Slovenské volby vyhraje opoziční hnutí OLaNO. Ficův Směr je až druhý, ukazuje průzkum

ČTK ČTK
Aktualizováno 26. 2. 2020 14:22
Opoziční slovenské hnutí Obyčejní lidé a nezávislé osobnosti (OLaNO) se před sobotními parlamentními volbami poprvé stalo nejsilnější stranou v průzkumu volebních preferencí.
Předseda hnutí OLaNO Igor Matovič.
Předseda hnutí OLaNO Igor Matovič. | Foto: ČTK

Vyplývá to z výsledků společné sondáže dvou zavedených agentur, které má ČTK k dispozici. OLaNO odsunulo na druhé místo nejsilnější vládní stranu Směr-sociální demokracie (Směr-SD), která průzkumům obliby politických stran na Slovensku vévodila v uplynulých více než 15 letech.

OLaNO v novém průzkumu agentur AKO a Focus podpořilo 19,1 procenta rozhodnutých voličů. Protikorupční hnutí OLaNO Igora Matoviče by tak dokázalo sestavit vládu s většinovou podporou ve sněmovně spolu s nejméně třemi dalšími opozičními či neparlamentními seskupeními, které se rovněž vymezují vůči Směru-SD expremiéra Roberta Fica.

Preference Směru-SD, jehož volebním lídrem je premiér a místopředseda strany Peter Pellegrini, dosáhly 15,6 procenta. Popularita sociálních demokratů na Slovensku dlouhodobě klesá. Ve volbách v roce 2012 strana dostala 44,4 procenta hlasů, ještě před čtyřmi lety byl její volební výsledek 28,28 procenta. I podle nejnovějšího průzkumu by ze sněmovny vypadli oba stávající koaliční partneři Směru-SD, a to Slovenská národní strana a Most-Híd.

Na třetím místě s podporou 9,8 procenta skončila v průzkumu krajně pravicová strana Kotlebovci-Lidová strana Naše Slovensko, která se se ziskem osmi procent hlasů postarala o největší překvapení parlamentních voleb v roce 2016.

Do sněmovny by se podle průzkumu, který agentury AKO a Focus uskutečnily na vzorce 2000 respondentů od 20. do 24. února, dostalo celkem sedm stran, hnutí a koalic.

Do sněmovny by se ještě dostaly koalice nyní neparlamentních stran Progresivní Slovensko/Spolu (PS/Spolu) s podporou 9,4 procenta, opoziční strany Jsme rodina (7,2 procenta) a Svoboda a solidarita (sedm procent), jakož i nová strana Za lidi exprezidenta Andreje Kisky (6,6 procenta).

Oproti předchozímu průzkumu ztratil například Směr-SD a také Kiskova strana. V uplynulých dnech opakovaně unikly na internet videa, která mají slovenského exprezidenta diskreditovat v souvislosti s pozemkem pod Tatrami, o jehož vlastnictví v soudním líčení Kiska dříve přišel.

Pro zisk křesel ve slovenské sněmovně musejí strany získat ve volbách alespoň pět procent hlasů. Těsně pod touto hranicí skončilo v průzkumu se ziskem 4,8 procenta neparlamentní Křesťanskodemokratické hnutí. Koalice PS/Spolu, která loni vyhrála na Slovensku volby do Evropského parlamentu, potřebuje pro vstup do sněmovny dostat alespoň sedm procent hlasů.

Od poloviny února platí na Slovensku moratorium na zveřejňování výsledků předvolebních průzkumů, byť samotné zjišťování dat je možné. Toho využila občanská iniciativa 50dni.sk, která loni zahájila veřejnou sbírku na financování dvou průzkumů. Výsledky prvního z nich byly zveřejněny minulý týden. Přes 9200 dárců, kteří se do sbírky zapojili, získalo coby společní objednavatelé nárok na obdržení výsledků obou průzkumů z dílny agentur AKO a Focus.

 

Právě se děje

před 17 minutami

GIBS nezjistila, že by informace z kauzy soudce Sováka vynášeli policisté. Prověřování odložila

Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) odložila prověřování úniků informací v kauze soudce pražského vrchního soudu Zdeňka Sováka. Nezjistila, že se některý z policistů dopustil trestného činu. GIBS se záležitostí zabývala od poloviny prosince. Únik informací do médií kritizovala i ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO). Vinila z něj žalobce, což ale odmítla pražská vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová.

"Vyhodnocením všech získaných materiálů a informací nebylo zjištěno podezření ze spáchání trestného činu ze strany příslušníka bezpečnostního sboru. Celá věc tak byla uložena ad acta," řekla mluvčí inspekce Ivana Nguyenová.

Benešová v lednu uvedla, že by se GIBS měla kauzou zabývat. Zároveň žádala Bradáčovou o prověření úniků. V případu soudce Sováka obviněného z korupce a ovlivňování soudních řízení podle ní některá média měla přístup k interním informacím.

Benešová také uvedla, že vzhledem k rozsahu a detailnosti informací je pravděpodobnější, že informace unikly záměrně od orgánů činných v trestním řízení. Pražské vrchní státní zastupitelství, jehož státní zástupce Sovákovu kauzu dozoruje, se proti kritice ohradilo. Únik ze spisů ze strany policie pak odmítl i šéf Národní centrály proti organizovanému zločinu Jiří Mazánek. Mazánek i Bradáčová poukázali na to, že k únikům došlo až poté, co příslušné dokumenty obdržely strany trestního řízení - tedy mimo jiné stíhaní lidé a jejich obhájci.

Soudce Sovák čelí obvinění kvůli tomu, že podle vyšetřovatelů ovlivňoval odvolací řízení a nerozhodoval nezávisle, spravedlivě a nestranně. Počínal si tak údajně zejména kvůli slibům protiplnění od svého přítele, spoluobviněného podnikatele Milana Bíby. Soudce tvrdí, že úplatky nebral.

Zdroj: ČTK
před 37 minutami

Skepse z pořádání olympijských her roste. Téměř 60 procent Japonců by je zrušilo

Téměř 60 procent Japonců si přeje zrušení letních olympijských a paralympijských her, ukázal průzkum, který zveřejnila japonská tisková agentura Kjódó. Čtvrtina dotázaných obyvatel pořadatelské země si myslí, že by se hry měly konat navzdory zhoršující se epidemické situaci, ale bez účasti diváků. Dalších 12,6 procenta respondentů se domnívá, že by alespoň omezený počet diváků měl mít přístup na sportoviště.

Výsledky průzkumu odrážejí narůstající skepsi z pořádání her, které již byly kvůli pandemii o rok odložené. V současnosti se ale Japonsko potýká se čtvrtou vlnou epidemie covidu-19 a bojuje s nakažlivějšími mutacemi koronaviru, připomíná Kjódó. Pořadatelé již dříve rozhodli, že se hry uskuteční bez účasti diváků ze zahraničí.

Olympijské hry mají začít 23. července. V Tokiu a dalších osmi prefekturách je až do 31. května vyhlášen stav nouze.

Zdroj: ČTK
Další zprávy