Samovýrobci elektřiny mohou brzy dostat miliardy na rozvoj, chybí ale zákon

Helena Truchlá Helena Truchlá
16. 10. 2020 14:36
Waiblingen vypadá jako typické jihoněmecké město z pohlednice. Křivolaké uličky tu lemují hrázděné středověké domy. Při pohledu shora je ale obrázek jiný: střechy hustě pokrývají solární panely. Rozhodli o nich, nechali je namontovat a čerpají z nich elektřinu místní obyvatelé. Jsou jednou z mnoha energetických komunit v Německu, které si elektřinu vyrábí samy pro sebe.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Thinkstock

Peníze na podporu takzvané komunitní energetiky bude od příštího roku rozdělovat i české ministerstvo životního prostředí. Připadne na ni část peněz z evropského fondu, který je určený na podporu obnovitelných zdrojů elektřiny, ale také nízkoemisní dopravy nebo průmyslu.

O přesné částce zatím ministerstvo stále jedná s resortem průmyslu a obchodu, jak ale serveru Aktuálně.cz potvrdily obě instituce, mělo by se jednat o dvě až 4,5 miliardy korun. 

Česko je oproti Německu v podobných projektech pozadu. Podle Energetického regulačního úřadu bylo loni z celkem 26 378 výrobců elektřiny jen 54 měst nebo obcí. V Německu patří soukromníkům přes 40 procent německých zdrojů obnovitelné energie, které loni vyrobily bezmála polovinu elektřiny v zemi. Například zmíněný Waiblingen je zhruba stejně velký jako Frýdek Místek, tamní soláry ale vyrobí skoro čtvrtinu toho co největší česká fotovoltaická elektrárna v Ralsku. 

Ještě častěji než města si ale takto elektřinu vyrábějí tisícovky občanských družstevStaví solární panely, bioplynové stanice i větrníky. Ve Španělsku nebo Dánsku se lidé zase mohou do družstev zapojit poskytnutím půjčky, díky které pak odebírají levnější elektřinu. 

Škola, která vyrábí elektřinu sousedům

Kritici nyní v souvislosti s Českem varují, že zmíněné miliardy nemusí na podporu projektů stačit. Kdyby si totiž dnes obec nebo nějaké společenství podnikatelů chtěly postavit třeba větrnou turbínu, musí si založit vlastní obchodní společnost a splnit stejné podmínky jako například nadnárodní energetická firma. 

"V Česku vázne příprava potřebné legislativy. Nový energetický zákon se během tohoto volebního období nestihne ani připravit do paragrafového znění, natož projednat v Poslanecké sněmovně. Vláda však nedává prostor ani vzniku pilotních projektů, na kterých by si mohla vyzkoušet chod energetických společenství," tvrdí Martin Sedlák ze Svazu moderní energetiky.

V tuto chvíli v Česku není například představitelné, aby elektřinu vyrobenou solárními panely na střeše školy mohli čerpat lidé bydlící v jejím sousedství. "A když si chce obnovitelný zdroj udělat třeba bytový dům, musí se sdružení vlastníků dohodnout na vytvoření vlastní 'mikrosítě', sjednotit jističe a společně nakupovat elektřinu. Až pak si můžou na střechu umístit solární elektrárnu a využívat její proud v domě," doplňuje Sedlák.

Takto lokálně vyrobená elektřina, která se na místě i rovnou spotřebovává, přitom šetří kapacitu přenosové soustavy a může být i výrazně levnější.

Chybí "aktivní spotřebitel"

České zákony zatím neznají výraz "prosumer" - jde o sloučení anglického "producer" neboli výrobce a "consumer" neboli zákazník. Takový člověk si vyrábí elektřinu pro svou vlastní spotřebu. Pojem definují evropské směrnice o využívání energie z obnovitelných zdrojů, které by teď do českého práva mělo přepracovat ministerstvo průmyslu a obchodu.

