Praha/Brusel - Koncem října zaslal předseda mediálního výboru britského parlamentu Damian Collins žádost majiteli sociální sítě Facebook Marku Zuckerbergovi. Chtěl po něm, aby britským poslancům poskytl veškeré údaje o účtech a zadavatelích reklam z Ruska.
Fake News a dezinformační zprávy
Jsou články, které se tváří jako ověřené zprávy, ale neobsahují žádná fakta. Často se šíří virálně po alternativních serverech či sociálních sítích. Redakce dezinformačních serverů nedodržují základy novinářské práce a přistupují volně k ověřování faktů i výběru zdrojů. Fake News bývají také jedním z nástrojů takzvané hybridní války. Mají za cíl zmást protivníka, oslabit jeho autoritu a vytvářet nedůvěru občanů v instituce a volené zástupce. Vyvracení takových informací se v Česku zabývají neziskové organizace, ale i vládní Centrum proti terorismu a hybridním hrozbám, které spravuje ministerstvo vnitra. To nyní dojednává i spolupráci se sociální sítí Facebook v boji proti hoaxům v Česku.
Výbor prošetřuje, zda fenomén takzvaných fake news, tedy šíření zmanipulovaných nebo nepravdivých informací, neovlivňuje zásadní politická rozhodnutí země, jako bylo například referendum o vystoupení Británie z Evropské unie.
Šíření dezinformací se po prezidentských volbách ve Spojených státech ukázalo jako efektivní nástroj, jak mohou některé státy zasahovat do vnitřních záležitostí jiných zemí a ovlivňovat v nich veřejné mínění ve svůj prospěch. Nařčením z takových kampaní čelí zejména Rusko, které podle propočtů EU utrácí za dezinformační propagandu až miliardu dolarů ročně.
Osm států včetně Česka
Britští zákonodárci ale nejsou jediní, kteří se šíření falešných zpráv obávají. Ministři zahraničí osmi členských států Evropské unie včetně Lubomíra Zaorálka odeslali 12. října výzvu šéfce unijní diplomacie Federice Mogheriniové, v níž na ni apelují, aby navýšila kapacity zvláštního útvaru EU na potírání dezinformací. Mogheriniová už dříve sklízela kritiku, že problematice zmanipulovaných zpráv nevěnuje dost pozornosti.
"Šíření dezinformací a propagandy se stává vyspělejším a intenzivnějším než kdykoliv jindy. Jsme svědky pokusů vnějších hráčů rozvrátit a narušit demokratický pořádek, zdiskreditovat EU, transatlantickou komunitu a naše partnery," píší ministři v dopise, jehož znění má redakce Aktuálně.cz k dispozici. Vedle Zaorálka jej podepsali rovněž šéfové diplomacie Litvy, Lotyšska, Polska, Rumunska, Švédska a Velké Británie.
Výzva ministrů se týká útvaru East StratCom Task Force (ESTF), který vznikl před dvěma lety. Vedle podpory nezávislých médií ve východních státech Evropy má rovněž za úkol odhalovat zmanipulované zprávy. Jenže na to disponuje v podstatě nulovým rozpočtem a pouze třemi pracovníky. Jednotka tak závisí hlavně na informacích, které jí dodají spolupracující organizace v jednotlivých unijních státech. Tímto způsobem zatím jednotka nashromáždila přibližně 3,5 tisíce nedůvěryhodných článků.
Odhalování nepravdivých zpráv je přitom kvůli nepřehlednému mediálnímu terénu velmi složité. To, co pracovníci jednotky zatím odhalili, představuje spíš špičku ledovce. Dezinformace se zpravidla šíří pomocí "alternativních" zpravodajských webů nebo pomocí příspěvků na sociálních sítích. Často jde o falešné účty. Není tak v silách tří lidí upozornit na všechny podezřele vypadající informace a také je ověřit.
"ESTF dodnes nemá pevné institucionální zakotvení a jeho činnost je financována přímo členskými státy. Česká republika proto podporuje vytvoření stálé struktury a zajištění stabilního financování v rámci Evropské služby vnější akce," uvedl ministr zahraničních věcí Lubomír Zaorálek. Letos přitom podobný dopis s výzvou k navýšení rozpočtu dezinformační jednotky adresoval Mogheriniové také premiér Sobotka.
Není to přitom poprvé, co šéfka unijní diplomacie kvůli postoji k boji proti šíření dezinformací čelí výtkám. Začátkem letošního roku jí český think-tank Evropské hodnoty zaslal otevřený dopis, v němž ji podobně jako nyní ministři zahraničí vyzývá, aby útvaru zajistila rozpočet jeden milion eur a ztrojnásobila počet jeho pracovníků.
"Paní Mogheriniová, pokud proti této hrozbě nezasáhnete, nepřátelé demokracie budou nadále vítězit," upozorňují autoři dopisu, který podepsalo několik desítek signatářů z řad akademiků, novinářů, představitelů neziskových organizací či europoslanců.
Navýšení rozpočtu protidezinformační jednotky však loni zamítl i Evropský parlament. Ostatně až na Velkou Británii mezi signatáři dopisu ministrů zahraničí chybí zástupce většího západního státu. Za více peněz na potírání falešných zpráv brojí hlavně východní a pobaltské státy, tedy bývalí členové Sovětského svazu.
"Bylo to podceňované téma. Západní státy se vysmívaly tomu, že fake news mohou něco ovlivnit," vysvětluje český europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL). Věří však, že po brexitu, francouzských a německých volbách a po referendu o nezávislosti Katalánska ostatní země změní názor a podpoří navýšení rozpočtu protidezinformačního útvaru.
To, že smysluplnost práce jednotky byla mezi unijními představiteli podceňována, připouští také europoslanec Pavel Telička. Oceňuje proto, že se Česká republika k zmíněnému dopisu ministrů zahraničí připojila. Uvítal by však, kdyby ministři téma otevřeli u všech členských států. "Proběhla by k tomu širší diskuse a nebyli by odkázáni jenom na písemnou odpověď," myslí si Telička.
