Šaron - špatná zpráva pro Blízký východ

Simona Holecová
7. 1. 2006 0:01
Praha - Více než křehký zdravotní stav Ariela Šarona znamená jednu jistotu: jím nedávno vytvořená strana Kadima půjde do voleb bez charismatického premiéra.

A podle europoslankyně Jany Hybáškové, která předsedá stálé Delegaci EP pro vztahy s Izraelem, to rozhodně není dobrá zpráva pro další vývoj izraelsko-palestinských vztahů.

A: Je v Kadimě někdo natolik silný, aby mohl Šarona nahradit; stát se dostatečně silnou jedničkou kandidátky?

Dosud se říkalo, že Kadima bez Šarona nemá šanci, že jde o stranu jednoho muže.

Přesto věřím, že vicepremiér Ehud Olmert může Šarona v čele této strany nahradit. Či spíše zastoupit. Má dostatečně vysoký kredit, aby mohl mezeru po Šaronovi naplnit a stranu vést.

Pokud mohu mluvit za celý Evropský parlament, připravovali jsme se, že budoucí evropsko-izraelské vztahy budeme budovat právě s Kadimou. Na této strategii se ani s vážným stavem Ariela Šarona nic nemění.

Předsedkyně stálé delegace Evropského parlamentu pro vztahy s Izraelem Jana Hybášková.
Předsedkyně stálé delegace Evropského parlamentu pro vztahy s Izraelem Jana Hybášková. | Foto: Aktuálně.cz

A: Kdo podle vás bude z nastálé situace profitovat: umírněná Kadima, nebo pravicový Likud?

Samozřejmě záleží na palestinských volbách. Pokud by měl drtivě zvítězit Hamás, dá se očekávat eskalace násilí. A pak Izrael jistě upřednostní radikálního Benjamina Netanjahua a stranu Likud. Ovšem pokud bude situace mírnější, potom Likudu nedávám tolik šancí uspět. Strana je příliš poškozená vzájemnou nevraživostí, hádkami a finančními skandály.

A: Ptala jsem se i proto, že - jakkoli to zní krutě - zpravidla lidé soucítí s vážně nemocnými politiky, zahrnují je zvýšenou voličskou přízní. Může tedy paradoxně Šaronův zdravotní stav zvýšit preference Kadimy?

To si nemyslím. Izraeli jde v tuto chvíli o další existenci; otázky, které dnes tamní politici řeší, jednoznačně jsou existenční. A v tom okamžiku voliči vybírají velmi pragmaticky.

Rozhodovat se budou podle přístupu stran ke dvěma stěžejním oblastem. A těmi jsou příliš velké výdaje Izraele na obranu a naopak malé výdaje do sociálního systému. Zkrátka: lidé už mají dost toho, jaké obrovské sumy jdou do armády a jak málo peněz na školství či zdravotnictví. Přičemž logicky výdaje do armády souvisejí s tím, jak se politici postaví k Palestincům.

Lidé tedy zvolí toho, kdo dokáže nejlépe a nejrychleji dojednat bezpečí s Palestinci.

A: Češi měli mnohokrát ambice sehrát v izraelsko-palestinském konfliktu prostředníka. Pokud se vystřídá vedoucí garnitura v Izraeli, vidíte nový prostor pro prostředníky v tomto sporu, ať už z jakékoli země?

Že bychom měli či by se rýsovala jakákoli šance zasahovat do politického řešení konfliktu, to rozhodně ne. A tuto šanci nevidím ani pro Evropskou unii, ani pro USA. Právě proto, že už ani Spojené státy nejsou jednací stranou v konfliktu.

A: Jste tedy přesvědčena, že doba, kdy se řešení hledalo pod taktovkou třetí země, už definitivně minula?

Ano, dnes už řešení nelze hledat multilaterálně. Teď se hraje o to, zda řešení bude jednostranné či dvoustranné.

Pokud by vyhrál Likud, bude to jednostranné rozhodnutí ve smyslu, že Netanjahu řekne: Chceme to tak a tak. A bude svou vůli tvrdě prosazovat bez dalšího dialogu. 

Pokud vyhraje Kadima, čeká nás budoucnost, v níž budou izraelští a palestinští politici domlouvat další postup. Ostatně - víme, že Ariel Šaron měl připravené další plány stahování ze Západního břehu, další návrhy na omezování osad a podobně.

Teď je otázka, jestli se jich Kadima bude držet. Zdá se, že ano: naplňovat Šaronův odkaz by měl být jejich politický závazek.#reklama

 

Právě se děje

Další zprávy