Rozdělení Evropy na Západ a Východ neexistuje. Migrační krize na tom nic nemění

Silvie Housková
Aktualizováno 1. 6. 2016 10:28
Slovensko se za měsíc postaví do čela Evropské unie a bude mimo jiné velmi ovlivňovat řešení migrační krize. Země, která zažalovala povinné kvóty pro přerozdělování uprchlíků u soudu, se bude podle slovenského státního tajemníka pro evropské záležitosti Ivana Korčoka snažit prosazovat hlavně ta opatření, na kterých se státy shodnou. "Solidarita nastolená kvalifikovanou většinou je podle nás problém," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz. Povinné kvóty jsou ale podle něj jedinou věcí, na které se evropské státy v řešení migrace neshodnou. Dojem, že je Evropa rozdělená na Západ a Východ, je proto podle Korčoka falešný a není třeba mu podléhat.
Foto: eu2016.sk

Podle toho, co se píše v bruselských médiích, má být jednou z priorit slovenského předsednictví "přemostění propasti", která se po migrační krizi vytvořila mezi Východem a Západem. Jak toho chcete dosáhnout?

Asi vás zklamu, ale není to priorita slovenského předsednictví. My naopak signalizujeme, že jsme znepokojeni tím, že se někdo snaží v Unii, podle mě bezdůvodně, vytvářet obraz takového dělení. A odmítáme to. Nezpochybňuji, že zavedení trvalého mechanismu přerozdělování běženců je důležitá věc, je to ale jediná věc, na které se neshodneme.

Shodujeme se na velké většině dalších opatření: ochraně vnějších hranic, politice návratů, spolupráci s partnery na západobalkánské trase a nyní i v Africe. Považuji proto za kontraproduktivní, že se někdo v této chvíli na základě jednoho odlišného postoje snaží veřejnosti namluvit, že Evropská unie je vnitřně rozdělená na Východ a Západ.

Není to tak. Není třeba tomu podléhat.

Určitý problém v komunikaci ale nejspíše mezi zeměmi Západu a Východu bude. Mluví o něm lidé v Bruselu, ale i například v Česku. Jako by se navzájem ty země neposlouchaly. Vy to necítíte?

Musíme dávat pozor na to, jaká slova volíme, protože mluvit o rozdělení na Východ a Západ evokuje něco, co tady bylo ještě dávno předtím, než naše země vstoupily do EU. Je to otázka komunikace a je to i otázka toho, abychom se vzájemně poslouchali. Zkrátka: pokud naše země mají pochybnosti o určitém řešení, tak máme právo na to, abychom tento názor vyjádřili.

Ivan Korčok, slovenský státní tajemník pro evropské záležitosti.
Ivan Korčok, slovenský státní tajemník pro evropské záležitosti. | Foto: Facebook.com/Ivan.Korcok

Myslím, že nám v tomto smyslu dává v mnohém za pravdu i současný vývoj. Pomohlo by nějak, kdybychom s kvótami souhlasili? To řešení krize bylo nalezeno jiným způsobem. EU dnes potřebuje řešení, na kterém se dokážeme shodnout. A v případě, že nemáme jednotnou pozici, tak se nesnažme hledat řešení, které by znamenalo, že bude někdo vytěsněný na okraj. Solidarita nastolená kvalifikovanou většinou je z našeho pohledu problém.

Tlak na kvóty je ale stále velmi silný. Podle několika zdrojů před radou ministrů vnitra 20. května německý velvyslanec při EU, podpořený Švédem a Rakušanem tlačili na to, aby se debata o kvótách dostala na program jednání. Jak chcete odolávat tomuto tlaku? A jaká je vůbec vaše ambice s tímto návrhem pohnout?

My budeme s tímto legislativní návrhem postupovat stejně jako s kterýmkoliv jiným. Samozřejmě s vědomím toho, že jde o mimořádně citlivou otázku a že ho mnohé země chápou jako nutný předpoklad k tomu, aby se nám podařilo vyřešit migrační krizi. Té debaty se ale neobáváme. Věřím, že to zdaleka nebudou jen země visegrádské čtyřky, které se budou ptát na základní otázky související s tímto návrhem: Může tento návrh být opravdu reálným řešením do budoucna, když neurčuje žádný strop pro přijímání uprchlíků? Jsou obyvatelé v evropských zemích připravení akceptovat jakýkoliv počet utečenců? Protože tento systém nemá být na rok nebo na dva, má být trvalý. Muže fungovat tento systém, i když nefunguje ten dočasný systém kvót prosazený proti vůli některých zemí? Zatím bylo z toho dočasného systému přemístěno jedno procento (ze 160 tisíc uprchlíků).

Svět očima redaktorů @Aktualnecz a @Hospodarky

Logo zA HraNici

Zajímá vás zpravodajství ze zahraničí? Sledujte nás na Twitteru nebo na Facebooku.

Jaká je tedy vaše ambice s tímto návrhem?

Slovenské předsednictví se k tomu postaví velmi pragmaticky. Otevřeme diskusi a budeme naslouchat všem 28 zemím. To podstatné ale je, že Slovensko určitě nebude zužovat celou debatu o řešení migrace jen na kvóty.

Ani summit evropských lídrů na konci června by už neměl být o stálém mechanismu kvót, ale o nevyhnutelnosti silné a angažované zahraniční politiky vůči zemím afrického kontinentu. Nepodléhejme fikci, že můžeme migrační krizi vyřešit díky redistribuci bez toho, aniž bychom měli stabilizované a hlavně spolupracující sousedy. Bez toho nemůže být migrační politika EU udržitelná. Slovensko se bude proto spíše snažit hledat v debatě o migraci ty věci, které nás spojují.

