Ruské ministerstvo obrany tvrdí, že potrvá tři až čtyři týdny, než se vojska vrátí do původních pozic na základnách a v kasárnách. Některé jednotky se od prosince přesunuly k Ukrajině až z Dálného východu.
Tvrzení Kremlu o odchodu ruských vojsk od hranice na základě satelitních fotografií zpochybnil americký ministr zahraničí Antony Blinken i generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. "Co ve skutečnosti vidíme, je, že jednotky neustále proudí směrem k hranici, ne od ní," uvedl Blinken v televizi MSNBC.
Ukrajinská vojenská rozvědka má podle serveru Ukrajinska pravda potvrzené informace, že v Bělorusku pouhých šest kilometrů od ukrajinské hranice postavili ruští vojáci pontonový most přes řeku Pripjať.
Vojenských cvičení v Bělorusku se účastní zhruba deset tisíc ruských vojáků, ve čtvrtek za nimi dorazil na inspekci běloruský vůdce Alexandr Lukašenko. "Ruští vojáci tu zůstanou, jak dlouho bude třeba. Rozhodně tu zůstane munice," prohlásil na místě Lukašenko.
Eskalace na frontové linii
Ředitel estonské rozvědky Mikk Maran uvedl, že podle informací, které získali v terénu jeho podřízení, Rusko podnikne proti Ukrajině menší útok, ale vyhne se velkým městům. "Pravděpodobně půjde o raketový atak a obsazení nějakého menšího území nebo se zintenzivní boje na frontové linii proruských separatistů na východě Ukrajiny. To považujeme za velmi pravděpodobné," popsal Maran.
Podle Estonců shromáždilo Rusko podél ukrajinských hranic 170 tisíc vojáků, a ne pouze kolem 140 tisíc, jak odhadují například Američané nebo Britové. Estonská rozvědka také považuje za téměř jisté, že část ruských vojáků z Běloruska po skončení cvičení 20. února zemi neopustí.
Ve čtvrtek také prudce eskalovala situace na frontové linii, která na východě Ukrajiny odděluje proruské separatisty podporované Moskvou a ukrajinskou armádu. Prokremelští rebelové ostřelovali město Stanycja Luhanska, zasáhli mateřskou školu a lidé prchali do krytů.
Nová taktika Američanů?
Poradce amerického prezidenta Joea Bidena pro otázky národní bezpečnosti Jake Sullivan na začátku týdne varoval, že Rusko může k útoku na Ukrajinu použít jako záminku incident na územích pod kontrolou proruských separatistů. Například informaci o vraždě nebo ostřelování civilistů s tím, že vina by padla na ukrajinské vojáky a ruská armáda by pak do oblasti vstoupila na ochranu civilistů.
Ruský velvyslanec při Evropské unii Vladimir Čizov řekl v rozhovoru pro britský deník The Guardian, že Moskva si vyhrazuje právo intervenovat na východní Ukrajině, pokud tam budou vražděni ruští občané. Měl tím na mysli obyvatele obsazených částí Doněcké a Luhanské republiky, kteří už si žádali o ruské občanství a dostali ho. "Nezaútočíme, pokud k tomu nebudeme vyprovokováni," uvedl Čizov. Tvrzení, že ruští vojáci v Doněcku a Luhansku už stejně jsou, označil za výmysl.
Bývalý český velvyslanec v Moskvě a Washingtonu Petr Kolář řekl v rozhovoru pro DVTV, že americká strana zvolila proti Rusku novou informační taktiku. "Je těžko představitelné, že se odehraje útok, o kterém se dopředu mluví. Nepamatuji se, že by Američané tak rychle zveřejnili zpravodajské informace. Cílem bylo odradit Rusy a to se myslím podařilo," uvedl Kolář.
Ukrajinský ministr obrany Alexej Reznikov prohlásil, že informační válka západních spojenců sice na jednu stranu odrazuje Rusko od agrese, ale na druhé straně poškozuje ukrajinskou ekonomiku. "Dostáváme zbraně a munice, o kterých se nám dříve nesnilo. Bohužel ale panika a přehnané informace o hrozbě začínají ovlivňovat negativně společnost a finanční trhy jsou na to citlivé. Musíme udržet kurz hřivny (ukrajinská měna, pozn. red.) a přesvědčit lidi, že ekonomika je v pořádku a že zásobování energiemi není ohroženo," cituje ukrajinského ministra tisková agentura Ukrinform.
