Káhira - Před Egypťany stojí zásadní rozhodnutí. V - krvavými protesty poznamenané - zemi se otevřely dveře do volebních místností. Voliči v nich zpečetí osud nové ústavy.
První den referenda provázely násilnosti, které si podle úřadů vyžádaly nejméně osm mrtvých. Druhou polovinu hlasování, tu středeční, mají občané před sebou.
Podoba nové ústavy
- Zásadně mění minulou ústavu.
- Zachovává velké pravomoci armády.
- Při výběru ministra obrany má armáda po dobu příštích osmi let právo veta.
- Vojenské soudy i pro civilisty.
- Prezident může sloužit dvě volební období.
- Prezident může být obviněn parlamentem.
- Islám zůstává státním náboženstvím, ale je zaručena absolutní svoboda vyznání.
- Garance rovnoprávnosti mezi muži a ženami.
- Politické strany nemohou být utvářeny na základě "náboženství, rasy ani pohlaví.
Problematický zákon
Armádou podporovaný návrh základního zákona zásadně mění současnou právní úpravu s výraznými islámskými akcenty, která platí teprve něco málo přes rok. Zároveň výrazně posiluje pozice armády, policie a soudů.
Sporné prvky přechodná vláda naopak vyškrtla, přestože islám nadále označuje za státní náboženství. "V porovnání s předchozím dokumentem, který jsme měli minulý rok a který byl opravdu hrozivou ústavou, obsahuje tento spoustu práv a konceptů, jež jsme chtěli vidět od prvního dne," řekl serveru BBC jeden z hlasujících Saláh Mustafa.
Klíčové hlasování tak podle mnohých může předznamenat konečnou porážku Muslimského bratrstva a jeho příznivců. Přepracovaný dokument ale kritizují nejen radikální muslimové.
Liberálům pro změnu vadí právě přílišný důraz na armádu a policii.
Pučista v prezidentském křesle?
Výsledek referenda bude mít zásadní vliv i na blížící se prezidentské volby, které by se mohly konat už za čtvrt roku.
Náčelník generálního štábu armády a současný ministr obrany Abdal Fattáh Sísí totiž nevyloučil, že by se (v závislosti na výsledku referenda) mohl sám pustit do boje o prezidentský stolec. Pokud bude kandidovat, je pravděpodobné, že ve volbách uspěje, napsala agentura Reuters.
Právě Sísí je přitom považován za strůjce loňského červencového puče, který vyvolal nejkrvavější protesty v moderní egyptské historii a podle mnohých Egypt proměnil v policejní stát. Zemřely stovky lidí, v poutech skončily další tisíce a před soudem stanul i sám Muhammad Mursí.
Vojenským pučem ale události z loňského července, tedy zmíněné sesazení Mursího, nazývají pouze příznivci bratrstva. Jeho odpůrci, kteří proti Mursího vládě masivně protestovali, označují jeho vypuzení za revoluci.
Ústava projde
Ústava referendem pravděpodobně projde. Zakázané Muslimské bratrstvo, které vláda na konci loňského roku zařadila mezi teroristické organizace, totiž vyzvalo k bojkotu hlasování.
Příznivci Mursího vypuzení naopak pravděpodobně hlasovat půjdou, aby tak vyjádřili podporu současnému armádou podporovanému režimu, jenž vystřídal vládu islamistů.
"Přijetí této ústavy ukáže, že jsme 30. června zažili velkolepou revoluci, kterou si lidé přáli a armáda jejich vůli zrealizovala," uvedla třicetiletá učitelka angličtiny Negla Hassanová z městečka Tanta v deltě Nilu.
Volební místnost v dívčí škole tu hlídá na tucet policistů a vojáků.
Tři roky nepokojů
Egypťané doufají, že hlasování ukončí neklid, jenž zemí zmítá už tři roky. Protesty na začátku roku 2011 donutily k odchodu autokratického vládce Husního Mubaraka a vedly k volbám.
V nich byl prezidentem svobodně zvolen kandidát Muslimského bratrstva Muhammad Mursí, ovšem následné demonstrace proti jeho vládě předcházely už zmíněnému sesazení v červenci 2013. To naopak vyvolalo protesty v řadách příznivců bratrstva.
Není proto divu, že obyvatelé nejlidnatějšího arabského státu jsou dlouhými nepokoji unaveni. A Sísí pro ně představuje rozhodného člověka, který by do země mohl navrátit mír a pomohl znovu "nakopnout" zničenou ekonomiku, což předchozí vláda nedokázala.
Referendum samotné tak může být vnímáno i jako hlasování o míře popularity jednoho muže, jehož podobizny na plakátech zaplavily celou Káhiru. "Situace nás netěší, ale budeme hlasovat "ano" a s boží pomocí se to zlepší," uvedl například Om Sami, který žije v káhirském slumu.
Pomoc ze Zálivu
Státy Arabského zálivu navíc Muslimskému bratrstvu nedůvěřují a po loňském puči přispěchaly Egyptu na pomoc a poskytly mu miliardy dolarů.
Přesto je ale pravděpodobné, že země bude na cestě za politickou proměnou dále škobrtat. I kvůli radikálním islamistům napojeným na Al-Káidu, kteří od loňského léta znásobili svoje útoky proti egyptským ozbrojeným složkám.
Exploze dokonce předcházela i úternímu otevření volebních místností. Incident v káhirské čtvrti Imbaba si ale pravděpodobně mrtvé nevyžádal. Při potyčkách u volební místnosti jižně od Káhiry ale zemřel 25letý muž.
Další mrtví jsou hlášeni z Káhiry a také jihoegyptského Suhágu, kde Muslimské bratrstvo uspořádalo protest. Policie se ho pokoušela rozehnat slzným plynem, ale svědkové slyšeli i palbu z pušek. O život přišlo šest lidí.
Egyptská vláda nový návrh ústavy označila za jasný signál demokratického pokroku v zemi. Lidskoprávní organizace ale zůstávají skeptické. Podle ženevské Mezinárodní komise právníků se referendum koná v atmosféře "strachu, zastrašování a represí". Návrh ústavy komise popsala coby "velmi vadný".
Státní i soukromá média bratrstvo označují za teroristy. Sísího naopak zobrazují během rozhovorů s veřejností, proslovů a na inspekcích.
Referendum je prvním hlasováním od loňského července, kdy armáda Mursího odstavila z funkce. Od sesazení Mubaraka Egypťané hlasují o změně ústavy už potřetí, volební místnosti se otevřely celkem už šestkrát. V prosinci 2012 se sice pro "ústavu bratrstva" vyslovilo 65 procent hlasujících, avšak zúčastnila se jenom asi třetina z 51 milionů oprávněných voličů, napsala ČTK.
