Washington - V americkém Senátu v úterý začali vypovídat právní experti internetových firem Facebook, Twitter a Google, kteří se vyjadřují k podezření ze zneužívání jejich sociálních platforem Moskvou. Senátoři budou do středy zkoumat, zda a jak se Rusko vměšovalo do loňských prezidentských voleb v USA s cílem podpořit pozdějšího vítěze Donalda Trumpa.
Jednání začalo v senátním podvýboru pro potírání kriminality a bude pokračovat ještě ve třech senátních výborech. Podle amerických médií je v sázce pověst amerických internetových firem a hlavně osud jejich inzertního byznysu, který zatím v USA unikal větší pozornosti regulátorů.
Podle šéfa senátního výboru pro zpravodajské služby Marka Warnera je třeba zjistit, jakým způsobem Rusové zneužili sociálních sítí k politické dezinformační kampani. "Vážné otázky" prý senátoři chtějí položit zejména vedení Facebooku, největší sociální sítě světa.
Obavy z vměšování Ruska posílilo pondělní prohlášení Facebooku, že politickou reklamu zadávanou z Ruska, která měla před prezidentskými volbami v USA rozdělit americkou společnost, mohlo na stránkách této sociální sítě zhlédnout 126 milionů Američanů. Moskva si údajně ve Facebooku objednala 3000 reklamních kampaní s politickým obsahem. O zneužití svých služeb k ruské propagandě hovoří i zástupci firem Twitter a Google. Moskva jakékoli vměšování popírá.
Internetové firmy už samy o sobě přijaly regulační opatření. Twitter oznámil, že uzavřel 2752 účtů spojených s ruskou Agenturou pro průzkum internetu, která je podle zpravodajských informací prodlouženou rukou Kremlu. Minulý týden Twitter oznámil, že nadále nebude přijímat reklamy zadávané ruskou mediální skupinou RT a agenturou Sputnik. Stopy ruské propagandy objevila i společnost Google na oblíbeném videoservisu YouTube.
Američtí kongresmani nedávno vypracovali návrh zákona, který internetovým společnostem ukládá udržovat veřejně přístupnou evidenci volebních reklamních kampaní. Firmy by rovněž měly zajistit, že zahraniční zadavatelé nedostanou možnost ovlivňovat politickou inzercí americké veřejné mínění.
