Londýn - Zakročte, vybízejí svět environmentální aktivisté. Nelíbí se jim požadavky afrických států Tanzanie a Zambie, které usilují o udělení výjimky v rámci zákazu prodeje sloních klů.
Obě země chtějí uspořádat další legální aukci slonoviny, na které by své zásoby mohly zpeněžit. Zároveň požadují, aby jejich populace slonů byly přeřazeny podle dohody členských zemí mezinárodní úmluvy CITES z přílohy I (zákaz jakéhokoli prodeje) do přílohy II (umožňuje prodej, pokud je pod kontrolou).
Ochránci přírody se obávají, že by takový krok ještě zintenzívnil vybíjení největších suchozemských zvířat. Informoval o tom britský deník The Independent.
Africké země se snaží prolomit celosvětový zákaz obchodování se slonovinou. To by však nahrálo do karet pytlákům, tvrdí ochranáři.
O této problematice se bude hlasovat v březnu v Kataru na dalším zasedání zástupců CITES (Úmluvy o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin).
Jiné africké státy, vedené Keňou a Mali, jsou ostře proti obchodování se slonovinou a tlačí na Evropskou unii, aby dodržování úmluvy vynutily.
Sloni a CITES:
- V roce 1989 na konferenci v Lausanne rozhodly členské země Úmluvy o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a rostlin (CITES) o přeřazení slona afrického z přílohy II do přílohy I, tj. na seznam bezprostředně ohrožených druhů, s nimiž Úmluva CITES zakazuje obchodovat.
- Druhý žijící druh slona, slon indický, je na seznamu CITES I již od roku 1975. Od roku 1989 tak fakticky platí mezinárodní zákaz obchodu se slonovinou, neboť Úmluva CITES reguluje obchod nejen s živými zvířaty nebo rostlinami, ale i s částmi jejich těl a výrobky z nich.
- Zákaz pochopitelně dodržují především země, které Úmluvu CITES podepsaly. V roce 1989 jich bylo 102, Československo k úmluvě přistoupilo v roce 1992. CITES reguluje pouze mezinárodní obchod, tudíž vnitrostátní prodej slonoviny je v řadě zemí naprosto legální.
Tento týden zástupci třiadvaceti zemí Africké koalice pro ochranu slonů (AEC) vyšlou do Bruselu své zástupce s cílem přimět Evropský parlament, Evropskou komisi a členské státy EU, aby společnými silami zamezily další aukci slonoviny.
Zákaz prodeje slonoviny byl zpočátku úspěšný - zastavil masové vybíjení slonů v osmdesátých letech, kdy se během jednoho desetiletí populace afrických chobotnatců snížila z milionu tří set tisíc na 625 tisíc kusů.
V některých zemích centrální a západní Afriky je však populace slonů stále na pokraji vyhynutí. Například Čad má podle odhadů už jen několik stovek slonů a Senegal s Libérií mají možná méně než deset kusů. Poslední slony v Sierra Leone zabili pytláci v září loňského roku.
Na nejposlednější aukci se slonovinou, která se uskutečnila v září 2008, se obchodovalo se sto tunami slonoviny vlastněnými Botswanou, Namibií, Zimbabwe a Jižní Afrikou. Jde o slonovinu ze zvířat, která buď musela být utracena v souladu s programem o zabránění jejich přemnožení nebo zahynula přírozenou smrtí.
Většinu zkoupili obchodníci z Číny a Japonska, kteří na legální dražbu čekali téměř deset let. Ani na legálních aukcích se slonovinou, které oficiálně povolí OSN, se ale nedá "zaručit", že všechny kusy jsou legálním zbožím.
S legálními aukcemi dojde dle Independentu většinou i k růstu objemu nelegální slonoviny a pytláků.
I v Keni, kde je příroda chráněna ze všech afrických států nejvíce, počet slonů zabitých pytláky roste. V roce 2007 zahynulo 47 zvířat, v roce 2008 bez dvou sto a loni 214.
"Populace afrických slonů je v krizi a není možné, aby britská vláda pouze vyčkávala, co se stane," řekla členka Evropského parlamentu a Skupiny Zelených/Evropské svobodné aliance Caroline Lucasová.
"Místo schovávání se za rady vyšších státních úředníků, by nyní ministři měli ukázat svou vůdčí schopnost a dát najevo jasné záruky, že budou proti požadavkům afrických zemí týkajících se zrušení zákazu prodeje sloních klů," dodala.
