Konec barbarství s hroby legionářů? Zatím v nedohlednu

Jan Gazdík Jan Gazdík
1. 10. 2014 6:18
Po ostatcích padlých Čechů jezdily na Slovensku buldozery. Protesty Prahy nepomohly.
Válečný hřbitov v Medzilaborcích po rekonstrukci, kdy se škrtem pera z padlých Čechů, Slováků, Rusů či Rusínů stali Němci.
Válečný hřbitov v Medzilaborcích po rekonstrukci, kdy se škrtem pera z padlých Čechů, Slováků, Rusů či Rusínů stali Němci. | Foto: Externí

Nové Zámky / Medzilaborce - Nenávist probuzená po sto letech a možná až za hrob. Těmito slovy nazývají slovenští historici absurdní situaci, která vznikla kolem buldozerem zničených a pak jen provizorně opravených hrobů československých legionářů v Nových Zámcích.

A podobné je to s ostatky stovek českých, slovenských, maďarských či ruských vojáků pohřbených v roce 1914 v Medzilaborcích. Ti se totiž po necitlivé rekonstrukci tamního hřbitova změnili v říšské Němce, kterých ovšem původně leželo v Medzilaborcích jen pět.

Jediným výsledkem více než ročních protestů českého ministerstva obrany proti bezprecedentnímu nakládání s ostatky českých vojáků, kteří padli v první světové válce anebo (jako v případě Nových Zámků) v boji za celistvost území sotva vzniklého Československa, je to, že z "Německého válečného hřbitova" v Medzilaborcích byla slovenskými úřady odstraněna tabulka "Deutscher Soldatenfriedhof" a stal se z něj opět "Hřbitov z první světové války".

"Velmi se nás dotýká, když primátor Nových Zámků Gejza Pischinger označuje československé legionáře za nájemné vrahy. Pak se nemůžete divit ani tomu, že po jejich ostatcích jezdí buldozery," říká Pavel Šesták z bratislavské Nadace Milana Rastislava Štefánika. Právě ona totiž na skandální likvidaci legionářského hřbitova v Nových Zámcích upozornila.

Fakt, že s vedením města Nových Zámků nic nehne, potvrdilo i nedávné zasedání Společné česko-slovenské mezivládní komise pro péči o válečné hroby. "Je to tak," říká šéf odboru pro válečné veterány českého ministerstva obrany Eduard Stehlík. 

Improvizovaně "opravený" (z hrubých stavebních tvárnic) hřbitov čs. legionářů v Nových Zámcích.
Improvizovaně "opravený" (z hrubých stavebních tvárnic) hřbitov čs. legionářů v Nových Zámcích. | Foto: Externí

Ještě nedávno přitom Stehlík věřil, že alespoň k letošnímu stoletému výročí vypuknutí první světové války, které si připomínají všechny civilizované národy, zmizí tato agenda z jeho stolu.

Padli i za Slovensko - a to je vymazalo

To se ale podle slovenského historika Martina Drobňáka, jenž postup tamních úřadů už dlouho kritizuje, jen tak brzy nestane. České ministerstvo obrany totiž marně žádá své partnery ze slovenského ministerstva vnitra o spolupráci při obnově zchátralých či zaniklých pomníků v Badíně, Dekýši, Šahách či Seredi.

Tam všude leží ostatky československých vojáků a dobrovolníků, kteří padli v roce 1919 v bojích proti maďarským interventům. "Tudíž vlastně za zachování současných hranic Slovenska," připomíná Drobňák poučnou historickou paralelu.

Jižní a východní Slovensko je podle jiného slovenského historika Ferdinanda Vrábela poseté hroby stovek převážně Čechů, Moravanů, ale i Slováků, kteří ještě celé měsíce po oficiálním uzavření příměří na konci první světové války museli od prosince 1918 se zbraní v ruce bránit celistvost území sotva vzniklé Československé republiky.

