Ruští hackeři odstartovali spor Saúdské Arábie a Kataru, píše CNN. Vše může skončit válkou

Marek Hudema Marek Hudema
7. 6. 2017 15:40
Už od začátku týdne pokračuje roztržka mezi mocnostmi na Blízkém východě. Na jedné straně stojí Katar, na druhé Saúdská Arábie a její spojenci. Ti tvrdí, že Katar podporuje teroristické organizace. Saúdskoarabský ministr zahraničí dokonce nevyloučil vojenskou akci proti Kataru. Ve skutečnosti spor zřejmě odstartoval hackerský útok. Podle stanice CNN vedený z Ruska.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Reuters

Washington/Moskva - Ruští hackeři se pokusili narušit vztahy mezi Spojenými státy a jejich spojenci na Blízkém východě. A uspěli, uvedla televizní stanice CNN na základě rozhovorů s americkými činiteli.

Saúdská Arábie, Spojené arabské emiráty, Bahrajn a další muslimské země vyhlásily v pondělí blokádu Kataru. Jako důvod uvedly jeho údajnou podporu teroristů.

Saúdskoarabský ministr zahraničí dokonce nevyloučil vojenskou akci proti Kataru, i když podle svých slov doufá, že k tomu nakonec nedojde.

Jak ale píše CNN, záminkou pro konflikt mezi státy Perského zálivu se zřejmě stal hackerský zásah.

Minulý měsíc se objevila na webových stránkách katarské vládní tiskové agentury prohlášení vládnoucího emíra šajcha Tamim bin Hamad bin Chalífa Sáního.

V nich měl vyjádřit pochopení pro palestinské radikální hnutí Hamás a libanonské radikální hnutí Hizballáh. A navíc taky zpochybňovat, zda americký prezident Donald Trump vydrží ve svém úřadu.

Katar následně oznámil, že stránky jeho agentury Qatar News Agency napadli hackeři.

"Klíčovým problémem bylo, že tyto komentáře vlastně jen nahlas zmínily to, co mnozí dlouhodobě považovali za skutečnou politickou pozici Kataru," okomentoval to na webu britské stanice BBC David Roberts, specialista na Perský záliv z anglické King's College.

Podpořila hackery i ruská vláda?

Podle šéfa katarského telekomunikačního úřadu tento útok kromě katarských úřadů vyšetřuje taky americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) a jeho britská "sestra", Národní agentura pro boj se zločinem (NCA).

A podle zjištění stanice CNN mají americké tajné služby důkazy, které naznačují, že se do katarské agentury nabourali hackeři z Ruska.

Zatím není jasné, jestli šlo o ruské zločince, nebo dokonce o členy ruských tajných služeb.

Jak ale řekl CNN jeden z amerických představitelů, který si kvůli tajné povaze věci nepřál být jmenován: "V Rusku se toho nestane moc bez schválení tamní vlády." Vycházel při tom z předchozích zjištění amerických tajných služeb.

Boj o moc v Perském zálivu

"Byli jsme po nějakou dobu svědky rostoucího počtu iritujících věcí v regionu a zřejmě to teď vybublalo na povrch," shrnul dění kolem Kataru americký ministr zahraničí Rex Tillerson.

Katarská vládnoucí rodina, stejně jako Saúdové, patří k většinové, sunnitské větvi islámu, která se cítí ohrožena rostoucím vlivem Íránu - zástupcem menšinové šíitské větve.

Společně s Íránem ale Katar spravuje největší plynové pole na světě, Jižní Pars v Perském zálivu. Proto chce mít s Teheránem dobré vztahy a bere ho jako protiváhu Saúdské Arábie. 

S Íránem totiž Saúdští Arabové už déle zápasí o vliv na Blízkém východě a vedou zástupné války v Sýrii a Jemenu. Obvinění z toho, že Katar podporuje organizace spojené s teroristy, je tak jen vítanou záminkou. 