Pravidla čerpání dotací pro projekty, které ministerstvo už nyní označuje za "komunitní", by měla být připravená příští rok. Tedy ve stejnou dobu, kdy budou k dispozici zmíněné miliardy z fondu. Definování "energetických společenství" podobných tomu v německém Waiblingenu ale bude trvat několik let. Podle Marka Vošahlíka z tiskového oddělení ministerstva by zákon mohl začít platit od ledna 2023.

Důležitost precizního zpracování zákona přitom ukazuje i německý případ. Tamní parlament před dvěma lety výhody pro projekty energetických komunit zrušil poté, co vyšlo najevo, že v případě větrných elektráren jich často zneužívají velké korporace. Svůj energetický zákon tak teď novelizují i Němci. 

Co je to modernizační fond?

Jedná se o balík zhruba 150 miliard korun, které Česko získá z rozpočtu EU. Směřují do něj peníze z výnosů dražeb emisních povolenek, které musí nakupovat znečišťovatelé z oblasti energetiky, těžkého průmyslu a letectví výměnou za možnost do vzduchu vypouštět oxid uhličitý.

Peníze z fondu si mezi roky 2021 až 2030 rozdělí deset zemí EU s nejslabší ekonomikou, kromě Česka třeba Slovensko, Maďarsko, Polsko nebo Litva. Především by se z něj měly podpořit projekty na výrobu a využití energie z obnovitelných zdrojů, energetickou účinnost (například domů) a vývoj zařízení pro akumulaci elektřiny. 

Na komunitní energetiku by mělo podle návrhu rezortu životního prostředí, který za rozdělení peněz odpovídá, připadnout 1,5 procenta celkové sumy, tedy necelé 2,3 miliardy korun. 

Zdroj: Ministerstvo životního prostředí

Analýza nizozemského think-tanku CE Delft už před čtyřmi lety odhadla, že samovýrobcem elektřiny by se mohlo stát až 83 procent evropských domácností. Zejména ekologové doufají, že peníze z modernizačního fondu by mohly znovu probudit zájem o obnovitelné zdroje v Česku. Jejich podporu totiž stát před sedmi lety - po počátečním boomu zejména solárních panelů - výrazně omezil. Většina například obecních energetických projektů v Česku proto vznikla před rokem 2013, potom už by se nevyplatily.

Tlak i z Bruselu

Rozvoj komunitní energetiky nyní prosazuje také Evropská unie. Přechod na obnovitelné zdroje i na úrovni obcí nebo družstev významně přispívá ke snižování emisí skleníkových plynů, zejména oxidu uhličitého, který otepluje planetu. Ke snižování těchto emisí se Česko zavázalo v rámci pařížské klimatické dohody. 

"Česko má se svým odloženým startem výhodu v tom, že technologie obnovitelných zdrojů jsou rok od roku levnější. To, že jsme prakticky nepopsaná mapa, také znamená, že až se nastaví vhodné podmínky, může se sektor komunitní energetiky stát jedním z tahounů restartu české ekonomiky," míní František Marčík, který se specializuje na nízkouhlíkové technologie. 

Podle Státního fondu pro životní prostředí, který se na přípravě pravidel pro čerpání z fondu podílí, by přesná částka pro komunitní energetiku měla být jasná do konce listopadu. První návrh chce ministerstvo životního prostředí v dohledné době představit zástupcům odborné veřejnosti k připomínkám. Jak ale upozorňuje Laura Otýpková, právnička z neziskové organizace Frank Bold, která by se měla na konzultacích také podílet, není jasné, jestli bude dost času. "Do konce října má návrh schválit vláda. Na zpracování našich připomínek tak bude mít ministerstvo méně než dva týdny," uvedla.

Video: Za dostavbu Dukovan zaplatíme obrovskou cenu, vláda podvádí, míní Šnobr

Investici řídí lidé, kteří vůbec nevědí, o čem mluví. Je to víc politická propaganda než jaderný energetický projekt, tvrdí minoritní akcionář ČEZ. | Video: Daniela Drtinová
 

Právě se děje

Další zprávy