Opozice, která předlohy příslušných zákonů při hlasování nepodpořila, schválené změny už předem kritizovala, stejně jako například zástupci zaměstnavatelů či odbory.
Pokud konsolidační balíček podepíše prezident Peter Pellegrini, v příštím roce na Slovensku stoupne základní sazba daně z přidané hodnoty na 23 z nynějších 20 procent. Současně na pět z deseti procent klesne daň z přidané hodnoty na některé potraviny, jejichž zbytek bude zatížen novou 19procentní sazbou. Oproti původnímu návrhu budou v nejnižší sazbě také ubytovací služby, knihy a tisk.
Ve srovnání s vládní předlohou výrazněji, a to na 24 z nynějších 21 procent, stoupne sazba daně z příjmů pro právnické osoby s příjmy nad pět milionů eur (126 milionů korun) ročně. Naopak malým firmám míra zdanění zisků klesne. Stávající zvláštní zdanění zisků energetických firem nakonec nestoupne.
Podle nevládního Institutu ekonomických a společenských analýz bude firemní daň ze zisku na Slovensku nejvyšší ze všech postkomunistických zemí ve střední a východní Evropě.
V Česku firmám na začátku letošního roku stoupla daň z příjmu na 21 z 19 procent. Česko uplatňuje základní sazbu daně z přidané hodnoty 21 procent a sníženou 12 procent.
Stovky milionů eur ročně chce slovenská vláda vybrat na nové dani z finančních transakcí, jež zatíží podnikatele a další právnické osoby, mezi které patří také různé nevládní organizace. Této dani, kterou dříve zavedlo Maďarsko, budou na Slovensku podléhat například až na výjimky všechny odcházející platby z bankovních účtů právnických osob.
Právě očekávaný vyšší výnos na dani z přidané hodnoty, na dani z příjmů a z daně z finančních transakcí by měl tvořit největší část konsolidačního balíčku. Jeho součástí jsou také například neprodloužení daňové podpory rodičů nezaopatřených dětí ve stávající výši, škrty při zvyšování platů zdravotníků, nižší zdanění dividend a úspory na rodičovském důchodu, což je obdoba českého výchovného. Návrh těchto změn schválila vláda v září bez předchozí diskuse s odborníky a zástupci zaměstnavatelů či odborů.
Potřebu prosadit konsolidační balíček vláda zdůvodnila špatným hospodařením předchozích vlád, což expremiér a šéf opozičního hnutí Slovensko Igor Matovič odmítl. Nejsilnější opoziční hnutí Progresivní Slovensko odhadlo, že opatření zatíží průměrnou tříčlennou rodinu na Slovensku částkou zhruba tisíc eur (asi 25 300 korun) ročně. Tvrdilo, že vyšší daně firmy promítnou do cen. Opozice také kritizovala, že členové vlády si letos výrazně zvýšili své platy, a to prostřednictvím nárůstu nezdaňovaných paušálních náhrad.
"Konsolidace byla nevyhnutelná. Toto není naše dítě. V letech 2020 až 2023 se vystřídaly tři vlády, bez jakékoliv kontroly se vyhazovaly miliardy na nákup nesmyslných zdravotnických pomůcek, různých vakcín," řekl již čtyřnásobný slovenský premiér Robert Fico o období, kdy nebyl u moci a kdy země čelila také silným vlnám epidemie nemoci covid-19.
Nezávislá slovenská rozpočtová rada po ohlášených změnách v uvedených opatřeních odhadla celkovou hodnotu konsolidačního balíčku pro příští rok na 2,56 miliardy eur (64,8 miliardy korun). Na snížení rozpočtového schodku má být podle rady použito jen 1,7 miliardy eur (43 miliard korun), zbytek by vláda mohla použít na nové výdaje nebo na vytvoření rezervy na krytí různých rizik.
Hospodaření Slovenska podobně jako jiných zemí se zhoršilo po propuknutí covidu-19. Dřívější vlády pod vedením Ficovy strany Směr-sociální demokracie nedokázaly podle opozice dostát v době příznivého ekonomického vývoje svým plánům dosáhnout alespoň vyrovnaného rozpočtu.
Současná Ficova vláda už loni prosadila první konsolidační balíček, kterým kromě jiného obnovila zvláštní zdanění bank, zvýšila povinné zdravotní odvody, jakož i soudní a správní poplatky. Značnou část očekávaných dodatečných příjmů pak použila na nové výdaje v sociální oblasti.
