Silná bouře komplikuje v Německu dopravu. Dva lidi připravila o život

ČTK ČTK
Aktualizováno 23. 6. 2017 6:52
Německo zasáhly silné bouřky a lijáky, které způsobily komplikace v dopravě. Přerušené bylo například železniční spojení mezi trojicí velkoměst Berlín, Hamburk a Hannover. Kvůli extrémnímu počasí také zemřeli dva lidé. Bouře místy měly sílu orkánu a byly doprovázené krupobitím. Západ a jih Německa postihla vlna veder s teplotami kolem 37 stupňů Celsia.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Thinkstock

Berlín - Silné přeháňky a lijáky na řadě míst na severu a severovýchodě Německa způsobily vážné komplikace v dopravě. Přerušené bylo například železniční spojení mezi trojicí velkoměst Berlín, Hamburk a Hannover. Nepřízeň počasí si už vyžádala i dva lidské životy. Na západě a jihu Německa pokračovala vlna veder s teplotami kolem 37 stupňů Celsia.

Poblíž dolnosaského města Uelzen, kde se vítr hnal rychlostí přes 100 kilometrů za hodinu, zemřel podle televize n-tv padesátiletý muž, když na jeho auto spadl strom. Nedaleko místa neštěstí byla zase těžce zraněna cyklistka, kterou také zasáhl padající strom.

V jiné dolnosaské obci Alt Isenbüttel zahynula 83letá žena, když svým automobilem vjela do větvoví vyvráceného stromu, informovala agentura DPA. Strom musel na silnici spadnout těsně před ženu, sdělila večer policie.

Celá střecha automobilu byla promáčknuta, ale vůz zastavil až po chvíli. Na co přesně žena zemřela, musí být teprve objasněno, řekl policejní mluvčí Christoph Nowak.

Bouře s sebou na sever Německa přinesla vítr o síle orkánu, silný déšť a někde i krupobití. Směrem od Hamburku, kde se objevilo i malé tornádo, postupovala na Berlín a dále na jihovýchod.

Nepříznivé počasí a popadané stromy zastavily železniční dopravu na trase z Hamburku do Hannoveru a do Brém. Preventivě německé dráhy uzavřely také trasy z Hamburku a z Hannoveru do Berlína. Zatímco dálkové spoje z Hamburku a Hannoveru se večer opět rozjely, mají zůstat tratě z Hannoveru a Brém do Hamburku uzavřeny až do pátečního rána.

V Hamburku, Hannoveru, Brémách a Kasselu dráhy otevřely spací vozy pro cestující, kteří kvůli nepřízni počasí uvízli na cestě a nemají kde přespat.

V německé metropoli bouře přinutila některá letadla, aby odložila svůj start. Z polabského Magdeburku jsou zase hlášeny četné výpadky elektřiny. V okolí Magdeburgu byl také přerušen provoz na některých železničních tratích.

Bouři pocítili i řidiči, a to zejména na dálnicích v Dolním Sasku. Na dálnici A7 mezi Hamburkem a Hannoverem a dálnici A1 mezi Hamburkem a Brémami byly hlášeny padlé stromy.

Kvůli bouřkám byly přerušeny také některé kulturní akce. Návštěvníci hudebního festivalu s příznačným názvem Hurricane v obci Scheessel u Brém před živly utekli do svých automobilů. V Hannoveru byl zrušen koncert zpěváka Andrease Gabaliera a v Hannoveru musel být přerušen koncert americké rockové kapely Guns'n'Roses. Zhruba 70.000 fanoušků skupiny se šlo schovat do hal tamního veletržního areálu.

Hasiči hlásili také značné hmotné škody, například v okrese Harburg jižně od Hamburku. V obci Fliegenberg údajně popadaly stromy na stádo 20 až 30 ovcí a mnohá zvířata pošla. V některých obcích voda zatopila sklepy a vítr strhával střechy.

Zcela jiný ráz mělo dnes počasí na jihu a západě Německa, které sužovaly rekordně vysoké teploty. Podle Německé meteorologické služby (DWD) tak dnešek byl nejteplejším dnem roku. V Andernachu v západoněmecké spolkové zemi Porýní-Falc bylo naměřeno 37,1 stupně, jen o desetinu méně bylo v Kolíně nad Rýnem. Třetí dnes skončil Trevír (Trier) s 36,7 stupně Celsia.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 13 minutami

Dálnice D11 z Hradce do Jaroměře se autům otevře 17. prosince

Dokončovaný úsek dálnice D11 z Hradce Králové do Jaroměře se motoristům otevře 17. prosince. Stát bude 4,1 miliardy korun bez DPH. Jde o největší současnou stavbou na území Královéhradeckého kraje, řekl ředitel Ředitelství silnic a dálnic Radek Mátl. Na úseku u Smiřic se v sobotu konal den otevřených dveří.

"Za necelé tři měsíce po dálnici budou jezdit auta. Diskutujeme dnes s lidmi přípravy silnic. Je to samozřejmě trochu sebeprezentace, ale chceme ukázat, že příprava a stavba dálnice není jednoduchá," řekl Mátl.

