Žijí v Česku, přesto hlasují. Tisíce Slováků v zahraničí mohou rozhodnout volby

Simona Fendrychová Simona Fendrychová
29. 2. 2020 6:40
Slováci v sobotu vybírají nové složení Národní rady. V parlamentních volbách se hraje také o hlasy ze zahraničí, tentokrát více než jindy. Aplikace, které zprostředkovaly žádosti o hlasování poštou, využilo nejméně 86 tisíc lidí.
Slovensko před volbami. Exprezident Andrej Kiska doufá, že tamní společnost zvedne hlavu. Zatím to ale vypadá spíše jako marná naděje.
Slovensko před volbami. Exprezident Andrej Kiska doufá, že tamní společnost zvedne hlavu. Zatím to ale vypadá spíše jako marná naděje. | Foto: Martin Mikula

"Volím poprvé od roku 1998. Situace je už velice špatná. Nechci, aby se do vlády dostali Kotlebovci," vysvětluje Lucie Lučanská. Na mysli má krajně pravicovou stranu Kotlebovci - Lidová strana Naše Slovensko (LSNS), která se v průzkumech pohybuje na třetím místě.

Lučanská žije v Praze už 17 let a letos poprvé využila možnost volit korespondenčně. Zaregistrovala se přes portál Srdcem doma. To je slovenské občanské sdružení, které provozuje mobilní aplikaci a webovou stránku, přes niž se voliči v zahraničí jednoduše přihlásí na příslušném úřadě a podají žádost o volby poštou.

Tuto možnost mají Slováci žijící v zahraničí jen u voleb do Národní rady, v prezidentských a krajských volbách lze hlasovat pouze na Slovensku. Před čtyřmi roky tuto možnost využilo celkem 17 278 lidí. Letos jich zřejmě bude několikanásobně víc.

Přesná čísla budou jasná až po volbách, kdy kompletní statistiky zveřejní ministerstvo vnitra a jednotlivé obce. Už teď ale iniciativa Srdcem doma eviduje podle slovenského deníku Pravda přes 47 tisíc žádostí a Slovensko.Digital, nabízející stejnou službu, skoro 39 tisíc. To je celkem více než 86 tisíc Slováků, kteří projevili zájem volit ze zahraničí.

Podle odhadů žije v zahraničí asi 300 tisíc slovenských občanů. Ti, co chtěli hlasovat v parlamentních volbách, museli své hlasy poslat už v polovině února.

Pravidelně tuto možnost využívá například Ivan Vacula, který v Praze žije už od studií, tedy celkem 14 let. "I když na Slovensku nežiji, není mi tamější politická situace lhostejná. Tentokrát to moc optimisticky nevidím, protože se do parlamentu pravděpodobně dostane Lidová strana Naše Slovensko a to vnímám jako velký problém," svěřil se serveru Aktuálně.cz.

Dobrá zpráva pro opozici

Sílu hlasů ze zahraničí si uvědomují i politici. V Česku pracují nebo studují tisíce Slováků a i na ně se zaměřila letošní kampaň opozičních stran. Kandidáti z hnutí Obyčejní lidé a nezávislé osobnosti (OLaNO), Za lidi, PS/Spolu a Svoboda a solidarita (SaS) uskutečnili před dvěma týdny v Praze společnou debatu.

Oproti tomu vládní strana Směr-SD se zaměřuje na jiné voliče. Slovenský premiér Peter Pellegrini v polovině února vyzýval obyvatele slovenských regionů, aby se zúčastnili voleb a nenechali o nich rozhodnout Slováky z ciziny nebo slovenské metropole. Právě mezi nimi je podpora Směru nejnižší. V Bratislavě, kde je nejvyšší životní úroveň ze všech regionů Slovenska, Směr ve volbách do sněmovny v roce 2016 zaznamenal výrazně horší výsledek než v průměru za celou zemi.

Aktuálně v posledním průzkumu před volbami se Směr umístil po 15 letech až na druhém místě, kam ho odsunulo opoziční hnutí OLaNO. Z dotazování také vyplývá, že velký počet voličů nechává své rozhodnutí až na poslední chvíli. A zatímco zpočátku rychle rostla podpora Mariana Kotleby a jeho Lidové strany Naše Slovensko, kterým se dařilo oslovit prvovoliče, v posledních týdnech je doháněly opoziční strany.