Škody způsobené při rekonstrukci hřbitova v Medzilaborcích jsou podle Drobňáka, který má na odhalování podvodných rekonstrukcí válečných hřbitovů na Slovensku největší zásluhy, už nenapravitelné. "Ještě před ní jsme mohli podle archivních záznamů většinou přesně a jmenovitě určit, kdo a kde je z Čechů či Slováků pochován. Teď ale nevíme vůbec nic."

A proč podvodných? Rekonstrukce válečných hřbitovů na Slovensku se podle tamních historiků stala výdělečným byznysem.

Německá nadace Volksbund Deutsche Kriegsgräberfürsorge (VDK) totiž opravy německých hrobů štědře dotuje.

Pokud je tedy ještě únosné tvrzení, že v severovýchodních Medzilaborcích jsou pochováni "nějací Němci" z první světové války, pak to už není možné říkat o jižním Slovensku, kde krátce po velké válce padli a byli pohřbeni českoslovenští vojáci. Konkrétně v Nových Zámcích leží z celkem 206 padlých 92 Čechů, Moravanů a Slováků.

Snímek původního válečného hřbitova v Medzilaborcích z roku 1915 z magazínu Český svět. Z popisku vyplývá, čí vojáci tam jsou ve skutečnosti pohřbeni.
Snímek původního válečného hřbitova v Medzilaborcích z roku 1915 z magazínu Český svět. Z popisku vyplývá, čí vojáci tam jsou ve skutečnosti pohřbeni. | Foto: Z archivu Tomáše Kykala

Národní nezralost?

Skepse Pavla Šestáka, že se v Nových Zámcích kvůli zdemolovanému – a nyní amatérsky a improvizovaně opravenému - pietnímu místu legionářů něco změní, vyplývá i z toho, že obvodní úřad v Nitře vyměřil původně novozámecké radnici pokutu 3 000 eur pro bezprecedentní porušení česko-slovenské mezivládní dohody o válečných hrobech. Ministerstvo vnitra ji ale ve správním řízení před nedávnem z formálních důvodů zrušilo.

"Podali jsme tedy alespoň trestní oznámení za hanobení místa posledního odpočinku. Odloženo. Odvolali jsme se ke generální prokuratuře a ona naši stížnost zamítla. Vlastně už nevíme, co si o tom všem máme myslet," shrnuje Pavel Šesták ze Štefánikovy nadace.

"Vyvineme větší tlak na vedení města Nových Zámků k obnově památníku," stojí přitom ve společném prohlášení česko-slovenské mezivládní komise.

Slovenský Klub vojenské historie Beskydy pečuje o válečné hroby rakousko-uherských vojáků pocházejících z území dnešního Česka a Slovenska. Snímek z obce Topoly.
Slovenský Klub vojenské historie Beskydy pečuje o válečné hroby rakousko-uherských vojáků pocházejících z území dnešního Česka a Slovenska. Snímek z obce Topoly. | Foto: Externí

Necitlivý a místy až brutální vztah k památce československých legionářů, ale také Čechů a Slováků, kteří padli v rakousko-uherských uniformách (výjimkou není pálení věnců u pomníků), vysvětluje Dalibor Vácha, autor bestselleru o legionářích "Červenobílá", přežívající snahou o vymezení se vůči Čechům a všemu, co bylo československé.

"Lze to ovšem brát i jako projev národní nezralosti. Ale nesoudím - jen konstatuji. Slováci mají složité vztahy s Maďarskem a na klidu jim teď nepřidává ani válka na území jejich dalšího souseda - Ukrajiny," dodává historik.

Jen těžko lze prý navíc soudit Slováky, když ani Češi nemají ponětí o bojových zásluhách legionářů na udržení celistvosti hranic mladého Československa, respektive - jižního Slovenska. "Největší zvěrstva se často dějí z nevědomosti anebo jen tak mimoděk," dodává historik Vácha.

Na Slovensku padly či zmizely 3000 českých legionářů

Ne všude na Slovensku se ovšem vůči hrobům padlých čs. legionářů chovají jako v Nových Zámcích, upozorňuje Pavel Filipek z českého ministerstva obrany.

