Niamey - Radikálové z nigerijských islamistických milic Boko Haram v pátek napadli nigerské pohraniční město Bosso. Oblast útoků tak během několika dnů rozšířili už na území tří západoafrických států.
Po tuhých bojích na nigerijsko-kamerunských hranicích, které trvaly od úterý za účasti kamerunské i čadské armády, se radikálové v pátek údajně stáhli do nigerijského vnitrozemí, informovala agentura AP. O život dnes podle úřadů přišlo více než sto islamistů a jen několik vojáků a jeden civilista.
Bojovníci milic Boko Haram údajně nigerské město Bosso ležící u břehů Čadského jezera napadli dnes nad ránem. Po zhruba hodinovém boji s místní armádou se ale stáhli.
Nigerské ministerstvo obrany oznámilo, že v pátečních bojích zahynulo 109 bojovníků Boko Haram, čtyři vojáci a jeden civilista. Dodalo, že 17 příslušníků bezpečnostních sil utrpělo zranění a dva vojáci se pohřešují. K případným obětem na straně čadských jednotek, které Nigeřanům ve městě Bosso pomáhaly, se úřad nevyjádřil.
V úterý radikálové napadli kamerunské příhraniční město Fotokol, kde zabili přinejmenším 100 lidí a asi 500 dalších zranili. Vypálili místní kostely i mešity.
V příhraničních oblastech Nigeru i Kamerunu žijí mimo místních tisíce nigerijských uprchlíků, kteří se tam uchýlili ze strachu před útoky radikálů.
V reakci na zvyšující se násilí v zemi nejvyšší nigerijští představitelé začali zvažovat možné odložení nadcházejících prezidentských a parlamentních voleb, které se zatím připravují na 14. února. Úřady dosud nebyly s to doručit volební lístky téměř polovině z celkových 68 milionů registrovaných voličů.
Hlavní volební komise po ukončení konzultací oznámí v sobotu na tiskové konferenci, zda se volby odloží či nikoli. Čtvrteční jednání k této otázce za předsednictví nigerijského prezidenta Goodlucka Jonathana byla podle zdrojů AFP velmi napjatá.
Islamisté jsou hrozbou pro celý region
Povstání islamistů, které bylo až do nedávna omezeno na severovýchod Nigérie, se v posledních týdnech začalo stále více stávat bezpečnostním problémem pro celý region.
Boko Haram totiž usiluje o vytvoření takzvaného chalífátu, v němž by platilo právo šaría, a to na části území Nigérie, Nigeru, Kamerunu a Čadu. Dotčené země v těchto dnech za přispění Beninu dokončují přípravy na vytvoření mezinárodní mise na boj s islamisty, která by měla čítat asi 7500 lidí.
Zaštítit by ji měla Africká unie i Organizace spojených národů. Nigerský parlament by měl účast na misi schvalovat v pondělí, což podle agentury AFP může souviset s načasováním útoku na Bosso.
Islamisté z Boko Haram bojují od roku 2009 proti centrální nigerijské vládě. Loni spáchala tato organizace asi 100 teroristických útoků, při nichž zahynulo na 3000 lidí. Při násilnostech připisovaných Boko Haram za pět let přišlo o život už kolem 13 000 lidí a podle statistik OSN kvůli nim bylo nuceno opustit své domovy asi 1,5 milionu obyvatel.
Nejmenovaní představitelé amerických zpravodajských složek dnes podle agentury Reuters uvedli, že Boko Haram má zhruba 4000 až 6000 přesvědčených bojovníků. Skupina také podle nich nadále drží 300 školaček, které unesla loni, a zadržuje je odděleně na různých místech.
