Bangkok - Thajský státní zástupce se proti rozhodnutí thajského soudu nevydat ruského podnikatele a známého "obchodníka se smrtí" Viktora Buta Spojeným státům odvolá. Informuje o tom televize Al Džazíra.
Soud v Bangkoku totiž v úterý k překvapení zejména americké strany rozhodl, že But, podezřelý z nelegálního prodeje zbraní teroristickým organizacím po celém světě, zůstane zatím v Thajsku.
Americká vláda Butovi klade za vinu, že se snažil prodat kolumbijským povstalcům zbraně za miliony dolarů, čímž potenciálně ohrožoval životy amerických občanů v zemi, a žádá proto thajské úřady o jeho vydání.
Tento dvaačtyřicetiletý bývalý důstojník ozbrojených sil Sovětského svazu byl zatčen v Bangkoku 6. března loňského roku (rovněž na žádost americké strany) poté, co jej tam z Moskvy vylákali američtí agenti vydávající se za nákupčí zbraní pro Revoluční ozbrojené síly Kolumbie (FARC), jak si marxistická guerilla s více než čtyřicetiletou historií sama říká.
On sám však trvá na tom, že do Bangkoku přijel jako běžný turista a nedopustil se ničeho nezákonného. Měsíc po zatčení požádal ruskou vládu, aby mu pomohla na svobodu.
Politizace kauzy
Thajský soud ale považuje celou kauzu za "zpolitizovanou" a odmítá Buta Spojeným státům vydat. "Americká obvinění nelze v Thajsku uplatňovat," četl soudce na závěr úterního extradičního řízení.
"FARC bojuje proti politickému režimu a v Thajsku není na seznamu teroristických organizací," vysvětlil soudce, proč nelze americké straně vyhovět.
Washington nad rozhodnutím soudu neskrýval rozčarování. "Jsme zklamáni a zmateni," řekl agentuře Reuters James Enttwistle z americké ambasády v Bangkoku.
"Budeme thajskou stranu v podání odvolání plně podporovat," dodal s vysvětlením, že Spojené státy u soudu zastupuje thajský státní zástupce.
Ruské ministerstvo zahraničí naopak podle ruské tiskové agentury Interfax verdikt soudu uvítalo. "Doufáme, že Buta brzy přivítáme v jeho rodné zemi," cituje Interfax mluvčího ministerstva.
But na stříbrném plátně
Američtí vyšetřovatelé Buta považují za jednoho z největších pašeráků zbraní na světě, který údajně dodával zbraně Talibanu, Al-Káidě nebo liberijskému válečníkovi (a později prezidentovi) Charlesi Taylorovi, který čelí u soudu v Haagu obviněním z válečných zločinů.
Butových služeb však paradoxně využívala i sama americká vláda, která prostřednictvím jeho letadel zásobovala svou misi v Iráku a pokračovala v tom ještě řadu měsíců poté, co věc vyšla najevo.
Butovi hrozí v případě vydání americkým úřadům a usvědčení z podpory terorismu doživotní vězení.
"Viktor But má hluboké znalosti ruské vojenské scény a podsvětí," tvrdí expertka Vanda Falbabová-Brownová z institutu Brookings. "Jeho výpověď před americkým soudem nebo spolupráce s americkými úřady by mnoho lidí v Rusku dosti znervózňovala," dodává.
Butovy životní osudy také inspirovaly v roce 2005 hollywoodský film Lord of War v hlavní roli s Nicolasem Cagem (v české distribuci byl snímek uveden pod názvem Obchodník se smrtí).
