Konflikt mezi oběma politiky prezidentovo vyjádření podpory oddaloval. Nikdo však nepochyboval, že k tomuto kroku jednou dojde.
Stalo se tak v dnešním televizním projevu z prezidentského paláce. "Je to přirozené, že dám svůj hlas i podporu právě jemu," řekl doslova Jacques Chirac.
- Profily hlavních prezidentských kandidátů - NAJDETE ZDE
Sarkozy je kandidátem vládní strany Svaz pro lidové hnutí (UMP), jehož je předsedou, ale který byl svého času vytvořen na podporu Chirakova politického projektu.
Šanci má pouze trojice
Úplný seznam dvanácti politiků potvrdila Ústavní rada v pondělí. Reálnou šanci na vítězství mají však jen tři "zájemci".
Nicolas Sarkozy za konzervativní vládní Svaz pro lidové hnutí, Ségolene Royalová za Socialistickou stranu a François Bayrou za centristický Svaz pro francouzskou demokracii.
Mezi uchazeči o nejvyšší funkci je i známý antiglobalista José Bové, který proslul nájezdem bagru do provozovny McDonald´s. O přízeň voličů se znovu uchází předseda krajně pravicové Národní fronty Jean-Marie Le Pen.
Na druhé straně politického spektra stojí komunistka Marie-George Buffetová. Zelené reprezentuje Dominique Voynetová.
Okrajoví politici se snaží
Zbytek tvoří představitelé okrajových stran a hnutí. Jsou mezi nimi i trockisté Arlette Laguillerová a Olivier Besancenot, kteří v minulých volbách v roce 2002 dokázali dohromady získat skoro deset procent hlasů.
A také pravicový nacionalista Philippe de Villiers, který v roce 1995 získal skoro pět procent.
První kolo voleb bude 22. dubna, kdy ale nikdo nemá šanci získat potřebnou nadpoloviční většinu. Rozhodne proto 6. května ve druhém kole.
O prezidentský úřad se přitom chtělo původně ucházet více než 40 lidí a ještě minulý týden jich bylo na seznamu 38.
- Sázka na prezidenta? Za půl milionu - čtěte ZDE
Pro některé to ovšem byl jenom způsob, jak dosáhnout toho, aby se jejich jméno objevilo na veřejnosti, protože bylo předem jasné, že potřebného počtu záštit nedosáhnou.
Někteří další, serióznější, po zvážení šancí odstoupili a přidali se k některému z "velkých".
To byl třeba případ ekoložky Corinne Lepageové, která podporuje Sarkozyho, bývalého levicového ministra Jeana-Pierra Chevénementa, který se přidal k Royalové, nebo předsedy Národního republikánského hnutí Bruna Mégreta, který podpořil Le Pena.
