Praha/Tbilisi - "Čeští lékaři nám dali víru, že s rakovinou prsu a děložního čípku lze v Gruzii bojovat. Pokud ale odejdete, bude to pro nás velké zklamání a pro mnohé naše ženy i smrt."
Odebírejte zprávy Aktuálně.cz přes aplikaci WhatsApp
Nepoužíváte WhatsApp? Zjistěte více >>
Tato slova slyšeli na závěr svého screeningového projektu čeští experti od lékařky z gruzínského Samegrela. Po dvou letech monitorování rakoviny u žen sice Gruzii opustili, ale její zoufalý apel nezůstal v Praze bez odezvy.
Nedávno tak putoval z Česka do tbiliské státní nemocnice JSC Universal Medical Center nový zdroj do kobaltového ozařovače, který umožní léčbu radioterapií až 100 pacientům denně. Podle českého velvyslance v Gruzii Tomáše Pernického se totiž velmi často jedná o pacientky z venkovských či horských regionů, které si nemohou dovolit jinou léčbu než ve státní nemocnici.
A vyšetřené ženy? Ty byly až donedávna i podle gruzínských lékařů v bezvýchodné situaci: s přispěním kvalitní diagnózy českých expertů se sice včas dozvěděly o svém vážném onemocnění, na jejich situaci to ale jinak nic nezměnilo. Ke kvalitní a dostupné léčbě neměly stále přístup.
Pět pacientek, u nichž Češi rakovinu odhalili, po screeningu zemřelo. Ať již kvůli nedostupné, nekvalifikované, či předražené lékařské péči. Rakovina prsu a děložního čípku je přitom v Gruzii nejčastější příčinou úmrtí žen produktivního věku.
Frustrující bylo pro české experty i to, že z Gruzie odešli ihned poté, co svůj projekt prevence a diagnostiky v roce 2014 dokončili. Gruzínské ženy se tak v podstatě od Čechů dozvěděly jen ortel smrti. Získaly pouze jistotu o svém bolestném konci.
Cesta z pocitu bezmoci
V gruzínských obvodech Samegrelo a Shida Kartli II, v nichž Češi screening po dva roky prováděli, žijí většinou "vnitřní vysídlenci" Gruzie z válek v Abcházii a Osetii. A je velmi pravděpodobné, že i dlouhodobý stres a obavy z budoucnosti se u nich - vedle neodborné či pozdní lékařské péče - podepisují na častém výskytu rakoviny prsu a děložního čípku.
"Samozřejmě že náš odchod z Gruzie v nás vyvolával pocit bezmoci. Ale s tím jsme do toho i šli. Gruzii jsme v prvním kroku nabídli kvalitní prevenci proti rakovině - nikoliv léčbu či terapii, o niž se musí postarat už sama," vysvětlil Aktuálně.cz před časem Evžen Diviš z Charity ČR, která screeningový projekt pro ministerstvo zahraničí zajišťovala (české ministerstvo zahraničí na něj vyčlenilo 11 000 000 Kč - pozn. red.). Nyní tedy nastal pro nemocné Gruzínky životně důležitý druhý krok: dodávka v Gruzii nedostatkového ozařovače nádorů (v hodnotě kolem 6 000 000 Kč) a následně i odborná pomoc při školení gruzínských lékařů. Zejména onkologů.
Přeprava čtvrt tuny radioaktivního materiálu přes Turecko do Gruzie byla přitom podle projektového manažera České rozvojové agentury Jana Černíka (spadá pod ministerstvo zahraničí) více než komplikovanou - bezpečnostně i logisticky - záležitostí. Výhodou naopak bylo, že nový zdroj záření byl určen pro ozařovač nádorů české provenience.
Podle českého velvyslanectví v Tbilisi potřebuje 70 procent tamních onkologických pacientů radioterapii, ovšem jen čtyři procenta ji skutečně dostanou. Šanci přežít následujících pět let má tedy jen 18 procent žen s rakovinou prsu. Jen pro srovnání: v Česku je to až 80 procent.
Důležité je tudíž podle velvyslance Pernického i to, že tbiliská JSC Univerzal Medical Center je jedinou státní nemocnicí poskytující léčbu radioterapií v Gruzii. Většinu nákladů na léčbu mohou tedy i sociálně slabí pacienti pokrýt ze státního zdravotního pojištění. Jinak by na léčbu neměli prostředky.
Česká rozvojová agentura plánuje kromě toho pro příští období v Gruzii rozvoj oddělení dětské hematologie, školení onkologického zdravotnického personálu, založení screeningového centra v Zugdidi a zajištění první pomoci v horských oblastech v Tušsku. "Celý tento projekt je zaměřen na zkvalitnění diagnostiky onkologických onemocnění ale také na zlepšení dosavadní léčby v Gruzii," shrnuje Jan Černík.
Šok českého onkologa
Ze zdravotnických projektů vycouvala v Gruzii většina vyspělých západních zemí a pomáhají raději v jiných oblastech, například ve stavebnictví. Gruzínské zdravotnictví je totiž podle expertů kvůli permanentním změnám v dlouhodobém rozvalu.
O to cennější je podle Inky Pibilové z České evaluační (hodnotitelské - pozn. red.) společnosti pokračování pomoci nemocným gruzínským ženám. Tudíž nejenom diagnostikou, nýbrž i léčbou a školením zdravotníků. Pibilová připomíná slova jedné ženy z Chitatskari, která se účastnila screeningu: "Rakovinou tu trpí téměř každý. Češi tu přesto navodili atmosféru důvěry, protože všechny jejich diagnózy se potvrdily."
V Gruzii tak s pomocí Čechů vzniká podle Pibilové první ucelený projekt prevence, diagnostiky a léčby žen, které onemocněly rakovinou prsu či děložního čípku.
Těžkou situaci gruzínských žen prohlubují podle onkologa Václava Pechy i zásadní chyby v jejich léčbě: "Tamní lékaři nahrazovali například léčbu ozařováním nesprávně chemoterapií - z tohoto jsem byl v šoku." Nejen tento poznatek vede českého onkologa k závěru, že v Gruzii si momentálně nevědí s přetěžkou situací žen, které onemocněly rakovinou, rady. Jakkoliv je to i otázka zanedbaných investic do zdravotnictví.
