Logický krok i zločinné chování. Poslanci hodnotí odstoupení USA od raketové smlouvy

ČTK ČTK
1. 2. 2019 23:12
Členové sněmovního branného výboru se dívají rozdílně na páteční oznámení Spojených států o odstoupení od smlouvy s Ruskem o likvidaci raket středního a krátkého doletu (INF) z roku 1987. Podle předsedkyně výboru Jany Černochové z ODS není vypovězení smlouvy tragédií, bylo by ale dobré, aby ji nahradil nový dokument, zahrnující více zemí. Podle místopředsedy výboru za Piráty Jana Lipavského dohodu Rusko opakovaně hrubě porušuje. Jaroslav Foldyna (ČSSD) označil krok USA za nešťastný, zbytečně podle něho zvyšuje napětí mezi zeměmi, které by měly být spojenci.
Jana Černochová.
Jana Černochová. | Foto: Libor Fojtík

Podle ministra zahraničí Tomáše Petříčka (ČSSD) je s dalším krokem na řadě Rusko. "Přál bych si, aby ke zrušení smlouvy INF nedošlo, Rusko se vrátilo k jejímu naplňování a USA od smlouvy neodstoupily. Jediná cesta však v této chvíli vede skrze konkrétní opatření ze strany Ruska," napsal ministr na Twitteru.

Petříčkův úřad na stejné sociální sítí uvedl, že Česká republika spolu s ostatními spojenci v NATO opětovně vyzvala Rusko k dodržování této smlouvy. "Je čas ještě šest měsíců," podotklo ministerstvo.

Předsedkyně branného výboru Jana Černochová připomněla, že smlouva INF byla uzavřena ještě v dobách studené války. "Svět se výrazně za posledních 30 let proměnil, takže na rozdíl od USA a Ruska jiní aktéři na vzestupu nejsou touto smlouvou vázáni," uvedla předsedkyně bezpečnostního výboru.

Dokument podle ní postrádá smysl také proto, že se Rusko podle Severoatlantické aliance pohybuje na hraně dohody či za ní. "Vypovězení tedy nevidím v tuto chvíli jako tragédii, ale uvítala bych, pokud by našly velmoci společnou řeč nad novou, obdobnou smlouvu, která by se týkala více zemí," dodala Černochová.

"Odstoupení ze strany USA je bohužel logickým krokem, pokud chtějí na Rusko vyvinout efektivní tlak směřující k zachování parity zbraní hromadného ničení," napsal v SMS Lipavský. Osobně se obává další vlny vývoje zbraní hromadného ničení a jejich nosičů, přičemž prvotním zbrojícím podle něho je momentálně Rusko.

Foldyna podotkl, že od dob studené války se svět změnil. Rusové, Američané i Evropané nyní čelí stejným bezpečnostním hrozbám a měli by se s nimi podle něho vypořádat společně. Soudí, že vyvolávání konfliktu mezi Ruskem a Amerikou má za cíl odvést pozornost od skutečných problémů a hrozeb. "Takové chování považuji nejen za nezodpovědné a nebezpečné, ale dokonce za zločinné," napsal Foldyna.

Další člen výboru Jan Bartošek (KDU-ČSL) poznamenal, že každé odstoupení od smlouvy regulující zbraňový arzenál je špatné. "V minulosti proběhlo již několik debat a výhrůžek na toto téma, například i ze strany Ruska při snahách o americké vybudování vojenské základny v ČR," napsal Bartošek. Je podle něho i v zájmu evropských zemí, aby byla smlouva dál platná a dodržovala se. "USA je náš alianční spojenec," připomněl.

Spojené státy spustily pátečním oznámením půlroční výpovědní lhůtu, během níž je ještě možné o osudu dohody jednat. Pentagon Rusko viní z toho, že výrobou nové rakety smlouvu porušilo, což Moskva popírá. Americký ministr zahraničí Mike Pompeo řekl, že pokud se Rusko po půl roce nevrátí k jejímu dodržování, dohoda skončí. Spojenci ze Severoatlantické aliance krok USA podpořili. Severoatlantická rada zároveň vyzvala Rusko, aby se v následujících šesti měsících vrátilo k dodržování smlouvy.

 

Právě se děje

před 24 minutami

Trump přirovnal snahu o impeachment k lynčování. Kritici mluví o rasistickém podtextu

Americký prezident Donald Trump považuje snahu demokratických zákonodárců o jeho sesazení ústavní žalobou (impeachment) za lynč. Napsal to dnes na twitteru. Agentura AP upozornila, že zmínka o lynčování má rasistický podtext, neboť termín je v USA používán především v souvislosti s případy, kdy se obětí lynčujícího bělošského davu stal Američan černé pleti.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Výdaje na zdravotní péči se zvýší o osm až dvanáct procent, řekl ministr Vojtěch

Platby do jednotlivých oblastí zdravotní péče se příští rok podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) meziročně zvýší o osm až 12 procent. Výraznější nárůst platů čeká sestry poskytující domácí péči, a to zhruba 41 procent. Ministr to v úterý řekl poslancům při informování o situaci ve zdravotnictví, které má dostat v příštím roce rekordních 350 miliard korun. Úhradová vyhláška počítala podle ministra původně s navýšením plateb o 24 miliard korun. Po jednání premiéra Andreje Babiše (ANO) s poskytovateli péče i s KSČM přibylo dalších 4,9 miliardy korun.

Zdroj: ČTK
Další zprávy