Masakr v Buči
Třicetitisícová Buča na severozápadním okraji Kyjeva byla dosud na Ukrajině známá díky sklárně a faktu, že zde trávil léto slavný spisovatel Michail Bulgakov. Po tomto víkendu se zařadila mezi města, kde došlo k masovým vraždám civilního obyvatelstva. A také mezi smutné symboly agrese Vladimira Putina.
Ruští vojáci se do Buči dostali hned druhý den invaze, 3. března Ukrajinci protiútokem dobyli její část zpět. Rusové následně po těžkých bojích znovu ovládli celé město 12. března. Stáhli se za ostřelování a útoků ukrajinské armády poslední březnový den.
Ukrajinští vojáci, policisté i zahraniční novináři od té doby postupně odkrývají hrůzy v ulicích, dvorech sklepích i parcích. Starosta Anatolij Fedorjuk v neděli uvedl, že v masových hrobech dosud týmy dobrovolníků napočítaly 188 obětí, další mrtvé nalezly nepohřbené. Celkem v Buči zatím napočítali 280 zemřelých. Rusové některé civilisty zavraždili s nákupy v rukou nebo na kole, jiní měli ruce svázané za zády. Satelitní fotografie odhalily masový hrob nedaleko kostela.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pondělí Buču osobně navštívil a řádění ve městě nazval genocidou. Ruské ministerstvo zahraničí tvrdí, že jde o provokaci, za kterou stojí USA a NATO.
Střelba na Záporožskou jadernou elektrárnu
Kolona více než stovky ruských vojenských vozidel se blížila k Záporožské jaderné elektrárně - největší v Evropě - před půlnocí 3. března. O pár hodin později se z blízkosti reaktoru ozývala prudká střelba. Rusové vzali komplex útokem. Lidé v Evropě se ráno probouzeli a na svých mobilech, laptopech nebo televizních si mohli přečíst děsivě vyhlížející zprávu: střelba a požár při útoku na Záporožskou jadernou elektrárnu. "(Rusové) zešíleli," komentovala to stručně šéfka českého Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová.
Rusové elektrárnu ovládli a jako obsluhu dosadili pracovníky ruského státního podniku Rosatom. Všech šest reaktorů zůstalo nepoškozeno a nebyla naměřena zvýšená radiace. Pozdější analýzy videozáznamu ale ukázaly, že k jaderné katastrofě moc nechybělo. Ruská palba zasáhla sklad vyhořelého paliva a granáty dopadly blízko druhého reaktoru. Střelba také neumožnila hasičům dostat pod kontrolu požár, který propukl.
Putin během telefonátu s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem řekl, že za ohrožení elektrárny mohou "ukrajinští radikálové".
Zatímco z Černobylu se Rusové stáhli, Záporožskou elektrárnu dál ovládají. Je pro ně důležitá vzhledem k zásobování Krymu elektřinou. Protesty obyvatel ve městě Enerhodar, ve které se zařízení nachází, vojáci zatím rozhánějí slzným plynem a střelbou do vzduchu.
Zásah porodnice v Mariupolu
Strategický přístav Mariupol na pobřeží Azovského moře chtějí Rusové dobýt za každou cenu, aby zajistili udržitelné spojení Krymu s ruskou pevninou. Město je v troskách, většina obyvatel uprchla a ruská dělostřelecká a letecká palba se nevyhnula skoro žádnému obytnému bloku ani budově.
Ve středu 9. března odpoledne Rusové zasáhli komplex porodnice a dětské nemocnice. Na dvoře zůstal obrovský kráter a od budovy se odtrhla čelní stěna. Shozená bomba podle expertů vážila skoro půl tuny. Zemřeli čtyři lidé včetně ženy čekající dítě. Svět obletěly fotografie zraněné Marianny Vyšegirské. Žena nakonec naštěstí porodila zdravou dívku.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov tvrdil, že v porodnici si udělal základnu ukrajinský prapor Azov a ostřeloval z ní ruské pozice. Důkazy ale nedodal.
Údery na centrum Černihivu
Město Černihiv leží mezi Kyjevem a běloruskou hranicí. Ruská armáda jej ostřelovala od prvního dne války a později i obklíčila. Dovnitř se ale nedostala. Palba si však vyžádala stovky obětí a podle místních úřadů je úplně nebo částečně zničeno zhruba sedmdesát procent zástavby. Černihiv je tak po Mariupolu druhým nejpostiženějším městem ruskou agresí.
Ve středu 16. března dopadl dělostřelecký granát na skupinu lidí, kteří tu čekali ve frontě na pečivo. Zemřelo třináct lidí, mezi nimi pět z jedné rodiny. Mohutné bombardování pokračovalo i další den, podle guvernéra Černihivské oblasti Vjačeslava Čause ve městě přišlo tento den o život 53 lidí. Úder zničil také budovu hotelu Ukrajina, jednu z dominant Černihivu. Už 3. března Rusové bombardovali hlavní náměstí, při tomto útoku podle záchranářů zemřelo 47 lidí.
Bomba na mariupolské divadlo
Pilot ruského bombardéru musel vidět na obou stranách divadla v Mariupolu dva velké nápisy "děti". Přesto shodil 16. března na budovu bombu. Ukrývaly se v ní stovky lidí, kteří sem uprchli z jiných míst tohoto přístavního města a doufali, že tady se ostřelování vyhnou. Civilisté se schovávali ve sklepě i na chodbách v přízemí a prvním patře. Předtím rozebrali část hlediště, aby měli na čem ležet a čím topit.
Počet obětí ruského náletu stále není jasný, protože záchranáři nemohli těla vynést. Z výpovědí přeživších svědků ale místní úřady stanovily přibližný počet mrtvých na tři stovky. Jeden z přeživších Dmytro Velyčko řekl, že někteří lidé se snažili pomoci jiným ze sutin. Hlavně těm, kteří měli zlámané nohy a nemohli odejít.
Rusko vinu odmítlo a tvrdí, že divadlo zničil výbuch bomby, kterou tam položili vojáci ukrajinského praporu Azov, bránící město.
Útok na sídlo gubernátora v Mykolajivu
V jihoukrajinském Mykolajivu se v první polovině března zastavila ruská ofenziva. Ruské tanky a obrněnce se nedostaly přes město směrem na Oděsu. Frontová linie se tak nyní nachází východně od města směrem na okupovaný Cherson.
V úterý 29. března v devět hodin ráno dopadla raketa na devítipatrovou budovu oblastní správy, ve které sídlí gubernátor Mykolajivské oblasti Vitalij Kim. Úder si vyžádal nejméně šestatřicet životů.
Kim řekl, že v budově nebyl jen proto, že ten den zaspal a opozdil se. Podle něj Rusové schválně počkali na devátou hodinu, až bude vevnitř mnoho lidí, kteří tam pracují. Gubernátorova pracovna dostala zásah, a kdyby v ní politik byl, pravděpodobně by zemřel.
Rusko tento útok nekomentovalo.
