Berlín/Moskva - Berlín a Moskva se vracejí do dob, kdy v Evropě vládla studená válka. Vzájemný vztah obou zemí je plný podezírání. A to i v nejvyšších patrech politiky, upozorňuje agentura Reuters.
Jako příklad uvádí hodinový rozhovor, který spolu před časem vedli ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov a šéf německé diplomacie Frank-Walter Steinmeier.
Lavrov v něm Němcům znovu připomněl něco, co mají oni sami za uzavřenou záležitost: případ třináctileté dívky ruského původu, údajně znásilněné migranty z Blízkého východu.
Když kauzu v lednu zveřejnila ruská média, Lavrov obvinil Německo, že se snaží problém "zamést pod koberec". Později ale dívka přiznala, že si znásilnění vymyslela.
Že znásilněna nebyla, prokázalo i lékařské vyšetření.
Moskva je zjevně jiného názoru a ruský ministr to tomu německému náležitě připomněl. Steinmeiera to tak rozhořčilo, že novinářům po setkání s Lavrovem řekl: "Mohu jen doufat, že se takové incidenty a potíže, s jakými se setkáváme v této kauze, nebudou opakovat."
Varování tajných služeb
Že si Německo s Ruskem momentálně moc nerozumí, dokládá zejména diametrálně odlišný pohled obou zemí na Evropskou unii a na to, co se děje na Blízkém východě. Střetávají se nejen u jednacího stolu, ale i v kyberprostoru a médiích.
Německé bezpečnostní služby ruská média obviňují z toho, že rozpoutala "informační válku" proti Spolkové republice. Tím, že ve svém zpravodajství překrucují pravdu o uprchlické krizi v Německu, Rusko podle tajných služeb doufá, že se mu podaří vzbudit v lidech strach.
Jde jim prý o to, podkopat důvěru německých voličů v kancléřku Angelu Merkelovou, podpořit neshody v Evropské unii, a vynutit si tak odvolání sankcí, vyhlášených proti Moskvě.
"Ruská propaganda je nebezpečím pro soudržnost naší společnosti," řekl agentuře Reuters náměstek německého ministra vnitra a člen vládní CDU Ole Schröder.
Ruští představitelé popírají, že by jejich země vedla proti Německu kampaň. "Tato obvinění jsou ohavná," prohlásil jeden z nich. S tím, že obětí "nevybíravé informační války" ze strany Německa je naopak Moskva.
Dmitrij Peskov, mluvčí ruského prezidenta Vladimira Putina, v únoru popřel, že by se Kreml pokoušel využít kauzu údajného znásilnění ve snaze rozdmýchat napětí vyvolané uprchlickou krizí v Německu.
"S takovými obviněními nemůžeme souhlasit," řekl.
"Naopak, velmi se snažíme, aby byl náš postoj dobře chápán, hovoříme tady o občance Ruské federace. V podobných případech vyslovuje každá země své obavy. Bylo by chybou vidět za tím nějaké postranní úmysly," dodal.
Jak zrušit sankce
Berlín ale tvrdí, že cílem Ruska je zamlžit, co je pravda a co lež. A otřást důvěrou, kterou Němci chovají vůči kancléřce Merkelové.
"V jádru celé myšlenky je šířit dezinformace, takže člověk nakonec ničemu nevěří," cituje Reuters Hanse-Petera Hinsrichsena, vysokého úředníka spolkového ministerstva zahraničí.
Podle Němců Rusko záměrně přehání šíři problémů, jimž Německo čelí v souvislosti s uprchlickou krizí. A jde mu hlavně o to, aby Berlín zmírnil sankce uvalené na Moskvu kvůli její podpoře separatistů na východě Ukrajiny.
Vlády EU sice minulý měsíc rozšířily opatření týkající se zmrazení účtů a zákazu cestování významných Rusů či vysokých představitelů ruských společností na Západ, v jiném bodě ale tolik shody nepanuje. A to zda je rozumné prodloužit sankce vůči ruskému bankovnímu, ropnému a zbrojnímu sektoru, které mají na Rusko mnohem zásadnější dopad.
A které mohou být počínaje červencem naopak zmírněny.
Německo-ruské vztahy jsou každopádně momentálně horší, než byly například na začátku studené války, uvádí agentura Reuters.
Přitom: Počátkem sedmdesátých let přišlo s politikou uvolňování vůči Rusku, označovanou jako "Ostpolitik", právě někdejší západní Německo.
Po zhroucení Sovětského svazu se obě země dokonce úzce sblížily, mimo jiné díky úzkým kulturním a obchodním stykům. Ty se však začaly bortit v roce 2012, kdy se ruským prezidentem stal znovu Vladimir Putin.
A ještě více pak o rok později s nástupem ukrajinské krize.
"Všechny osobní vazby, sítě budované dlouhá léta, teď už jednoduše nefungují," říká Stefan Meister, analytik působící v DGAP.
Trollové v bikinách
Obvinění z dezinformační kampaně dala vzniknout zcela novému slovníku. Lidé v NATO nyní hovoří o "vyzbrojování informací" ze strany Ruska.
Plukovník Aivar Jaeski, náměstek ředitele Centra strategické komunikace NATO, říká, že Rusko ve své kampani proti EU používá internetové trolly, chrlící nenávistné komentáře v diskusích pod články. Stejně tak jako "trolly v bikinách", kteří se snaží svést svým půvabem část čtenářů - a pak šířit pochybnosti a neshody ve věcech zahraničního zpravodajství.
Jaeski se zmínil o případu, při kterém bylo internetové zpravodajství britského deníku Guardian vystaveno útoku, jenž byl podle některých zdrojů nařízen Kremlem. Šlo o to, jakým způsobem deník informoval o letu MH17, sestřeleném nad východní Ukrajinou.
Kreml opakovaně popřel, že by internetové trolly financoval nebo podporoval. Výslovně se distancoval od jakéhokoli spojení s petrohradskou společností, jejíž někdejší zaměstnanci tvrdili, že byli placeni za to, že budou šířit dezinformace, chválit Putina a kritizovat Západ.
Se zprávou, že německé i zahraniční tajné služby upozorňují na narůstající vměšování Ruska do vnitřních záležitostí Německa, přišel už v březnu německý bulvární deník Bild.
Jako černá skříňka
Napravit pošramocené politické vztahy přitom může být velmi obtížné.
Německá sociální demokracie (SPD), koaliční partner křesťanských demokratů kancléřky Merkelové, byla dlouhá desetiletí motorem už zmiňované "Ostpolitiky". Relativně smířlivá se zdá být i teď.
Předseda SPD, vicekancléř Sigmar Gabriel, nedávno prohlásil, že by se EU měla v létě pokusit sankce proti Rusku odvolat.
To ale Merkelová zatím odmítá. Trvá na tom, že Rusko musí nejdříve dokázat, že plně dodržuje podmínky dohodnutého příměří, stáhnout od bojových linií všechny těžké zbraně a umožnit výměnu válečných zajatců a konání demokratických voleb na východě Ukrajiny, a to pod dozorem zahraničních pozorovatelů.
Berlín zdůrazňuje, že Merkelová se s Putinem snaží komunikovat mnohem více než kterýkoli jiný západní lídr. Přesto obě vlády tápají a nedokážou nalézt společnou řeč.
"Kreml je jako černá skříňka," cituje Reuters jednoho z německých představitelů. "Máme určitou představu, kdo se v ní ukrývá, netušíme ale, co si ti lidé myslí, z čeho mají obavy a jaké jsou jejich představy v ohledu na příštích pět či deset let."
