Sečteno: V čele Haiti stane Manigatová, nebo Célestine

Zahraničí ČTK Zahraničí, ČTK
8. 12. 2010 7:13
Opozice s výsledky 1. kola prezidentských voleb nesouhlasí
Haiti volby
Haiti volby | Foto: Reuters

Port-au-Prince - Haitská volební komise oznámila výsledky prvního kola prezidentských voleb.

Do toho druhého, které jednu z nejzaostalejších zemí světa čekají 16. ledna 2011, postoupili favorizovaní kandidáti Mirlande Manigatová a Jude Célestin.

Po zveřejnění výsledků vypukly v Port-au-Prince násilnosti, k nimž podle agentur přispěl zejména těsný neúspěch populárního muzikanta Michela Martellyho.

Barikády v ulicích

Nejúspěšnější byla v prvním kole voleb sedmdesátiletá Manigatová. Bývalou první dámu, jejíž manžel Leslie Manigat stál v čele Haiti v roce 1988, podpořilo 31 procent voličů.

Célestin skončil na druhém místě. Osmačtyřicetiletý chráněnec dosavadního prezidenta Reného Prévala dostal 22 procent hlasů. Jen o 6800 hlasů za ním, tedy méně než jeden procentní bod, skončil Martelly.

Po ohlášení volebních výsledků se v haitské metropoli začaly ozývat výstřely. Podle agentury AP postavili rozzuření Martellyho příznivci na ulicích několik barikád. Obviňovali vládu z volebního podvodu a skandovali hesla na podporu svého kandidáta.

K obvinění z volebních podvodů přispěly i předchozí zprávy mezinárodních pozorovatelů. Ty naznačovaly, že Martelly má větší šanci než Célestin postoupit do druhého kola volby.

Také americké velvyslanectví na Haiti vyjádřilo znepokojení nad tím, že výsledky "jsou nekonzistentní se sčítáním hlasů, které v zemi sledovalo mnoho domácích i mezinárodních pozorovatelů".

Volby se konaly 28. listopadu a o úřad prezidenta v nich usilovalo. Hlasování se uskutečnilo v situaci, kdy se Haiti potýká s epidemií cholery, jež si vyžádala přes 2000 životů.

Země se také stále ještě nevypořádala s následky zemětřesení, které před 11 měsíci zničilo hlavní město a připravilo o život na 300 tisíc lidí.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 1 hodinou

Vítěz z Alpe d'Huez si dojel pro titul mistra Evropy v cross country

Pro titul mistra Evropy v cross country na horských kolech si v Mnichově suverénně dojel olympijský vítěz Thomas Pidcock z Británie. Nejlepší z kvarteta českých bikerů Ondřej Cink skončil sedmnáctý.

Třiadvacetiletý Pidcock potvrdil dnešním prvenstvím pověst jednoho z nejlepších světových cyklistických univerzálů. Olympijský vítěz na horských kolech z Tokia se letos v lednu stal mistrem světa v cyklokrosu a následné úspěšné působení na silnici korunoval vítězstvím v horské etapě Tour de France s cílem na Alpe d'Huez. Předtím si stihl "odskočit" k bikům a v květnu vyhrál závody Světového poháru v Albstadtu a Novém Městě na Moravě, což byly dosud jeho jediné letošní starty na horských kolech.

Cink se držel v čelní skupině pouze v úvodních fázích závodu a poté už tempu nejlepších nestačil. Postupně klesal až na sedmnácté místo, které obsadil s odstupem 2:13 za Pidcockem. Šestinásobný mistr republiky absolvoval první závod po třech týdnech od Světového poháru v USA, kde jel pouze short track, protože se nakazil koronavirem. Mistrovství Evropy zařadil do svého programu až následně i kvůli blížícímu se mistrovství světa v Les Gets, které se pojede příští týden.

Zbývající tři čeští bikeři dojeli ve čtvrté desítce. Jan Škarnitzl byl 34., Lukáš Kobes 36. a Marek Rauchfuss 40.

V sobotu pojedou v Mnichově cross country ženy včetně čtyř Češek.

Mistrovství Evropy v cross country na horských kolech v Mnichově - muži:

1. Pidcock (Brit.) 1:18:09, 2. Carstensen (Dán.) -11, 3. Colombo (Švýc.) -12, 4. Koretzky (Fr.) -18, 5. Litscher (Švýc.) -21, 6. Schuermans (Belg.) -25, …17. Cink -2:13, 34. Škarnitzl -3:36, 36. Kobes -3:59, 40. Rauchfuss (všichni ČR) -4:45.

před 1 hodinou

Kvůli bouřkám a silnému větru zemřelo ve čtvrtek v Evropě 13 lidí

Evropa se v pátek vzpamatovává z tragicky bouřlivého čtvrtka, kdy kvůli bouřím a silnému větru zemřelo nejméně 13 lidí. Některé země rozmary počasí stále trápí. Varování před bouřemi platí i v pátek na jihu Německa, naopak na Korsice, kde ve čtvrtek zahynulo pět lidí, už bylo zrušeno. Na mnoha evropských řekách, včetně veletoků jako Rýn a Dunaj, kvůli suchu naopak komplikuje lodní dopravu stále extrémně nízká hladina vody.

Pro jih Bavorska a části jihozápadní spolkové země Bádensko-Württembersko vydala německá meteorologická služba varování před následky extrémního trvalého deště. V podhůří Alp platí do sobotního rána varování před extrémně vydatným vytrvalým deštěm až se 140 litry srážek na metr čtvereční. V Rakousku, kde bouřky ve čtvrtek ve velkém vyvracely stromy a zabily tak pět lidí, byla i dnes na jihu země přerušena některá železniční spojení. Ve čtvrtek byla železniční doprava v oblasti zcela ochromena kvůli přerušení dodávek proudu.

Na severu Itálie a v částech střední Itálie utrpělo kvůli bouřkám s větrem o rychlosti přes 100 kilometrů za hodinu několik lidí zranění. "Bohužel to ještě není za námi," řekl deníku La Stampa šéf italské civilní ochrany Luigi D'Angelo. Důvodem prudkých průtrží mračen je studený vzduch ze severní Evropy, který se ve Středomoří střetává s teplým vzduchem, vysvětlil v deníku Corriere della Sera klimatolog Antonio Navarra.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Dodávky plynu plynovodem Nord Stream 1 do Evropské unie se kvůli údržbě opět zastaví

Dodávky ruského plynu hlavním plynovodem Nord Stream 1 do Německa se kvůli údržbě opět zastaví, a to od 31. srpna do 2. září. V pátek to oznámila ruská plynárenská společnost Gazprom, nad kterou má kontrolu Kreml. Po dokončení prací, pokud nenastanou žádné technické problémy, bude přeprava plynu obnovena na současnou sníženou úroveň 33 milionů metrů krychlových denně, dodal podle agentury Reuters Gazprom.

Ruský podnik sdělil, že s ním na údržbě kompresorové stanice Portovaja, která je součástí plynovodu Nord Stream 1 a nachází se poblíž finských hranic, bude spolupracovat německá firma Siemens Energy.

Nord Stream 1 přepravuje plyn z Ruska do Německa po dně Baltského moře a je hlavní trasou pro dodávky ruského plynu do Evropské unie. Situace kolem dodávek ruského plynu se zkomplikovala, když Rusko v únoru zahájilo útok na Ukrajinu a Evropská unie v odvetě přijala sérii protiruských sankcí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy