Bratislava/Budapešť - Evropská unie si odvykla tomu, že by spory mezi dvěma jejími členskými státy zacházely až k protestním demonstracím, házením zápalných lahví či nepouštění prezidenta jedné země do druhé.
Letošní rok ale ukázal, že něco takového stále možné jo. Slovensko a Maďarsko jsou důkazem, že některá stará nepřátelství a domnělé či skutečné historické křivdy žijí dál a zcela neodplynuly.
V roce 2006 Maďary rozhodně nepotěšilo, že se členem vládní koalice na Slovensku stala Slovenská národní strana. Jejíž šéf Ján Slota si libuje v protimaďarských výrocích.
Dlouho byl vcelku klid. vášně zvedlo až loňské fotbalové utkání v Dunajské Stredě, po kterém policie tvrdě zasáhla proti maďarským fanouškům.
Na hokejovém Mistrovství světa pak dolšo k historickému zápasu obou rivalů. Slováci byli jasným favoritem, nakonec vyhráli jen těsně 4:3. Při slovenské hymně se po zápase linul ze sektorů maďarských fandů pískot a hučení...
Skutečné vyostření vztahů ale přišlo až letos v srpnu s novým slovenským jazykovým zákonem.
Od ledna 2010 mají za jeho porušování hrozit pokuty až 5 tisíc eur (až 130 tisíc korun). Podle normy smí menšiny beztrestně užívat vlastní jazyk v oficiálním styku ve městech a vesnicích, kde tvoří více než dvacet procent obyvatel.
Maďarská menšina, která tvoří deset procent obyvatel Slovenska, stejně tak jako maďarská vláda, protestují. Zákon prý záměrně diskriminuje právě slovenské občany, jejichž rodnou řečí je maďarština.
Podle Slováků se zákon neliší od těch, které platí i v jiných státech Evropské unie, kde žijí početné menšiny.
Kdo má pravdu? Vysoký komisař Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) pro otázky národnostních menšin Knut Vollebaek prohlásil: "Část kritiky slovenského jazykového zákona byla oprávněná, část přehnaná a zavádějící." Takže si každý může vybrat.
Série incidentů a invektiv ale byla nastartovaná. Slovenská ambasáda i kulturní institutu v Budapešti se stali terči útoků lahvemi a dokonce pokusů o žhářství.
V srpnu pak slovenská vláda odmítla povolit maďarskému prezidentovi László Szólyomovi návštěvu Komárna, kde chtěl odhalit sochu uherského krále Štěpána.
Nacionalisté z Maďarské gardy pochodovaly v krojích na slovenské straně hranic, několik jich zatkla slovenská policie.
Ačkoliv setkání premiérů Roberta Fica a Gordona Bajnaie v září přineslo určité uklidnění a příslib společného boje proti extremismu na obou stranách, jiní politici pokračovali v silných výrocích.
Maďarský ministr zahraničí Péter Balázs v rozhovoru pro dnešní vydání listu Süddeutsche Zeitung označil Slovensko za "mladšího bratra, kterého je třeba naučit evropským obyčejům". V reakci byl maďarský velvyslanec v Bratislavě povolán na ministerstvo zahraničí, kde mu byl tlumočen důrazný protest.
Slovenský vicepremiér Dušan Čaplovič pak označil projev šéfa opoziční maďarské strany Fidesz Viktora Orbána v Rimavské Sobotě za politický útok proti Slovensku a evropským hodnotám.
Orbán na sjezdu Strany maďarské koalice (jedné ze stran, reprezentující maďarskou menšinu na Slovensku) žádal, aby Maďaři na Slovensku měli stejné práva jako menšiny jinde v Evropské unii.
Vyhlídky na příští rok nejsou nejlepší. Na Slovensku i v Maďarsku budou parlamentní volby.
Očekává se, že v Maďarsku zvítězí Fidesz, který chce důrazněji hájit Maďary na Slovensku.
"Žádné vyřešení slovensko-maďarského sporu kolem jazykového zákona a práv maďarské menšiny na Slovensku není na obzoru. Problém se proto pravděpodobně stane dominantním tématem parlamentních voleb, které se v roce 2010 budou konat v obou zemích," uvádí se v analýze maďarského výzkumného institutu Political Capital.
Institut také kostnatoval, že ve sporu o jazykový zákon si slovenská diplomacie vedla aktivnějí a lépe než maďarská a Evropu získala spíše na svoji stranu.
