Máme důkazy, že se Rusové loni vměšovali do amerických prezidentských voleb, tvrdí Google

ČTK ČTK
Aktualizováno 9. 10. 2017 18:15
Společnost Google poprvé našla důkazy, že Rusové se pokusili využít její komunikační platformy k vměšování do amerických prezidentských voleb v roce 2016. Rusové investovali desetitisíce dolarů do inzerátů na největší světové platformě pro sdílení videí YouTube, ve vyhledávací službě Google, na inzertní síti DoubleClick a ve službě elektronické pošty Gmail.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Reuters

Washington - Americká internetová společnost Google poprvé našla důkazy o tom, že Rusové se pokusili využít její komunikační platformy k vměšování do amerických prezidentských voleb v roce 2016. Napsal to v pondělí list The Washington Post. Desetitisíce dolarů prý utratili ruští agenti za inzeráty šířící dezinformace.

Rusové investovali do inzerátů na největší světové platformě pro sdílení videí YouTube, ve vyhledávací službě Google, na inzertní síti DoubleClick a ve službě elektronické pošty Gmail.

Zadavatelé inzerátů podle The Washington Post zřejmě nejsou totožní s těmi, kdo ke stejným účelům využívali komunikační síť Facebook. To může znamenat, že Rusko se snaží šířit dezinformace v daleko širším měřítku, než se dosud soudilo.

Firma Google dřív možnost zneužití svých služeb podceňovala, nedávno ale oznámila, že zahajuje vyšetřování. Pondělní zprávu washingtonského listu, který se odvolává na osoby obeznámené s tímto vyšetřováním, odmítlo vedení Googlu komentovat.

Agentura Reuters ale poznamenala, že pondělní prohlášení společnosti Alphabet, která Google vlastní, materiál deníku The Washington Post nijak nepopřelo.

Společnost Alphabet v prohlášení poukázala na svá pravidla, která omezují politické reklamy a která zakazují komerční příspěvky uživatelsky cílit podle rasy či vyznání. "Rozhodli jsme se podrobněji prošetřit pokusy o zneužití našich systémů, spolupracujeme s badateli a dalšími společnostmi a poskytneme pomoc se současným vyšetřováním," sdělila mluvčí Googlu.

Společnost se teď údajně zaměřuje na analýzu balíku inzerátů, zadaných za necelých 100 000 dolarů (2,2 milionu korun). Zjišťuje, zda byly objednány takzvanými trolly, tedy osobami najatými ruskou vládou pro šíření dezinformací on-line, nebo zda pocházejí z legálních ruských účtů.

Společnost Facebook nedávno poskytla americkému Kongresu soubor tří tisíc inzerátů objednaných Ruskem na její populární sociální síti.

Podle parlamentních vyšetřovatelů inzeráty zadali agenti Agentury pro výzkum internetu, kterou Facebook označuje za "trollí farmu" napojenou na ruskou vládu. Cena inzerátů se pohybovala kolem 100 000 dolarů. Dalších 2200 inzerátů údajně firma zkoumá.

Společnost Twitter, která provozuje celosvětově působící server mikroblogů, nedávno oznámila, že uzavřela přes 200 účtů napojených na Agenturu pro výzkum internetu.

Uvedla rovněž, že webové stránky ruské státní propagandistické společnosti RT uvolnily na nákup reklamy na síti 274 000 dolarů.

Vedoucí představitelé firem Facebook a Twitter mají 1. listopadu vypovídat před americkými parlamentními výbory, které údajné ruské zásahy do amerických voleb vyšetřují. Společnost Google dosud neoznámila, zda výzvu k účasti na jednání přijala.

 

Právě se děje

před 25 minutami

Írán zatkl opozičního novináře Zama, spolupracoval podle něj se zahraničními tajnými službami

Íránské revoluční gardy oznámily, že zatkly íránského novináře Rúholláha Zama, který využíval komunikační aplikaci, aby posílil disent. Informoval o tom zpravodajský web BBC. Zam žil podle médií v exilu v Paříži. Okolnosti jeho zadržení jsou nejasné.

Šestačtyřicetiletý Zam, který je synem reformního duchovního Mohammada Alího Zama, byl podle revolučních gard dopraven do Íránu v rámci komplikované tajné operace. O jeho zatčení informovala íránská státní televize s tím, že krok představuje vítězství nad západními tajnými službami. Podle revolučních gard dostával novinář pokyny a ochranu od zpravodajských služeb Francie, Spojených států a Izraele. Jeho zadržení íránské úřady připsaly moderním a inovativním technikám, který byly využity k "oklamání" zahraničních tajných služeb.

Zam v minulosti odmítl, že by spolupracoval se zahraničními zpravodajskými službami. Novinář spravoval populární protivládní zpravodajský kanál Amadnews, kterému íránské úřady připisují podněcování protestů v letech 2017-2018 po sporných prezidentských volbách. Web sdílel videa z protestů, nelichotivé informace o íránských politicích a na šifrované komunikační aplikaci Telegram měl web 1,4 milionu sledujících. Íránské úřady uvedly, že kanál podněcoval násilné povstání, a následně jej zablokovaly. Později ale web začal fungovat pod jiným názvem.

Zdroj: ČTK
Další zprávy