Například na východním Slovensku se o ně ve spolupráci s místními úřady vzorně stará košický Český spolek. V Mezdrevu údržbu pomníků podporuje slovenský exprezident Rudolf Schuster. A třeba v Turni nad Bodvou dokonce samo vedení této maďarské obce. "Všude tam se za Slovensko tvrdě bojovalo," připomíná Filipek.

Jen Čechů a Moravanů padlo na Slovensku kolem tisíce a další dva jsou nezvěstné. Patří k nim i umučení a zavraždění. Vojáci komunistické Maďarské republiky rad se vyznačovali i dnes málo vídanou krutostí.

"Některé slovenské úřady mohou uvedení novozámeckého hřbitova do původní důstojné podoby z roku 1938 oddalovat, ale nakonec to budou muset udělat. Hrubé stavební tvárnice, popletená jména padlých a několik narychlo vysázených záhonků nic neřeší," zdůrazňuje šéf odboru pro válečné veterány Stehlík. "My se s tím jednoduše nehodláme smířit."

Místopředseda Československé obce legionářské Jindřich Sitta pak varuje před tím, že budou mít i Rusové větší úctu k čs. legionářům (a ti Sovětům na Sibiři hodně zatápěli) než Čechům nejbližší národ - Slováci.

 

Právě se děje

před 5 minutami

V 88 letech zemřela filozofka Eva Formánková. Jako jedna z prvních podepsala Chartu 77

Ve věku 88 let zemřela filozofka a redaktorka Eva Formánková. V 60. letech stála u vzniku edice Váhy, která se věnovala nemarxistické filozofii. Jako jedna z prvních podepsala Chartu 77. Formánková zemřela v neděli v Praze, poslední rozloučení se uskuteční v pátek od 14:30 na olšanském hřbitově. ČTK o tom dnes informoval její syn Jaroslav Formánek.

Zdroj: ČTK
před 21 minutami

Příští rok bude pro ochranu klimatu rozhodující, prohlásil generální tajemník OSN

Příštích 12 měsíců bude pro světové společenství rozhodující v boji proti klimatické krizi. Prohlásil to ve středu podle agentury DPA generální tajemník OSN António Guterres na madridské konferenci OSN o změnách klimatu (COP25). Je podle něj třeba uskutečnit to, co vědci označují za nezbytné.

"V roce 2020 musíme splnit, co vědci stanovili jako nezbytnost, nebo my a všechny následující generace zaplatíme nesnesitelnou cenu," varoval Guterres. Svět se podle něj bude oteplovat a stávat nebezpečným rychleji, než se kdy pokládalo za možné. Emise oxidu uhličitého budou muset od příštího roku začít klesat, pokud mají zůstat cíle pařížské klimatické dohody na dosah. "Potřebujeme větší ctižádost, více solidarity a více naléhavosti," vyzval Portugalec.

COP25 ve španělské metropoli zasedá od 2. prosince a skončí tento pátek. Tématem je boj s klimatickými změnami a detaily týkající se realizace pařížské klimatické dohody z roku 2015. Ta má za cíl udržet vzestup průměrné globální teploty co nejvíce pod dvěma stupni Celsia, pokud možno na 1,5 stupni v porovnání s teplotou v předindustriálním období. Zachování současných podmínek by ovšem podle vědců mohlo znamenat oteplení do konce tohoto století až o tři stupně Celsia.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Při útoku na armádní základnu v Nigeru zahynulo až 70 vojáků

Při úterním útoku ozbrojenců na armádní pozici na západě Nigeru přišlo o život až 70 vojáků. Oznámily to ve středu agentury EFE a Reuters. Útočníci přišli podle EFE o 50 lidí. Jak velká celkem byla skupina útočníků a jaké měla cíle, ale zatím není jasné. V minulosti se k útoku na stejném místě přihlásila organizace Islámský stát (IS).

Armáda oznámila, že cílem útoku byl post v oblasti Inates, která leží v blízkosti maliské hranice. Útok byl nakonec odražen, ale na místo musely být přizvány posily. 

 

Zdroj: ČTK
Další zprávy