Ryby dávají přednost plastům před planktonem. Živí se jako teenageři ve fastfoodu

Simona Fendrychová Simona Fendrychová
3. 6. 2016 18:08
Švédští vědci přišli s překvapivým zjištěním. Ryby dávají z nepochopitelných důvodů přednost drobným částečkám plastu před svou přirozenou potravou. Nezdravý způsob stravování pak má vliv na jejich chování. Mladé ryby jsou pomalejší, hloupější a stávají se snadnou kořistí pro predátory.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Reuters

Stockholm - Drobné částečky plastů, které znečišťují vodu, se stávají potravou některých ryb. Kvůli tomu jsou pak ryby menší, pomalejší, hloupější a stávají se snadnou kořistí pro predátory.

Především mladí okouni dávají drobným plastovým částem přednost před přirozenou potravou, zjistili švédští vědci. Takové stravování pak způsobuje, že se nedožijí dospělosti.

"Jsou v podstatě zmatení a myslí si, že je to zdroj energie a že toho musejí sníst hodně. Připomíná mi to nezdravé jídlo z fast foodů a dospívající děti, oni se tím prostě cpou," poukazuje na zvláštní chování ryb Oona Lonnstedtová z univerzity v Uppsale pro BBC.

Přestože mají ryby přístup také k zooplanktonu, kterým se v normálních případech živí, raději se přejídají odpadem.

Pomalé ryby neuniknou před predátory

Švédští vědci z univerzity v Uppsale na to přišli díky výzkumu, který provedli na larvách okounů. Ve vodních nádržích je vystavili různým mírám koncentrace polystyrenu ve vodě.

Zjistili, že umělá hmota má přímý dopad na líhnutí vajíček. Čím větší byla koncetrace, tím více klesalo procento úspěšného vylíhnutí.

I poté však znečištěná voda ovlivňuje jejich další šance na přežití.

V čisté vodě mezi predátory přežila během 24 hodin zhruba polovina vylíhnutých ryb. Ve vodě znečištěné plastovými mikročásticemi se před štikami nedokázala zachránit ani jedna.

Osm milionů tun odpadu každý rok

Lidé vyprodukují každoročně až osm milionů tun plastového odpadu, který končí v oceánech. Tam je prakticky nezničitelný. Působením vnějších vlivů se rozloží na drobné částečky, kterými se pak mohou živit ryby a další vodní živočichové.

Většina takového odpadu se tvoří při likvidaci igelitových tašek, obalů a podobných materiálů. V moři skončí kvůli špatně fungujícímu systému odpadních vod.

Stále větší riziko ale představují také drobné tvrdé části plastu, které jsou obsaženy v kosmetických přípravcích například na čištění pleti. Ty se do vody dostanou přímo z kanalizace během jejich použití. V oceánech pak mohou přetrvat desítky let.

Vědci se obávají, že se mikročástice ukládají v jejich trávicích soustavách. To by znamenalo, že by ryby samotné mohly dále vypouštět toxické látky do vody.

Studie, kterou publikoval časopis Science, pomáhá podle autorů lépe pochopit následky, které znečištění vod moderním průmyslem způsobuje.

 

Právě se děje

Další zprávy