Ottawa - Ponorem do čtyři kilometry hluboké temnoty v Severním ledovém oceánu odstartovali Rusové válku o ropu a další suroviny v okolí pólu.
"Až se sem někdo potopí za sto nebo za tisíc let, uvidí tady ruskou vlajku, kterou jsme zde zanechali," uvedl po skončení mise ponorek Mir-1 a Mir-2 šéf ruské expedice, osmašedesátiletý polárník Artur Čilinkarov.
Vlajka nerozhoduje
Na konkurenty Ruska ve hře o právo využívat oblast kolem severního pólu ale výprava žádný dojem neudělala. Shodují se v tom, že vlajka na mořském dně nic neznamená.
Nejostřeji se vyjádřila Kanada. Její premiér Stephen Harper se už příští měsíc demonstrativně vydá za Polární kruh, aby nenechal nikoho na pochybách o názoru Kanaďanů. Že sporné území je jejich.
(Pokračování článku pod mapou)
"Naše vláda klade velký důraz na zajištění naší suverenity v Arktidě. A budeme v tomto směru postupovat rychle," řekl kanadský premiér na zasedání své Konzervativní strany, kde jej zastihla zpráva o ruském "dobytí" Severního pólu.
Kanada pošle lodě
Ottawa už rozhodla o tom, že dá sedm miliard dolarů na vybudování osmi hlídkových lodí, které poplují k Severnímu pólu a stanou se symbolem kanadského nároku na oblast.
Plavidla budou schopná proplout i metr tlustou vrstvou ledu.
Harper označil vztyčení ruské vlajky na dně oceánu za "divadlo", které nezakládá žádný právní nárok.
"Nejsme v patnáctém století, aby si někdo jezdil po světě, vztyčoval vlajky a říkal, že od této chvíle je to jeho území," řekl premiér.
Jednoznačně hovořil i ministr zahraničí Peter MacKay.
Ověřené zásoby ropy
(v miliardách barelů)
-
1) Saúdská Arábie 263
-
2) Kanada 179
-
3) Írán 132
-
4) Irák 115
-
5) Kuvajt 101
-
6) Spojené arabské emiráty 98
-
7) Venezuela 80
-
8) Rusko 60
"Otázka suverenity v Arktidě není žádnou otázkou. Jasně jsme už v minulosti dali najevo, že jde o kanadské vody a kanadský majetek," prohlásil šéf diplomacie.
Spor pěti zemí
Dánské ministerstvo zahraničí oznámilo, že považuje vztyčení vlajky za "úsměvnou záležitost", podle mluvčího amerického ministerstva zahraničí Washington ruské nároky neuznává a na tomto stanovisku se nic nemění.
Spor o oblast kolem pólu vede celkem pět zemí: Rusko, Kanada, USA, Dánsko a Norsko.
Kolik ropy skrývá pól
Vědci tuší pod povrchem Severního ledového oceánu velké zásoby ropy. Ty sice bude technicky a finančně náročné ze země dostat, těžbě však nahrává tání ledového příkrovu v posledních letech.
Nikdo ale přesně neví, kolik černého zlata Severní pól skrývá.
Někteří američtí geologové tvrdí, že kolem Severního pólu leží možná až pětadvacet procent ropy z celkových zásob, které ještě na zeměkouli zbývají.
Společnost Exxon to odhaduje na osmnáct procent, Shell je pesimističtější.
Rusové hovoří o minimálně deseti, ale možná až stu miliardách barelů. Ověřené zásoby ropy jsou ve světě odhadovány celkem na 1,3 biliónu barelů.
Nepřijde další zklamání?
Není jisté, že nedojde k podobnému zklamání jako v Kaspickém moři.
Po rozpadu Sovětského svazu se zdejší, tehdy ještě neprozkoumané zásoby, srovnávaly s Perským zálivem. Pak ale přišlo vystřízlivění, když se ukázalo, že ve skutečnosti je Kaspik na ropu a zemní plyn mnohem chudší.
