reklama
 
 

Saharské povstání: těžba uranu ničí prostředí kočovníků

11. 1. 2009 7:00
V Nigeru byl unesen diplomat ve službách OSN

Niamey - Francouzský podnik Areva získal v Nigeru licenci k rozvoji uranového dolu Imouraren, který se má stát jedním z největších na světě.

Pro velmi chudý africký stát, kde jedno z pěti dětí zemře před svými pátými narozeninami, je těžba uranu - i přes momentální pokles cen této suroviny kvůli světové finanční krizi - významným příjmem.

Rozsáhlou oblast na severozápad od města Agadez si rozparcelovaly zahraniční těžební společnosti. Za poslední dva roky vláda rozdala více 100 licencí těžařským společnostem. Toto území je přitom obydleno hlavně kočovnými Tuaregy, jejichž existence je přímo závislá na přírodních podmínkách.

Obyvatelé oblastí na severu země tvrdí, že těžba ničí životní prostředí, a požadují, aby do tohoto chudého kraje proudily peníze získané těžbou. V oblasti tak od roku 2007 trvá ozbrojené povstání tamějších etnik proti nigerské vládě, která na severu země vyhlásila výjimečný stav a vyslala tam vojska. S povstaleckým hnutím vláda odmítá jednat.

Niger - fakta

Niger - fakta

  • Na území asi šestnáctkrát větším než Česko žije přes 13 milionů lidí
  • Asi 80 procent obyvatelstva tvoří muslimové
  • Takřka polovina obyvatel je mladší patnácti let
  • Ženy mají v průměru 7 dětí
  • Takzvaná naděje na dožití při narození je 44 let
  • Gramotnost dosahuje 28,7 procenta
  • Niger patří mezi 10 nejchudších států světa

Zdroj: CIA Factbook

Těžba ničí životní prostředí

Obří důl v oblasti Imouraren by měl zaměstnávat 1400 lidí, společnost Areva bude mít v rámci projektu dvoutřetinový podíl, zbytek připadne nigerské vládě. Areva, často kritizovaná za způsob těžby v Nigeru, těží uran v oblasti už několik desítek let.

Těžba vede k ničení životního prostředí - například znečišťování podzemních vod a podle dostupných informací též k vyššímu výskytu některých nemocí. Situaci obyvatelstva dále ztěžují globální změny klimatu a rozšiřování pouště. Řada lidí utekla z venkova do měst.

V severní oblasti země příslušníci tamních etnik vytvořili Nigerské hnutí pro spravedlnost (MNJ), které obviňuje vládu z korupce, usiluje o získání podílu ze zisků z těžby a útočí na vojenské cíle - loni hnutí také uneslo zaměstnance Arevy. MNJ požaduje zmírnění negativních účinků těžby na život místního obyvatelstva a celkové zlepšení životních podmínek.

V únoru 2007 vzbouřenci zahájili ozbrojené útoky.

Zprávy o mučení a popravách civilistů

V prosinci došlo v Nigeru za nejasných okolností k únosu kanadského diplomata ve službách OSN. Pátrání po něm je zatím neúspěšné a není jasné, kdo za akcí stojí.

Vláda tvrdí, že na severu země zakročuje proti pašerákům a banditům.

Podle agentury IRIN, kterou provozuje OSN, je skutečně na severu Nigeru problémem pašeráctví. Přes Saharu jezdí za lepší životem a prací na sever automobily plné migrantů.

Podle kritiků však armáda zneužívá svých pravomocí k útisku civilistů.

„V kraji Agadez na severu země vládne od srpna roku 2007 'výjimečný stav', který dává vládním vojskům prakticky všechny pravomoci. Armáda může zatýkat, mučit a zabíjet, jak se jí zachce, bez soudu a bez důkazů," prohlásil v rozhovoru pro francouzský list L'Est Republicain autor několika publikací o životě Tuaregů Issouf ag Maha, který nyní žije ve Francii. Z konfliktu viní nigerskou vládu. „Kdyby v Nigeru došlo ke změně vlády, už během několika měsíců by mohlo dojít k mírovému ukončení konfliktu," tvrdí.

Jeho slova o útlaku obyvatel potvrzují  lidskoprávní organizace Human Rights Watch a Amnesty International. Ta během posledního roku v oblasti zaznamenala případy mučení a poprav civilistů příslušníky nigerské armády.

Podle OSN jsou boje mezi armádou a vzbouřenci spíše sporadické, nejméně několik tisíc lidí však nepokoje přinutily k útěku ze svých domovů.

Svět o povstání až na několik málo článků západních a arabských médií není informován - zejména z důvodu, že nigerská vláda zamezuje přístup novinářům do regionu, kde nepokoje probíhají. Svou činnost v Nigeru po sporech s vládou ukončila také například organizace Lékaři bez hranic. Není tak jasné, co přesně se v oblasti děje a kolik je obětí střetů.

autor: Zdeněk Mihalco | 11. 1. 2009 7:00

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama