Nejvyšší volební úředník v zemi byl ve funkci od roku 1999. Jeho druhý čtyřletý mandát vyprší koncem měsíce. Prezident Vladimír Putin se rozhodl, že jej neprodlouží.
Některé hlasy uvnitř Ústřední volební komise (CIK) spolu s politickými analytiky se shodují, že důvodem tohoto rozhodnutí jsou zřejmě Vešnjakovova nelichotivá slova na adresu posledních reforem volebního zákona.
Kreml: Chce to novou krev
Odstupující šéf CIKu kritizoval například zrušení možnosti hlasovat "proti všem", jakož i zvýšení nároků, které jsou na politické strany před každými volbami kladeny.
V posledních regionálních volbách, které proběhly uplynulou neděli, tak na základě "technických nedostatků" byla v řadě obvodů zakázána účast opozičním stranám včetně komunistů a liberálů ze strany Jabloko.
Zdroj z Kremlu citovaný ruskou agenturou Interfax uvedl, že si Vešnjakov za svou dosavadní práci zaslouží "nejvyšší možnou pochvalu". Komise prý však potřebuje "novou krev". Sám Vešnjakov se k rozhodnutí nevyjádřil.
Čtyři ze šesti nových lidí v 15členné komisi vybral přímo Kreml, dva další nominovala prokremelskými stranami ovládaná Státní duma. Zbývajících devět členů pokračuje v práci dál.
Odplata za kritiku?
Jeden z nových členů CIKu Boris Ivanov řekl anglickojazyčnému listu Moscow Times, že jedním z možných důvodů Vešnjakovova vynuceného odchodu by mohla být jeho nedávná kritika pokračující marginalizace opozičních stran a kandidátů v Rusku.
"Nežádoucí kandidáti mohli být na základě ustanovení nového zákona vždy vyškrtnuti ze seznamu a soudy v tomto případě mnoho nezmůžou," řekl v červenci úřadující šéf volební komise v rozhovoru pro rozhlasovou stanici Echo Moskvy.
Případ diskvalifikace strany Jabloko z nedělního hlasování v Petrohradu Vešnjakovova slova potvrzuje. Liberálové se voleb nesměli zúčastnit údajně proto, že deset a půl procenta podpisů na jejich registrační listině nesplňovalo potřebné náležitosti. Zákon přitom toleruje jen deset procent.
Jabloko napadlo rozhodnutí místní volební komise u Nejvyššího soudu, ten ale krátce před volbami oznámil, že mu v této věci nepřísluší rozhodovat.
Opozice: Byl to poskok
Opozice se staví k domněnkám, že byl Vešnjakov potrestán za své liberální názory, skepticky.
"Za Vešnjakovova působení přestaly volby v Rusku jednoduše existovat," prohlásil podle Moscow Times zakladatel strany Jabloko Grigorij Javlinskij. "Jeho práce spočívala v naplňování všech příkazů, které od Putina dostal. Opravdu nezáleží na tom, kdo jej vystřídá."
S tím souhlasí i nezařazený poslanec Státní dumy a kritik současné administrativy Vladimir Ryžkov, podle něhož je Vešnjakov "přímo zodpovědný za to, že pomohl zničit demokracii v této zemi".
"To, že se dvakrát nebo třikrát kriticky vyjádřil, z něj ještě nedělá liberála," dodal Ryžkov. "Splnil svůj úkol a teď pravděpodobně dostane nějaký post v administrativě nebo z něj někde udělají velvyslance."
Přesně to se stalo někdejšímu předsedovi CIKu Nikolaji Rjabovovi, který dohlížel na prezidentské volby v roce 1996, jež provázela obvinění z rozsáhlých manipulací. Když bylo vítězství Borise Jelcina nad šéfem komunistů Gennadijem Zjuganovem potvrzeno, přesunul se Rjabov z čela volební komise na post velvyslance v Praze.
