Praha/Samara - Neochota úřadů ruské Samary postavit pomník československým legionářům, kteří o město bojovali v roce 1918 s tamními bolševiky, má hlubší kořeny, než se na první pohled zdá.
Momentální atmosféra v Rusku - zvláště v některých jeho částech - totiž takovým počinům nepřeje. Dokládá to i případ, který se stal nedávno na Bajkalsko-amurské magistrále.
Neznámí lidé tam u městečka Polovina zhanobili pomník jedenadvaceti Čechoslováků.
"Před pouhými dvěma lety jsme ho tam odhalili. Někdo ho ale polil červenou barvou a silně poškodil," upozornil šéf odboru pro veterány ministerstva obrany Eduard Stehlík.
Napětí registruje i ruské ministerstvo obrany. Za liknavý přístup k vybudování pomníku československým legionářům tento týden úřady povolžské Samary pokáralo.
Moskva se obává, že Praha by na nedbalou péči o válečné hroby mohla odpovědět stejně. Šéf ministerské správy pro uctění památky válečných obětí Vladimir Popov proto do Samary vzkázal, že postup tamních úřadů poškozuje vztahy mezi Ruskem a Českou republikou, zejména s ohledem na závazky vyplývající z mezivládní smlouvy z roku 2010.
Na zhanobení legionářského pomníku u Poloviny ruské ministerstvo zatím neodpovědělo. Byť už kvůli němu česká strana protestovala.
Pomník v Samaře je - ale ve skladu
"S bývalými zastupiteli Samary jsme se dohodli na výtvarném řešení pomníku v Samaře, kde leží ostatky sto sedmnácti československých legionářů. Rusům jsme ho i zaplatili (1,1 milionu Kč - pozn. red.), vybrali texty, místo... a přesto to k ničemu nevedlo. Pomník je čtyři roky hotov, leží však rozebrán v samarských skladech. Zatím nevidím žádnou vůli Samarských ho odhalit. Avšak i z jiných ruských měst zaznamenáváme poměrně silné tlaky, abychom pomníky našich legionářů odstranili," konstatuje Stehlík.
Hodnocení sovětské éry je v některých částech Ruska stále velmi vypjaté. Ruské historiky a samarské zastupitele, kteří projekt pomníku legionářům hájí, kupříkladu tamní komunisté označují za přisluhovače fašistů.
"Čeští psi" jsou podle nich odpovědni za rozpoutání občanské války v Rusku.
I podle šéfa samarské vědecké knihovny Alexandra Zavalného překračují akce komunistů všechny myslitelné meze. "Česká vláda pečuje o hroby našich vojáků na svém území, my zase u sebe v Rusku. Je to projev vzájemné úcty," uvedl Zavalnyj.
Co se dělo v červnu 1918
Válka už před téměř sto lety skončila, ale v hlavách mnohých Rusů - a zvláště komunistů - podle Alexandra Zavalného stále pokračuje.
Místní samarské obyvatelstvo přitom v červnu 1918 Čechoslováky nadšeně vítalo jako své osvoboditele od sovětského útlaku. Již v období před dobytím Samary čs. legiemi se místní bouřili proti sovětské vládě, 6. června pak zaútočili na místní věznici, aby osvobodili politické vězně.
Z místních mužů se následně okamžitě zformovala dobrovolná samarská armáda, připravená bojovat proti bolševikům po boku Čechoslováků za demokratické Rusko.
V ruské veřejnosti vládnou i přesto podle Eduarda Stehlíka o legionářích někdy až neuvěřitelné fámy a stereotypy.
Běločeši - jak se jim přezdívalo - jsou i po pětadevadesáti letech označováni za lupiče a vrahy. "Jenomže oni už tenkrát bojovali za demokratické Rusko. Navíc oblasti, které obsadili legionáři, byly opravdovými oázami bezpečí, klidu a demokracie. Dokonce i v tak rozbouřených poměrech, jaké vládly v Rusku za občanské války," připomíná Stehlík.
Kulturní národ pomníky neničí
Josef Miřácký - pravnuk Františka Stránského, jehož ostatky leží pod zhanobeným pomníkem v Polovině - se s tím nehodlá smířit.
"Udělám vše pro to, aby byl pomník obnoven. Ten vandalismus se citelně dotkl celé naší rodiny. Podobné věci by se v kulturních národech neměly stávat. Úcta k padlým vojákům je úcta k padlým vojákům. V Rusku ale podle všeho stále přežívá bolševické myšlení. Lidé, kteří bojovali za demokratické Rusko, jsou v něm dodnes vnímáni jako vrazi a nepřátelé."
Do roku 2018 mají být v Rusku obnoveny dvě až tři desítky legionářských pomníků, které byly původně postaveny ještě během operací čs. legií, ale později je bolševici zničili.
Mstít se však Češi podle Stehlíka nechystají. "K tomu nás nepřiměje ani neochota samarských úřadů či hanobení pomníků československých legionářů v Rusku. Nepřichází to prostě v Česku v úvahu," tvrdí.
České "ale"
K pomníkům sovětských - a tedy i ruských - vojáků se Češi podle oslovených historiků chovají tradičně uctivě. Všechny jsou v dobrém stavu, což mimochodem opakovaně konstatovala i společná česko-ruská komise.
Expert, který si nepřeje být jmenován, přesto namítá: pokud Rusové nedodržují mezivládní dohodu, tak proč ji mají dodržovat Češi?
"Zatím bráníme tomu, aby byly pomníky sovětských vojáků odstraňovány. Jakkoliv o to některá města žádají. My ty jejich žádosti prostě kategoricky zamítáme," říká. "Oni sami (Rusové) nás ale tlačí do velmi těžké situace. Oni, na rozdíl od nás, nedodržují smlouvu," upozorňuje.
