Sacharovovu cenu získal odpůrce Lukašenka

26. 10. 2006 11:59
Brusel - Běloruský opoziční politik Aljaksandr Milinkevič dnes obdržel prestižní Sacharovovu cenu, kterou uděluje EU za prosazování lidských práv.
Alexander Milinkevič na demonstraci 20. dubna: proti Černobylu a proti Lukašenkovi
Alexander Milinkevič na demonstraci 20. dubna: proti Černobylu a proti Lukašenkovi | Foto: Reuters

Milinkevič se v březnu postavil jako prezidentský protikandidát Alexandra Lukašenka. Ve volbách, které západní pozorovatelé označili za zmanipulované, však drtivě prohrál.

V dubnu strávil dva týdny ve vězení za účast na nepovoleném shromáždění, přesto se jako jeden z mála nebojí režim prezidenta Lukašenka otevřeně kritizovat.

"V Bělorusku sice nepohodlní politici mizí, řada z nich je ve vězení, ale nejen já, ale i všichni další aktivisté jsme se už naučili, že se nesmíme bát. Je to jako na vojně, kde se z počátku také bojíte, ale potom si zvyknete," řekl Milinkevič během on-line rozhovoru pro Aktuálně.cz.

Foto: Aktuálně.cz

Přečtěte si celý on-line rozhovor, ve kterém Aljaksandr Milinkevič odpovídal na otázky čtenářů Aktuálně.cz - ZDE

 

Sacharov za 50 000 eur

Sacharovovu cenu uděluje každoročně Evropský parlament osobnostem nebo organizacím, které se významně zasloužily o obranu lidských práv a prosazují svobodu myšlení.

Andrej Sacharov byl sovětský vědec a disident. Prvním laureátem ceny, za kterou Milinkevič obdržel 50 000 eur, byl v roce 1988 Nelson Mandela. O rok později ji dostal také československý politik Alexander Dubček.

Dalším kandidátem na letošní cenu byl libanonský poslanec a novinář Ghasan Tuaní a čtyři roky zadržovaná kolumbijská aktivistka Ingrid Bétancourtová.

Infobox

Laureáti Sacharovovy ceny

  • 1988: Nelson Mandela (Jižní Afrika)
  • 1989: Alexander Dubček (Československo)
  • 1990: Do Aun Schan Su Ťij (Myanmar)
  • 1991: Adem Demaci (Kosovo)
  • 1992: Matky z Plaza de Mayo (Argentina)
  • 1993: Osloboenje (Bosna a Hercegovina)
  • 1994: Taslima Nasrin (Bangladéš)
  • 1995: Leyla Zana (Turecko)
  • 1996: Wej Ťing-šeng (Čína)
  • 1997: Salima Ghezali (Alžírsko)
  • 1998: Ibrahim Rugova (Kosovo)
  • 1999: Xanana Gusmão (Východní Timor)
  • 2000: ¡Basta Ya! (Španělsko)
  • 2001: Nurit Peled (Izrael), Izát Ghazaví (Palestina), Dom Zacarias Kamwenho (Angola)
  • 2002: Oswaldo Payá Sardiñas (Kuba)
  • 2003: OSN
  • 2004: Běloruská asociace novinářů
  • 2005: Damas de Blanco (Kuba), Reportéři bez hranic a Huawa Ibrahim (Nigérie)
  • 2006: Aljaksandr Milinkevič (Bělorusko)

Vnuk aktivisty a fyzik

Aljaksadr Milinkevič se narodil v běloruské vesničce Beršty. Je vnukem aktivisty běloruského národního hnutí, které probíhalo ve 20. letech 20. století a prapravnukem účastníka protiruského povstání v roce 1863.

Vystudoval fyziku na univerzitě v západoběloruském Hrodně (Grodno) a získal doktorát v témže oboru na běloruské Akademii věd v Minsku. Jeho hlavním oborem je kvantová elektronika a laserová technika.

V roce 1996 založil občanské združení Ratuša, které bylo v roce 2003 režimem zakázáno a nyní působí, stále pod vedením Milinkeviče, jen "neoficiálně".

 

Právě se děje

Další zprávy