Stavba je rozdělena na dva úseky z Hradce Králové do Smiřic a ze Smiřic do Jaroměře. Stavba trasy do Jaroměře začala v dubnu 2019, z Hradce do Smiřic se buduje od února 2019.

"My jsme dokonce zrychlili, stavba se měla otevírat až v příštím roce během průběhu léta, podařilo se nám se zhotovitelem vyjednat zkrácení lhůty o osm měsíců. Příprava dálnice trvá daleko déle, to jsou někdy i desítky let," řekl Mátl. Šest až deset let příprava podle Mátla zabere vždycky.

D11 z Prahy do Hradce Králové a na státní hranici s Polskem začal stát budovat v roce 1978 a od roku 2017 dálnice končí v Hradci Králové. Z plánovaných 154 kilometrů dálnice se jezdí zhruba po 91 km. Stavba z Hradce do Jaroměře navazuje na úsek dálnice z Hradce Králové, měří 22,4 kilometru. Vede podél současné silnice první třídy na Jaroměř a Náchod. Za Jaroměří se napojí na silnici I/37.

Zdroj: ČTK
před 43 minutami

Vyhlaste klimatickou nouzi, žádá německý aktivista. Už 27 dní drží hladovku, nyní přestal pít

Klimatický aktivista Henning Jeschke, který od 30. srpna drží v Berlíně hladovku, dnes přestal přijímat tekutiny. Pít dnes přestala také Lea Bonaseraová, která začala držet hladovku tento týden. Dvojice protestní akci vystupňovala poté, co sociálnědemokratický kandidát na kancléře Olaf Scholz nevyslyšel jejich ultimátum a veřejně neprohlásil, že v Německu panuje stav klimatické nouze. Scholz oběma přislíbil, že se s nimi sejde až po volbách.

Hladovkáři původně žádali, aby se s nimi do čtvrtka sešla trojice kancléřských kandidátů. Těmi jsou vedle Scholze konzervativec Armin Laschet a Annalena Baerbocková ze strany Zelených. Trojice původně oznámila, že s aktivisty bude jednat po volbách. Později organizátoři protestu uvedli, že Baerbocková ve čtvrtek tábor hladovkářů na louce u Sprévy nedaleko sídla parlamentu a kancléřství navštívila a s mladými lidmi hovořila.

Ve čtvrtek aktivisté vyhlásili nové ultimátum, které se týkalo jen Scholze, protože Laschet podle nich zcela zklamal. Sociálnědemokratický kancléřský kandidát výzvu k veřejnému prohlášení o klimatické nouzi nesplnil, Jeschkeho a Bonaseraovou nicméně vyzval, aby hladovku ukončili. Opětovně slíbil, že společné setkání se může uskutečnit po volbách.

"Scholzovi přes rty ani jednou nepřešel výraz ´klimatická nouze´," řekl na videu zveřejněném na Twitteru 21letý Jeschke, když oznamoval, že přestává přijímat tekutiny.

Hladovku původně zahájilo 30. srpna sedm aktivistů, šest z nich ale začalo postupně opět jíst. Tento týden se k Jeschkeovi, který odmítá potravu jako poslední z původní skupiny, přidala 24letá Bonaseraová. Dnes oba přestali také pít.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Stovky ruských komunistů protestují v Moskvě proti výsledkům voleb

Stovky přívrženců ruských komunistů se v sobotu zapojily v centru Moskvy do protestu proti výsledkům parlamentních voleb z konce minulého týdne. Moskevská radnice akci nepovolila s odkazem na omezení kvůli pandemii covidu-19, policisté nicméně zatím nezakročili.

Agentura TASS uvedla, že na Puškinově náměstí se podle policie sešlo asi 400 lidí. Zpravodaj německé agentury DPA odhadl účast na zhruba tisícovku osob, podle něho je na místě množství příslušníků bezpečnostních složek a policejních kamionů. Policisté z reproduktorů pouštějí hlasitou hudbu, aby účastníci protestů neslyšeli projevy organizátorů, jinak ale proti demonstraci zatím nezasáhli.

Vládnoucí strana Jednotné Rusko ve Státní dumě, dolní komoře ruského parlamentu, obsadí 324 z celkových 450 křesel, což znamená dvoutřetinovou většinu, která je potřebná ke změně ústavy. Komunisté (KPRF) získali 57 mandátů, třetí Spravedlivé Rusko 27, Liberálnědemokratická strana Ruska (LDPR) Vladimira Žirinovského 21 a loni založená strana Noví lidé 13. Po jednom zástupci budou mít Vlast, Strana růstu a Občanská platforma. Do parlamentních křesel usedne i pět nezávislých poslanců.

Opozice a volební pozorovatelé mají podezření, že vládnoucí strana blízká prezidentu Vladimiru Putinovi dosáhla vítězství i za pomoci podvodů. Žádají mimo jiné přepočítání elektronicky podaných hlasů, které byly podle ní systematicky falšovány.

Další zprávy