Sloni pralesní jsou oproti známějším slonům africkým menší, obývají jiné prostředí, mají jiný tvar uší a těla, jejich kůže je tmavší a kly pevnější. Proto se často stávají cílem pytláků a obchodníků se slonovinou. Podle nové studie uveřejněné odborným magazínem Plos One navíc hrozí, že by mohli být prvním sloním druhem, který vyhyne.
Autoři studie se snažili ověřit odhady, podle kterých slonů pralesních žije ve volné přírodě kolem 90 tisíc kusů, z toho polovina v Gabonu na západním pobřeží Afriky. Právě tam se proto rozhodli svůj výzkum provést, ale jelikož se tito sloni pohybují v hustých lesích, museli zvolit méně častou metodu mapování sloní populace. Sběr sloního trusu.
Deep inside Nki National Park in the southeast of Cameroon, there are still safe havens for endangered animals like the forest elephant. Our camera trap captured this herd, an exceptional sight in a region where elephants are under relentless pressure #WorldElephantDay pic.twitter.com/9R1fnIv9Cb
— WWF Africa (@WWF_Africa) August 10, 2020
Díky němu mohli vypočítat, kolik slonů ve zvolené oblasti doopravdy žije. Každý vzorek pak podrobili testu DNA, aby některé hromádky trusu od jednoho slona nezapočítali víckrát, a nezkreslili tak výsledky.
Finální data se podobají databázi lidských otisků prstů. Jsou jedinečná a vylučují záměnu mezi jednotlivými zvířaty, vysvětluje jeden z vedoucích studie, biologický antropolog Nelson Ting.
Analýza ale jinak přinesla znepokojivé výsledky. Na území, kde se mělo podle odhadů pohybovat na deset tisíc slonů, jich je jen tři až šest tisíc, tedy až o dvě třetiny méně, než se předpokládalo. "O Gabonu se mluvilo jako o pevnosti (sloní) populace, ale i naše nejoptimističtější výsledky ukazují nižší čísla," vysvětluje Ting pro britský server The Independent. "Náš výzkum ukazuje, jak moc ohrožení doopravdy jsou," dodává.
Výsledky studie překvapily i původem britského profesora Lee Whitea, který je gabonským ministrem vody, lesů a životního prostředí. "Je tragické, že si nikdo nevšiml, že Gabon přišel zhruba o třetinu svých slonů pralesních. Nemůžete se jen tak proletět a zahlédnout jejich ostatky, protože se skrývají (v pralese)," uvedl.
Rangeři s armádním výcvikem
White je kromě ministra také ředitelem Agentury pro gabonské národní parky. Prostřednictvím ní zaměstnává hlídače parků, takzvané rangery, kteří mají slony a další živočichy před pytláky chránit. Jejich práce se ale v posledních letech stává stále nebezpečnější, uvádí White, protože pytláci jsou těžce ozbrojeni a nezdráhají se na rangery střílet.
Situace je nejhorší na severní hranici země, kudy pytláci pašují slonovinu do sousedního Kamerunu. "Je to nebe a peklo. Na severu jsme ve válce," popsal situaci na místě White.
V minulých letech se proto spojil s britskou armádou, aby pomohla strážce parků trénovat, a oni nebyli snadnými cíli pytláků. Britští vojáci se na místo vrací pravidelně. "Strážci se teď pohybují, jako by byli součástí džungle," pochvaloval si trénink před dvěma lety britský desátník Andy Whicker.
Gabon rangers being trained by 2 @The_Rifles from @LisburnStar to battle ivory peaching @BritishArmy #Shamrockrocks pic.twitter.com/i4y2Ahzjm2
— Armed Forces in Northern Ireland (@ArmedForcesNI) May 19, 2016
Vycvičení strážci nyní pokrývají jedenáct procent veškerých gabonských národních parků a podle serveru The Independent výrazně klesl i počet zabitých zvířat.
Turismus a konec kácení lesů
Dalším krokem, který by mohl počty mrtvých zvířat snížit, je podle Whitea rozvoj turismu a vznik nových pracovních míst, což pomohlo populaci slonů například v hojně navštěvované Botswaně. Tam žije až třetina slonů afrických a od konce 90. let jejich počet vzrostl z 90 tisíc na dnešních 130 tisíc, píše americký deník New York Times.
"V Botswaně lidé pozorují, jak sloni jedí jejich úrodu, ale zároveň vidí i to, jak jejich děti pracují v národních parcích. V Gabonu jsou parky prázdné. To se musí změnit," myslí si White.
Ani to by však problém pravděpodobně nevyřešilo. Gabon je jednou z nejzalesněnějších zemí světa, lesy tu pokrývají na 88 procent území, avšak kvůli rozvoji a nutnosti dovážet až 60 procent potravin dochází v posledních letech k odlesňování a přeměně pralesů na zemědělskou plochu, píše server Youth Challenge International. "Pokud budeme pokračovat v kácení, zabíjení zvířat a ničení ekosystémů, následky budou katastrofální," tvrdí White.
Gabon však už v loňském roce podnikl kroky, aby k odlesňování nedocházelo, a přidal se k iniciativě na ochranu deštných pralesů. Díky finanční podpoře 150 milionů dolarů (3,2 miliardy korun) z Norska se africká země zavázala k zachování 98 procent svých lesů, informuje americká stanice CNN. "Musíme být správci přírody, pokud chceme, aby k nám byla i nadále přátelská," dodává White.
