovit Ficovi nedůvěru.
Rozložení sil ve slovenském parlamentu (celkem 150 křesel):
Strany vládní koalice mají celkem 78 poslanců:
- Směr - 49
- SNS - 15
- Most-Híd - 14
Tři poslanci, kteří odešli ze strany Sme Rodina, obvykle hlasují s vládní koalicí.
Opozice má 58 poslanců:
- SaS - 19
- OĽaNO - 17
- Kotleba - Ľudová strana Naše Slovensko - 14
- Sme Rodina - 8
Dalších 11 nezávislých poslanců se také staví proti vládě.
Ten podaly opoziční strany. V předčasných volbách vidí šanci na vyřešení politické krize i slovenský prezident Andrej Kiska. Na otázku, co se bude v následujících dnech na Slovensku dít, ale stále existuje několik možných odpovědí:
1. Vyslovení nedůvěry vládě
Jednou z nich je vyslovení nedůvěry vládě. K tomu je na Slovensku potřeba alespoň 76 hlasů, které by opozice dala dohromady spolu se stranou Most-Híd.
V takovém případě by Ficův kabinet padl a s omezenou působností by vládl, dokud by prezident Kiska nejmenoval novou vládu, případně do konání předčasných voleb.
2. Dohoda o předčasných volbách
Další možností je, že by premiér Fico a jeho koaliční partner SNS během jednání se stranou Most-Híd přistoupili na konání předčasných voleb, a tedy de facto zkrácení volebního období. K tomu je nutné schválit ústavní zákon na vypsání předčasných voleb, který je na Slovensku podmíněný ústavní většinou, tedy 90 hlasy.
Vládní koalice ve své současné podobě jich má celkem 78. Pro konání předčasných voleb se ale vyslovily i všechny opoziční strany. V takovém případě by do voleb dál vládl současný kabinet.
3. Menšinová vláda
Třetí variantou by byla cesta menšinové vlády. Podle tohoto scénáře by dál vládla strana Směr spolu s SNS, kdyby se rozhodla neodejít z vlády a nehlasovat pro předčasné volby.
Této koalici by v parlamentu zůstalo 64 křesel a musela by hledat další poslance pro svou podporu. Jinak by jí hrozilo vyslovení nedůvěry.
4. Úřednická vláda
Pokud by došlo ke třetímu scénáři a Ficově vládě by parlament vyslovil nedůvěru, mohl by prezident Kiska jmenovat úřednickou vládu. Proti této alternativě se už ale vymezila strana Mariana Kotleby, která má v současném parlamentu 14 křesel.
Co je však důležitější a na co upozorňuje také deník Sme: pokud by hrozila tato možnost, nejspíše by na předčasné volby přistoupil nakonec i sám Fico. Ten sice bojuje o vlastní přežití, ale čím dříve by se předčasné volby konaly, tím lépe by pro něj mohly dopadnout. Propírání skandálu s italskou mafií a smrtí investigativního novináře Jána Kuciaka mu škodí a na podzim už by mohlo jeho postavení vážně ohrozit.
Volby už na podzim?
Předčasné volby by se podle Denníku N mohly konat nejdříve za 110 dní od jejich vyhlášení, což vychází na začátek letních prázdnin, takže by se termín pravděpodobně posunul na září. Andrej Kiska navrhl, aby se předčasné volby konaly na přelomu října a listopadu spolu s komunálními volbami. Vládní strany by ale přivítaly co nejzazší termín.
Důležité také je, jakým způsobem Ficova vláda skončí. Závisí na tom pravomoci, kterými bude oplývat do vypsání nových voleb. Pokud padne kvůli vyslovení nedůvěry parlamentem, bude o jejím složení i o tom, jak omezené bude mít kompetence, rozhodovat prezident. Pokud se však Robert Fico rozhodne podat demisi, bude vládnout pravděpodobně až do podzimu.
