"V Bejrútu je teď situace napjatá. K bombardování jižních předměstí dochází v podstatě každý den," popisuje stav ve 2,4milionovém městě od vyostření konfliktu mezi Izraelem a libanonským radikálním hnutím Hizballáh ze začátku minulého týdne.
"Nás například v noci ze středy na čtvrtek vzbudil výbuch v centru města. Ke zvuku explozí je potřeba ještě přičíst, že tu nad námi každý den létá průzkumný dron, který dělá dost velký hluk. Je to velmi nepříjemný bzučivý zvuk, z něhož bolí hlava a nedá se před ním uniknout," říká také žena, která si nepřála být jmenována.
Libanonská metropole nyní pociťuje velký tlak tisíců lidí, kteří před boji na jihu země prchají. Celkem je v 5,6milionové zemi kolem 1,2 milionu vnitřně vysídlených. "V mém okolí žije několik rodin, u kterých teď přespávají příbuzní z jihu. Další lidé, pokud mohli, utekli do hor, a nebo do severnějších provincií, protože se domnívají, že tam nebude bombardování," poznamenává Slovenka.
Protože není možné počítat s velkou pomocí státu, musí se podle ní lidé spolehnout především na sebe a své blízké. "Kdo může, snaží se najít ubytování u svých rodin a známých. Pokud to není možné, tak tito lidé v mnoha případech zůstali na ulici," vypráví s tím, že hledají bezpečí třeba v univerzitním areálu na severu metropole.
"Vysídlení lidé z jižních předměstí se tu usadili okolo bran a zdí univerzity, protože se domnívají, že univerzita nebude bombardovaná," říká. "Ti, kdo mají auta, žijí teď z aut. Někteří mají stany. Jiní mají jen deky a matrace rozložené na zemi. Tímto způsobem tu jen při jedné z univerzitních bran žije pět až šest rodin i s malými dětmi," dodává.
K životu ve městě za konfliktu, který si jen od minulého pondělí v Libanonu vyžádal kolem 1400 životů, patří vedle zvuku dronů a explozí také časté houkání sanitek. "Žijeme nedaleko jedné z největších nemocnic v zemi a každý den tu slyšíme sanitky, které přivážejí zraněné," popisuje žena, podle níž se místní bojí i o zdravotníky, protože "několikrát už izraelská armáda cílila na zdravotnická střediska nebo zdravotníky v terénu".
Válka na jihu země a izraelské údery na Bejrút i další oblasti přiměli řadu cizinců k tomu, aby Libanon opustili. Slovenka ale podle svých slov zná řadu expatů, kteří v hlavním městě zůstávají a nechystají se odejít. "Často jde o partnery a partnerky libanonských občanů, kteří nemohou odejít, nebo o rodiny s dětmi, které tu žijí dlouhodobě a mají tu zázemí," míní.
Zůstávají podle ní i proto, že mají s nestabilitou země zkušenosti. "Někteří tu byli i během války v roce 2006 a předpokládají, že vývoj tohoto konfliktu bude podobný," doplňuje.
Takzvaná druhá libanonská válka si před 18 lety si vyžádala na 1300 mrtvých Libanonců a 165 životů Izraelců. Nynější konflikt už ji počtem obětí na libanonské straně překonal.