Jeho speciální luxusní obrněný vlak jel jen několik hodin na východ Ruska. Kim se setká s Vladimirem Putinem a tentokrát je hlavní téma jejich rozhovorů jasné. Dodávky severokorejských zbraní a munice pro ruskou armádu bojující na Ukrajině.
Že obě země o takovém obchodě jednají, je patrné ze složení delegací. Když v červenci navštívil Pchjongjang ruský ministr obrany Sergej Šojgu, doprovázel ho jeho náměstek pro vyzbrojování Alexej Krivoručko. S Kimem je teď ve Vladivostoku šéf odboru ministerstva obrany pro zbrojní výrobu a průmysl Čo Chu-Rjong.
"Je jasné, že se obě strany prakticky dohodly na prodeji a nákupu munice," řekl agentuře Reuters Michael Madden, analytik webu o Severní Koreji 38 North. Jeho název je odvozen od 38. rovnoběžky, která rozděluje poloostrov na severní a jižní část.
Severokorejská ekonomika je podřízena zájmům armády a produkce zbrojovek je obrovská. Žádná přesná čísla o ekonomice severu nejsou k dispozici od poloviny šedesátých let, kdy je tehdejší vůdce Kim Ir-sen označil za státní tajemství, ale podle odhadů jihokorejské rozvědky starých zhruba deset let činí výdaje na armádu a zbrojení mezi třiceti až padesáti procenty severokorejského hrubého domácího produktu.
To, co Rusko potřebuje
KLDR disponuje obrovskými zásobami dělostřelecké munice a raket krátkého doletu. Raketa KN-23 je velmi podobná ruské střele Iskander, používané okupanty k ostřelování Ukrajiny. Severokorejci také masivně produkují automatické střelné zbraně.
K tradičním kupcům severokorejských zbraní patří hlavně Barma, Sýrie, Írán a několik afrických států. Vývoz zbraní a munice přitom zakazuje stále platná rezoluce Rady bezpečnosti OSN o sankcích proti severokorejskému režimu za jeho vojenský jaderný program. Rusko by tak nákupem zbraní a munice porušilo rezoluci, pro kterou v roce 2017 samo hlasovalo.
"Severokorejské zbraně samozřejmě nejsou žádná hi-tech záležitost, nejde o přesnou a naváděnou munici. Ale Pchjongjang je schopen dodat obrovské množství dělostřelecké munice, což je to, co Rusko potřebuje," tvrdí Siemon Wezeman ze Stockholmského mezinárodního institutu pro výzkum míru (SIPRI), který monitoruje obchodování se zbraněmi.
Pro Kima je obchod výhodný tím, že mu Rusko zaplatí obilím, ropou, dodávkami vyspělejších vojenských technologií nebo prostě penězi, které jinak režim příliš nemá kde brát.
Blízcí spojenci
Vazby mezi Pchjongjangem a Moskvou jsou tradiční. Samotná existence Severní Koreje jako státu je dílem Stalina, který trval na tom, že severní část poloostrova musí být pod sovětským vlivem, a vojensky sever podporoval ve válce v letech 1950 až 1953. Sovětský svaz i později ekonomicky pomáhal KLDR. V devadesátých letech mělo Rusko několik let jiné priority, ale dobré vztahy se vrátily s nástupem Vladimira Putina. Hned v roce 2000, kdy nastoupil jako prezident do Kremlu, navštívil Pchjongjang.
Teď je pro Rusko Severní Korea mimořádně důležitá, protože států, které mu jsou ochotny dodávat zbraně, moc není a válka na Ukrajině už nabrala takové obrátky, že Rusové nemohou spoléhat jen na vlastní produkci. Drony a munici jim dodává Írán, zatímco Čína zatím ruským výzvám po dodávkách zbraní "odolává".
Setkání Putina s Kimem - jejich páté v historii - se ve Vladivostoku uskuteční pravděpodobně ve středu.
