Rusko vyhostilo tři diplomaty z EU, Lavrov mluvil o porušování lidských práv v unii

ČTK ČTK
Aktualizováno 5. 2. 2021 18:06
Rusko oznámilo vyhoštění tří diplomatů Švédska, Polska a Německa kvůli údajné účasti na nezákonných akcích v Moskvě a Petrohradu. Tento krok důrazně odmítly všechny tři země a také šéf unijní diplomacie Josep Borrell. Za "nezákonné akce" Moskva označuje nepovolené protesty proti uvěznění opozičního politika Alexeje Navalného, při nichž policie zadržela již více než 10 000 lidí.
Foto: Reuters

"Diplomaté účastnící se nezákonných akcí byli v souladu s vídeňskou konvencí prohlášeni za nežádoucí osoby. Mají nařízeno v co nejkratší době opustit ruské území," uvedlo ministerstvo.

O vyhoštění diplomatů ze zemí EU informoval nejdříve server EUObserver s odvoláním na unijní zdroj. Stalo se tak podle něj právě v době páteční tiskové konference Borrella a šéfa ruské diplomacie Sergeje Lavrova.

Borrell krok Moskvy podle svého mluvčího Petera Stana "důrazně odsoudil" a odmítl tvrzení, že by se vyhoštění diplomaté zabývali aktivitami neslučitelnými s jejich statusem. Vyzval přitom ruskou stranu k přehodnocení svého rozhodnutí.

Za neospravedlnitelné označila vyhoštění diplomatů německá kancléřka Angela Merkelová. Ministr zahraničí Heiko Maas k tomu řekl, že tento krok jen dál zhoršuje vztahy Ruska s Evropou, a pokud ho Moskva nepřehodnotí, bude následovat odpověď.

Polské ministerstvo zahraničí si kvůli tomuto incidentu předvolalo ruského velvyslance a vyzvalo Moskvu, aby od "chybného rozhodnutí" ustoupilo, jinak Varšava učiní "odpovídající kroky".

Švédské ministerstvo zahraničí postup Moskvy označilo za "naprosto nepodložený". "Popíráme tvrzení Ruska, že se diplomat zúčastnil demonstrace. Sledování politických událostí v hostitelské zemi je přirozenou součástí základních funkcí diplomata," uvedlo v prohlášení.

"Rusko pokládá Evropskou unii za nespolehlivého partnera," reagoval Lavrov na společné tiskové konferenci s Borrellem na zmínku o protiruských sankcích. Brusel se podle něj chová čím dál více jako Washington a sahá po jednostranně vyhlašovaných restrikcích. "Zajisté hlavní problém, s nímž se všichni potýkáme, je to, že chybí normálnost ve vztazích mezi Ruskem a EU, mezi dvěma největšími hráči v euroasijském prostoru. Je to samozřejmě nezdravá situace, která nikomu neprospívá," prohlásil Borrellův hostitel.

O případných sankcích rozhodne EU v březnu

Borrell v Moskvě připomněl výzvy k osvobození Navalného a k vyšetření jeho srpnové otravy, jejíž nařízení Rusko popírá. Zatím žádný stát EU nepředložil návrh uvalit na Rusko nové sankce za Navalného uvěznění, uvedl Borrell a dodal, že o vztazích s Ruskem budou šéfové států a vlád zemí bloku jednat příští měsíc. I přes existující rozpory Borrell vybízel ke spolupráci v oblastech, kde se lze domluvit. Vystavět zeď mlčení podle něj není východiskem ze situace, kdy vztahy mezi Ruskem a EU klesly na "nejnižší bod".

Moskva kritiku kolem uvěznění hlavního odpůrce prezidenta Vladimira Putina označuje za vměšování do svých vnitřních záležitostí. Kreml do Bruselu ještě před Borrellovou návštěvou vzkázal, že podmiňovat budoucnost vztahů EU a Ruska osudem Navalného by byla "hloupost".

Borrellovou misí končí období zmrazených diplomatických kontaktů na unijní úrovni, které podle AFP trvalo od roku 2017. Vztahy prudce ochladly po ruské anexi ukrajinského poloostrova Krym a propuknutí ozbrojeného konfliktu s proruskými separatisty na východě Ukrajiny na jaře 2014, na což EU a další západní státy odpověděly sankcemi proti některým sektorům ruského hospodářství a Moskva zareagovala vlastním zákazem dovozu západních potravin.

