Vypálili jsme výstražné střely na britský torpédoborec, tvrdí Rusko. Londýn to popřel

ČTK ČTK
Aktualizováno 23. 6. 2021 21:15
Plavidlo ruské pohraniční stráže dnes vypálilo výstražné výstřely kvůli plavbě britského torpédoborce Defender u břehů Krymu, oznámila státní agentura TASS s odvoláním na ruské ministerstvo obrany.
Ruská válečná loď v přístavu Sevastopol na Krymu.
Ruská válečná loď v přístavu Sevastopol na Krymu. | Foto: Shutterstock.com

To britské záhy reagovalo vyjádřením, že kvůli lodi královského námořnictva žádné výstřely nepadly. Popřelo i ruské tvrzení, že do předpokládané trasy plavby britské lodi byly svrženy bomby.

Ruská strana výroky o varovné palbě spojila s obviněním, že torpédoborec HMS Defender vplul asi tři kilometry hluboko do ruských výsostných vod. Za ty Moskva pokládá moře v okolí ukrajinského poloostrova Krym, který anektovala na jaře 2014. Ukrajina ani západní země tuto anexi neuznávají.

"Loď královského námořnictva provádí pokojné proplutí výsostnými vodami Ukrajiny v souladu s mezinárodním právem," reagovalo britské ministerstvo obrany. V prohlášení zmiňuje údajně ohlášené dělostřelecké cvičení Rusů v Černém moři. "Žádné výstřely nesměrovaly na HMS Defender a neuznáváme tvrzení, že do jeho trasy byly shozeny bomby," pokračuje vyjádření na Twitteru.

Podle ruského ministerstva obrany byl torpédoborec předem varován před použitím zbraní v případě porušení hranice. Varování však plavidlo nedbalo, napsal TASS. V 11:52 (10:52 SELČ) vplulo do ruských vod, a tak "ve 12:06 a ve 12:08 pohraniční strážní loď výstražně vystřelila" a "ve 12:19 letoun Su-24M podnikl výstražné bombardování" čtyřmi čtvrttunovými bombami, shozenými ve směru další plavby britského plavidla. O čtyři minuty později loď opustila ruské teritoriální vody, tvrdí Moskva.

Na palubě britského plavidla byl zpravodaj britské stanice BBC, který později uvedl, že na nebi bylo přes 20 letadel a na moři se loď ruské pobřežní stráže přiblížila až na 100 metrů k torpédoborci. Posádka britské válečné lodi se podle něj připravovala na možnou konfrontaci.

"Dvě plavidla ruské pobřežní stráže, která sledovala válečnou loď královského námořnictva, se pokusila přinutit ji změnit kurz. V jednu chvíli se jedna z ruských lodí přiblížila na 100 metrů. V rádiu zněla čím dál více nepřátelská varování - včetně toho, že někdo řekl: 'Pokud nezměníte kurz, budu střílet.' Slyšeli jsme v dálce nějakou střelbu, ale panovalo přesvědčení, že byla mimo dostřel," popsal reportér BBC. Britská zpravodajská stanice na svém webu podotkla, že jeho svědectví je v rozporu s tím, co tvrdily britské úřady, jež popřely jakoukoli konfrontaci.

Ruské ministerstvo obrany si podle agentury AFP také předvolalo britského vojenského přidělence z velvyslanectví v Moskvě. Mluvčí ruské diplomacie později prohlásila, že ministerstvo zahraničí si předvolá britskou velvyslankyni v Moskvě.

Ruské ministerstvo obrany později zveřejnilo krátké video s leteckými záběry britského torpédoborce v Černém moři, ale není z nich zřejmá žádná konfrontace.

Torpédoborec Defender se na svém twitterovém účtu do té doby zmiňoval jen o návštěvě ukrajinského přístavu Oděsa, odkud se v úterý chystal vyplout k "plnění dalších úkolů v Černém moři". Příští týden má v Černém moři začít velké každoroční ukrajinsko-americké námořní cvičení, tentokrát s rekordní účastí pěti tisícovek vojáků z více než tří desítek zemí. Rusko protestuje a vybízí USA, aby cvičení zrušily.

Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba v reakci na twitteru označil incident za zjevný důkaz správnosti ukrajinského stanoviska, že "agresivní a provokativní politika Ruska v Černém a Azovském moři, okupace a militarizace Krymu představují stálé ohrožení Ukrajiny a jejích spojenců". Tento stav podle něj vyžaduje "kvalitativně novou součinnost členů NATO a Ukrajiny v Černém moři.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Služba HBO Max zřejmě do Česka dorazí až příští rok

HBO možná zprovozní svou videotéku HBO Max v některých částech Evropy včetně Česka až příští rok. Firma se nyní soustřeďuje na Latinskou Ameriku, kde službu zpřístupnila 30. června. "Proto možná odložíme vstup na některé evropské trhy do začátku roku 2022," oznámil Pascal Desroches, finanční ředitel nadnárodní skupiny WarnerMedia, do které HBO náleží.

Podle webu Filmtoro.cz už česká pobočka potvrdila, že spuštění HBO Max pro zdejší zákazníky se odkládá na rok 2022. Dle dřívějšího plánu měla videotéka do Evropy dorazit ve druhé polovině letošního roku.

před 3 hodinami

Počet potvrzených obětí záplav v Německu dosáhl 180

Počet potvrzených obětí prudkých bouřek a záplav v Německu dosáhl 180, z toho 132 v západní spolkové zemi Porýní-Falc. Vyplývá to podle agentury AFP z bilance obětí po páteční aktualizaci německými úřady. Zhruba 150 lidí je nezvěstných nebo není možné je kontaktovat.

Předchozí bilance obětí záplav ze 14. a 15. července podle AFP činila 177. V nejhůře zasaženém regionu Porýní-Falc je nyní podle policie 132 potvrzených obětí na životě a 766 raněných. Dalších 149 je stále nezvěstných.

"Avšak neočekáváme, že konečný počet zemřelých se zvýší o tolik," řekl na tiskové konferenci zemský premiér Roger Lewentz s tím, že někteří lidé ze seznamu jsou na dovolené.

Zdroj: ČTK
před 5 hodinami

Kvůli obavám z transparentnosti v zemi přišlo Maďarsko o miliony eur z Norských fondů

Maďarsko tento týden formálně přišlo o přístup k více než 200 milionům eur (5,1 miliardy korun) z takzvaných Norských fondů kvůli rostoucím obavám dárců o kvalitu právního státu v zemi. Maďarsko se nedokázalo dohodnout s Norskem, Islandem a Lichtenštejnskem, které finance poskytují, na způsobu vyplacení peněz. Země se obávají, že by přerozdělování v Maďarsku mohlo podléhat politickým tlakům Budapešti. Na spor upozornil server Politico.

Při vyplácení grantů Norsko, které poskytuje 95 procent prostředků, a jeho partneři trvají na tom, aby o přidělení grantů pro občanskou společnost rozhodovaly a peníze spravovaly osoby vybrané ve veřejných soutěžích na základě kompetencí, odborných znalostí a řídících schopností. Ačkoliv maďarská vláda původně s tímto způsobem rozdělování grantů souhlasila, podle norské vlády nakonec Budapešť takto vybraného kandidáta odmítla.

Tři dárcovské země jsou členy evropského ekonomického prostoru, ale nikoliv Evropské unie. Granty vyplácené v 15 zemích mají sloužit ke snižování sociálních a ekonomických rozdílů v Evropě.

Zdroj: ČTK
Další zprávy