Odborníci předpokládají, že právě nerozhodní voliči si vyberou s největší pravděpodobností opozici. A Kotleba ani Směr Roberta Fica s hlasy ze zahraničí počítat nemohou.

Pořád cítím, že jsem Slovák

Ke Slovákům hlasujícím poštou je nutné připočíst ještě ty, kteří žijí v zahraničí, často v Česku, ale jeli osobně volit na Slovensko.

Osmadvacetiletý Samuel Kolesár, který v České republice žije už devět let, to tak dělá pravidelně. Volí v Bratislavě, a tak mu cesta, na kterou se vydává se svými slovenskými přáteli, netrvá dlouho. "I když žiji v Praze, pořád cítím, že jsem Slovák. A myslím si, že volby mohou přispět k nějaké změně," vysvětluje. 

"Pro mě osobně je důležité to, aby Slovensko zůstalo zakotvené na Západě. Ještě před pár lety bych řekl, že je to dané a nebude se to měnit, ale poslední dobou se to možná začíná lámat. Věci, které v poslední době vyšly na povrch jako činnost podnikatele Mariana Kočnera, vražda novináře Jána Kuciaka a napojení politiků na mafii, jsou hrozné. V neposlední řadě se mi také nelíbí, že stoupá podpora krajní pravice," dodává.

Nejde ale jen o Slováky žijící v Česku. Odvoleno má například až z dalekého Tokia i Jana Rojčeková. V Japonsku žije tři roky, ale dění na Slovensku sleduje, protože počítá s tím, že se jednou vrátí. "Na Slovensku mi záleží. Korupce a zločin sahající až do nejvyšších pater politiky nemá co dělat ve vyspělé demokracii," kritizuje stávající situaci v domovině čtyřicetiletá právnička.

Všichni oslovení voliči se pak shodují, že od voleb očekávají stejně jako většina Slovenska změnu. "Já jsem optimista," přitakává Samuel Kolesár. "A i když to nebude hladká jízda, má podle mě současná opozice co nabídnout. Už jsme ve stavu, kdy jakákoliv změna bude dobrá. Horší už to být nemůže."

Video: Předvolební mítink Kotlebovců

Slováci se chystají na konci února k parlamentním volbám a napětí stoupá. Příznivci demokratických stran protestovali na mítinku Kotlebovců. | Video: Martin Ehl
 

Právě se děje

před 24 minutami

Soud v Hongkongu odsoudil prvního člověka na základě bezpečnostního zákona

Soud v Hongkongu shledal vinným z terorismu a separatismu prvního člověka souzeného na základě  bezpečnostního zákona, který ve své poloautonomní provincii prosadil Peking přes místní i mezinárodní kritiku. Výši trestu určí soud později, odsouzenému hrozí až doživotí, informovaly zahraniční agentury.

Čtyřiadvacetiletý Tong Ying Kit loni 1. července, den po zavedení bezpečnostního zákona, najel na motorce do hloučku policistů. V ruce přitom třímal transparent s nápisem "Svobodu pro Hongkong, revoluce naší doby". Podle soudu právě tento text vyzývá k odtržení Hongkongu od Číny, a mladík je proto podle soudu vinen z podněcování k separatismu. Tong odmítl obvinění z terorismu, nabádání k separatismu i nebezpečného řízení.

Zdroj: ČTK
před 51 minutami

Draslovka koupí divizi americké společnosti Chemours za 11,3 miliardy Kč

Český chemický výrobce Draslovka Holding koupí divizi Mining Solutions americké společnosti The Chemours Company za více než 11,3 miliardy korun. Tato akvizice představuje první významnou investici společnosti Draslovka v USA, informoval v úterý mediální zástupce firmy Vít Kurfürst. V polovině července Draslovka oznámila nákup podniku na výrobu kyanidu sodného v Jihoafrické republice za 2,23 miliardy korun.

Podle firmy vznikne spojením aktivit Draslovky a Chemours v oblasti řešení pro těžební průmysl a chemických specialit a v kombinaci s nedávnou dohodu o převzetí aktivit jihoafrického Sasolu přední nadnárodní podnik schopný lépe sloužit zákazníkům po celém světě díky kombinaci technologických znalostí a inovací.

Draslovka Holding a.s. je soukromá holdingová společnost se sídlem v České republice, která se zabývá speciálními chemickými látkami a vlastními výrobními technologiemi. Vlastní ji čtyři české rodiny.

Zdroj: ČTK
Další zprávy