Podle agentury Reuters Putin souhlasí s návrhem ministerstva obrany začít vyrábět nadzvukovou raketu středního doletu. Žádné rakety ve světě ale Moskva podle prezidenta nerozmístí, pokud tak neučiní USA.
Spojené státy již v pátek oznámily odstoupení od smlouvy INF. Podle Washingtonu ji totiž Moskva porušuje. Rusko to odmítá. Americkým krokem se spustila půlroční výpovědní lhůta, během níž je ještě možné o osudu dohody jednat.
"Budeme postupovat následovně: Naše odpověď bude zrcadlová," uvedl podle agentury TASS Putin s tím, že stejně jako USA i Rusko od INF odstupuje. "Američtí partneři oznámili, že přerušují svou účast na dohodě a my uděláme totéž. Oznámili, že budou provádět výzkum a vývoj a my budeme dělat totéž," dodal prezident.
Prezident zároveň nařídil, aby ruští diplomaté přestali iniciovat jednání o smlouvě se Spojenými státy. Rozhovory podle něj nicméně Rusko nadále vítá. "Všechny naše návrhy, stejně jako předtím, zůstávají v této oblasti na stole a dveře pro rozhovory jsou otevřené," řekl Putin.
Ministr zahraničí Sergej Lavrov na schůzce Američany obvinil, že smlouvu INF porušují již od roku 1999. V rozporu s ní bylo podle něj mimo jiné umístění systému protiraketové obrany v Evropě. Washington porušuje podle šéfa ruské diplomacie i jiné smlouvy včetně té o nešíření jaderných zbraní. Moskva podle něj podnikla vše pro to, aby smlouvu INF zachránila. "Američané ale ztratili jakýkoli zájem," dodal Lavrov.
Rusko podle prezidenta Putina bude po odstoupení od smlouvy INF vyrábět nové zbraně, nenechá se ale zatáhnout do nových nákladných závodů ve zbrojení. Rozpočet ministerstva vnitra má zůstat stejný jako doposud.
Ministr obrany Šojgu prezidentovi řekl, že začne armáda na základě aktuálního vývoje situace pracovat mimo jiné na vývoji pozemní verze rakety s plochou dráhou letu Kalibr, která je v současnosti v souladu se smlouvou INF jen na palubách ruských vojenských lodí. Vyvíjet se podle Šojgua má také nová nadzvuková střela středního doletu. Už dříve ruské politické špičky hovořily o vývoji nadzvukových raket delšího doletu.
Vytvoření zásadně nových raketových zbraní může trvat pět i více let, řekl agentuře RIA Novosti vědecký pracovník ruského Ústavu kosmické politiky Ivan Mojsejev. Předpokladem je mimo jiné rovnoměrné financování projektu. Člen výboru horní parlamentní komory pro obranu a bezpečnost Franc Klincevič upozornil, že je to složitý proces, ale během dvou let by podle něj mohli Rusové mít prototyp takové rakety.
Putin zároveň na sobotní schůzce slíbil, že Rusko nerozmístí zbraně středního a krátkého doletu v Evropě ani jiných částech světa, dokud tak neučiní Spojené státy.
Raději dialog
Čínská vláda obě strany vyzvala, aby spor kolem smlouvy vyřešily dialogem. "Čína nesouhlasí s americkým vystoupením a vyzývá Spojené státy a Rusko, aby spory náležitě vyřešily konstruktivním dialogem," citovala agentura AP prohlášení čínského ministerstva zahraničí. Rozhodnutí americké vlády odstoupit od raketové dohody by podle Pekingu mohlo spustit "neblahé následky".
Ani český premiér Andrej Babiš (ANO) není rád, že obě velmoci od smlouvy odstoupili. Doufá, že zasednou ke stolu a domluví se, že v likvidaci jaderných zbraní budou dál pokračovat, sdělil Babiš. Svět podle něj stojí před řadou jiných globálních problémů a neměl by se vracet do éry studené války a každodenní atomové hrozby.
Lituji dnešního oznámení, že #Rusko odstupuje od smlouvy INF a nechce ani iniciovat další jednání. Doufám, že nakonec zvítězí rozum a obě strany naleznou řešení před vypršením INF. Pro bezpečnou a stabilní Evropu jsou porušování dohod a nové závody ve zbrojení vážnou hrozbou.
— Tomáš Petříček (@TPetricek) February 2, 2019
"Zažili jsme studenou válku, kdy nad světem visela hrozba použití jaderných zbraní každý den. Nechceme se přece vracet do takové doby a zažívat znovu podobné hrozby. Amerika by měla s Ruskem zasednout za jeden stůl a domluvit se, že v likvidaci jaderných zbraní budou pokračovat. Svět musí řešit mnoho jiných konfliktů, válku v Sýrii, obecně nestabilitu na Blízkém východě nebo migrační vlnu z Afriky. Řešit ještě jadernou hrozbu by byl pro svět další velký problém," sdělil Babiš.
Ujednání uzavřené v éře prezidenta USA Ronalda Reagana a sovětského reformního vůdce Michaila Gorbačova ukládá oběma velmocím zlikvidovat rakety s doletem 500 až 5000 kilometrů.