(rozhovor pokračuje pod fotografií)

Argumenty, které říkáte, zní logicky. Proč je tak těžké, aby je pochopila i protistrana?

Já se vždy snažím pochopit nějaký problém i tak, že se na něj zkusím podívat očima druhé strany. A mám pochopení pro to, že velmi silným prvkem řešení, který jsme nikdy nepopírali a neodmítali, je princip solidarity. Ta fundamentální otázka je, jestli ta solidarita může být nadiktovaná jedním unifikovaným systémem pro všechny země. Například Slovensko už vyjádřilo svou solidaritu, ale ne tím způsobem, který nám byl předepsaný. Máme projekt s Rakouskem. Staráme se o žadatele o azyl, dokud neskončí jejich azylová procedura. Postavili jsme uprchlický tábor v obci Gabčíkovo v rozporu s referendem, ve kterém se tamní obyvatelé vyslovili proti vytvoření táboru. Myslím, že toto by udělal málokterý stát.

Kvóty odmítáme také proto, že neumíme zabránit tomu, aby uprchlíci odešli do jiné země. Slovensko přijalo z Iráku 150 běženců. Mnozí z nich, podobně jako v Česku, žádají o návrat. To jsou praktické zkušenosti. Proto máme velké pochyby o tom, jak by takovýto systém fungoval bez časového omezení a omezení počtů.

Hodně často v Bruselu slýchám, že slovenské předsednictví bude slabé. A že je potřeba stihnout vše, co se dá, ještě za Nizozemců. Proč myslíte, že tady ty obavy jsou? A jsou oprávněné?

Slovenská republika má za sebou 12 let členství v EU, Nizozemsko 12 předsednictví. Myslím ale, že pohled, že je Slovensko nezkušené, je prvoplánový. Ano, my jsme nezkušení, ale každá země k předsednictví přistupuje s náležitou zodpovědností. Zároveň jsme náležitě motivovaní, možná více než jiné země, které mají za sebou už několik předsednictví. V bruselské bublině je to možná téma, které někoho zaměstnává. My se soustředíme na program. Představíme ho v Evropském parlamentu a tento týden odjíždí také celá slovenská vláda do Bruselu, aby se setkala se všemi eurokomisaři. Potom nás můžou začít hodnotit - začít!

Co jsou tedy ty hlavní priority slovenského předsednictví?

Zaprvé rozpočet na rok 2017. Může to vypadat banálně, ale nepodceňme dohodu o rozpočtu. Dále chceme vidět konkrétní posun při vytváření unie kapitálových trhů. (Součástí návrhu je například to, že by se mohly společnosti financovat prostřednictvím dluhopisů a přestat být závislé na půjčkách od bank.) Věříme, že je to důležité pro malé a střední podnikatele, aby měli lepší přístup ke kapitálu. Slovensko určitě také začne debatu o dobudování hospodářské a měnové unie a chceme jít tak daleko, že otevřeme debatu o fiskální integraci.

Potom to jsou mnohé vlajkové projekty na vnitřním trhu, které mají velký potenciál hospodářského růstu. Energetická unie - chceme mít dohodu o bezpečnosti dodávek plynu. Máme velké ambice, pokud jde o digitální ekonomiku. Jsou na stole konkrétní návrhy týkající se například geoblokingu, to znamená odstranění diskriminace na základě toho, ze kterého státu jste, a vytvoření stejného přístupu a podmínek ke službám a produktům na internetu. O migraci jsme mluvili. A dalším velkým tématem našeho předsednictví bude liberalizace obchodu s Kandou, Spojenými státy a uznání tržního statusu Číny.

Pokud bude výsledek britského referenda pozitivní a nebudeme se muset věnovat krizovému managementu, tak věřím, že slovenské předsednictví dá na stůl konkrétní výsledky.

 

Právě se děje

před 9 minutami

Spotřebitelské ceny meziročně vzrostly o 3,1 procenta, nejvíc od září

Spotřebitelské ceny v dubnu meziročně vzrostly o 3,1 procenta, což bylo o 0,8 procentního bodu víc než v březnu a nejvíc od loňského září. Největší podíl na tom má hlavně zdražení pohonných hmot a tabákových výrobků. Vyplývá to z údajů, které v úterý zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Oproti březnu stouply ceny v dubnu o 0,5 procenta.

Analytici tak vysoký nárůst nečekali. Odhadovali, že dubnová meziroční inflace stoupne z březnových 2,3 procenta zhruba na 2,7 procenta.

Inflace vytrvale klesala od loňského července až do letošního března, kdy se zpomalování meziročního růstu spotřebitelských cen v Česku po sedmi měsících zastavilo. Podle ekonomů poroste inflace i v květnu, a to i kvůli otevření všech obchodů po několikaměsíční pauze způsobené epidemií koronaviru.

před 29 minutami

Bauer končí se svým týmem, soustředí se na trénování polských lyžařů

Tým Lukáše Bauera po sedmi sezonách v seriálu dálkových běhů na lyžích Ski Classics končí. Medailista z olympijských her a mistrovství světa se rozhodl soustředit na trénování polské mužské reprezentace, kterou vede už dva roky.

"Došel jsem k názoru, že ta kombinace není pro tým prospěšná, byť jsem na začátku věřil, že se podaří skloubit obojí. Nebylo to ale optimální a než přežívat, tak jsem se rozhodl činnost týmu ukončit - i s ohledem na úspěšnou historii. Nezavírá se mi to lehce, ale než lpět na něčem, co sám brzdím, je lepší to pro tuhle chvíli ukončit. Jestli je to konec definitivní, nebo půjde jen o přerušení, ukáže budoucnost," uvedl Bauer v tiskové zprávě.

Další zprávy