Sankce - tentokrát zaměřené na bezprostřední okolí ruského prezidenta - následovaly i po srpnové otravě Navalného, ze které se opozičník vyléčil v Německu. Podle západních laboratoří i Organizace pro zákaz chemických zbraní byl otráven látkou ze skupiny novičok, tedy podobnou látce, kterou byl v britském Salisbury dříve otráven někdejší ruský zpravodajský důstojník Sergej Skripal. Navalnyj otravu připisuje Kremlu a tajné službě FSB, což Moskva popírá. Zpochybňuje také, že Navalnyj byl vůbec otráven.

Video: Když se jestřábi z Kremlu rozhodnou Navalného zavřít, nic mu nepomůže, říká Soukup

Klidně se může stát, že Alexej Navalnyj zůstane ve vězení až do roku 2034. Kreml se ho snažil přesvědčit, aby v Německu zůstal, říká novinář. | Video: Daniela Drtinová
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 6 hodinami

Bayern i v oslabení zvládl bundesligový zápas ve Fürthu a vyhrál 3:1

Fotbalisté Bayernu Mnichov porazili v předehrávce 6. kola německé ligy Fürth 3:1, přestože proti nováčkovi hráli takřka celý druhý poločas v oslabení. Po úvodní remíze vyhráli v sezoně páté utkání za sebou a vedou neúplnou tabulku o tři body před Wolfsburgem, který má sobotní zápas k dobru.

Skóre otevřel v 10. minutě Thomas Müller, po půlhodině hry zvýšil na 2:0 Joshua Kimmich. Tři minuty po začátku druhého poločasu ale dostal za ostrý faul červenou kartu Benjamin Pavard a bavorský tým se v deseti na výhru ještě hodně nadřel. Ve vyhrocené atmosféře dostal žlutou kartu v 64. minutě i trenér Bayernu Julian Nagelsmann.

Uklidnění úřadujícím šampionům přinesl v 68. minutě vlastní gól Sebastiana Griesbecka, po němž Bayern vedl už o tři branky. V závěru už jen zkorigoval stav přesnou hlavičkou Cedric Itten.

Aktualizováno před 6 hodinami

Brabec vnímá po debatě o Turówě posun, příští týden se sejde s polským ministrem

Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) vnímá po pátečním jednání expertních týmů významný posun v některých bodech ohledně polského hnědouhelného dolu Turów. Příští týden, pravděpodobně v pondělí, bude jednat s polským protějškem Michalem Kurtykou, později opět zasednou i odborné týmy.  Polský prezident Duda ke sporu řekl v televizi, že se Polsko nemůže připravit o 7 procent energetického trhu a že vybízí k dialogu.

Podle Česka důl Turów u česko-polské hranice mimo jiné ohrožuje zásoby pitné vody v českých obcích. Soudní dvůr Evropské unie v pondělí uvalil na Polsko pokutu půl milionu eur denně (asi 12,7 mil. Kč) za neuposlechnutí předchozího soudního příkazu k přerušení těžby v dole.

Unijní soud už v květnu vydal na základě české žaloby předběžné rozhodnutí o zastavení těžby v dole. Polská vláda reagovala oznámením, že důl zavřít nehodlá, a stejné stanovisko zaujal také generální ředitel společnosti PGE, vlastníka dolu. Náhlé zastavení těžby by podle Polska ohrozilo energetickou bezpečnost země a tisíce pracovních míst. Soud následně vyměřil Polsku zmíněnou pokutu.

Polský ministr spravedlnosti Zbigniew Ziobro v pátek podle agentury PAP řekl, že Soudní dvůr Evropské unie neměl v dané etapě sporu o důl Turów právo uložit Polsku pokutu. Spor o Turów před unijním soudem ještě nedospěl k verdiktu. 

Brabec nechtěl být ohledně možné dohody konkrétní. "Dokud není domluveno všechno, není domluveno nic. Nicméně bylo několik bodů, které byly významně sporné celou dobu. Dnes po jednání vnímám posun v některých a uvidíme. Nechci konkretizovat," řekl v pátek. "Jsem rád, že se i po dnešním jednání přiblížil kompromis, který snad bude přijatelný pro obě strany, který snad budou umět schválit obě vlády," doplnil liberecký hejtman Martin Půta (Starostové pro Liberecký kraj).

Zdroj: ČTK
Další zprávy