Katar navíc podporuje sunnitské radikální uskupení Muslimské bratrstvo, které Saúdská Arábie označila v roce 2014 za teroristickou organizaci. Obvinila ho taky ze snahy svrhnout saúdskou vládnoucí rodinu.

Tisk v Perském zálivu připomíná i svržení egyptského prezidenta Muhammada Mursího v roce 2013. Ten byl kandidátem Muslimského bratrstva, které nyní brojí proti současnému egyptskému prezidentovi a spojenci Saúdů Abdalovi Fattáhu Sísímu.

Katar některým členům bratrstva poskytuje útočiště.

Vše přitíží i Američanům

Spor Saúdské Arábie a jejích spojenců může zkomplikovat i americkou pozici v Perském zálivu. Spojené státy by chtěly, aby arabské země vytvořily jakési vlastní NATO, bojující proti Íránu a radikálním islamistům.

Navíc mají v Kataru vojenskou základnu Al-Udeid, největší americkou základnu v oblasti.

Právě plány na "arabské NATO" a využití Al-Udeid by mohl současný spor zkomplikovat.

 

Právě se děje

před 20 minutami

Erdogan navštívil strategické město, které získal Ázerbájdžán v bojích s Arménií

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan dnes navštívil strategické město Šuša, které obsadil Ázerbájdžán v loňských bojích o Náhorní Karabach s Arménií. Erdogana přijal s vojenskými poctami ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev. Turecko a Ázerbájdžán jsou blízkými spojenci, a to také ve vojenské oblasti. Arménie označila návštěvu za provokaci, uvedla agentura AP.

Oba prezidenti podepsali ve městě společnou deklaraci, ve které se jejich země zavazují k širší spolupráci. "V tomto dokumentu je mimořádně významná naše spolupráce v oblasti obranného průmyslu a vojenské podpory," uvedl Alijev.

Erdogan je prvním zahraničním prezidentem, který navštívil město Šuša poté, co se dostalo pod kontrolou Ázerbájdžánu. Uvedl, že zde chce otevřít turecký konzulát. "Tím zajistíme, že naše aktivity budou rychlejší a efektivnější," prohlásil. Zároveň vyzval Arménii, aby se zapojila do spolupráce a budování společné budoucnosti v regionu, uvedl turecký tisk.

Arménie však návštěvu odsoudila. Její ministerstvo zahraničí ji označilo za provokaci, jež "výrazně poškozuje mezinárodní snahy o stabilitu v regionu".

před 22 minutami

Macron: Evropa by měla mít 10 obřích technologických firem, aby konkurovala USA

Francouzský prezident Emmanuel Macron by v Evropě do roku 2030 rád viděl deset technologických gigantů s tržní hodnotou každého z nich přesahující sto miliard eur (přes 2,5 bilionu Kč). Macron dnes v Elysejském paláci hostil stovku evropských investorů a podnikatelů v oblasti nových technologií. Iniciativa Scale Up Europe, po níž akce převzala jméno, si klade za cíl narušit dominanci Spojených států v odvětví.

Podnikatelé musí vlády dotlačit k větší efektivitě, myslí si Macron, který přitom zdůraznil zejména americkou a čínskou konkurenci. Cílem zmíněné evropské iniciativy, kterou se Francie pokouší vést, je zlepšení financování start-upů, hlavně v pozdější fázi růstu, aby se dostaly do vyšší ligy, přitáhly další investice a špičkové zaměstnance.

Macron s ohledem na francouzské předsednictví Evropské unie od počátku roku 2022 apeloval na zavedení takzvaného evropského technologické ho víza, aby bylo možné do EU přilákat zahraniční talenty, a na zaměření velkých investorů na inovaci.

Francouzský prezident připomněl, že cílem Francie je mít 25 jednorožců, tedy firem s hodnotou přes jednu miliardu dolarů (zhruba 25 miliard Kč). Dnes jich má patnáct.

Další zprávy